[Obrázky na straně 175]

Se stavbou budov odbočky pomáhali místním svědkům dobrovolní pracovníci z jiných zemí; zde jsou zachyceni Harleyovi (nahoře) a Colwellovi

Pomoc od bratrů z jiných zemí

Byli jsme velmi rádi, že jsme mezi sebou měli 35 kvalifikovaných bratrů z jiných zemí, kteří nám pomáhali s rozšiřováním tiskárny a pracovali na stavbě dalších obytných budov. Někteří z těchto bratrů a sester sloužili tímto způsobem řadu týdnů, jiní řadu měsíců a několik z nich déle než šest let. Jejich přítomnost byla povzbudivá a podnětná a díky jejich odborným znalostem velmi přínosná.

Někteří z těchto mezinárodních služebníků byli mladí, jiní byli již prarodiči. Do této druhé skupiny patřili Keith Colwell a jeho manželka Rae Etta, kteří přijeli v březnu 1989 jako první. Bylo jim přes padesát let. Keith říká: „Není pro nás snadné žít tak daleko od našich dvou dcer a zeťů, od čtyř vnoučat a od mých rodičů. Někdy uvažujeme o návratu domů a o tom, že budeme normálními ‚prarodiči‘, ale pokud můžeme být užiteční a pokud ještě máme sílu, s radostí řekneme ‚Tady jsem! Pošli mě!‘ (Izajáš 6:8).“

Také Darwin Harley a jeho manželka Shirley sloužili v Brazílii téměř šest let. I oni tesknili po svých čtyřech dětech a osmi vnoučatech. Přesto však byli rozhodnuti stavět Jehovu na první místo ve svém životě a dávat v tom příklad svým dětem. A tak, když nejmladší z jejich dětí vstoupilo do manželství, Darwin a Shirley už neměli pochybnosti o tom, co mají dělat. Požádali, aby mohli trvale sloužit jako mezinárodní služebníci. I když je jim nyní již více než 60 let, procítěně říkají: „Jsme vedoucímu sboru vděčni, že nám dal příležitost sloužit Jehovovi tímto zvláštním způsobem.“ Mnoho očí se zalilo slzami, když se brazilská rodina betel musela se všemi těmito věrnými služebníky z jiných zemí rozloučit. Někteří z nich se vrátili domů, ale jiní odešli na nová působiště.