Biologické a chemické zbraně. Bakteriologická válka znamená použití smrtících bakterií, jako je antrax, nebo virů, jako jsou neštovice. Právě neštovice představují mimořádné nebezpečí, protože jsou vysoce nakažlivé. Hrozbou jsou také chemické zbraně, například jedovaté plyny. Tyto toxické látky existují v mnoha formách, a přestože jsou již několik desetiletí zakázány, nezabránilo se tím jejich používání.

Vedly snad tyto strašné zbraně a hrozba s nimi spojená k tomu, že národy reagovaly tak, jak předpověděl Nobel — že „se s hrůzou stáhnou a své armády rozpustí“? Naopak, pouze vzrostl strach, že by tyto zbraně mohly být jednoho dne použity, a že by se k nim mohli dostat dokonce i amatéři. Před více než deseti lety ředitel amerického Úřadu pro kontrolu zbrojení a odzbrojení prohlásil: „Chemické zbraně si člověk může vyrobit téměř v jakékoli garáži — stačí mu k tomu středoškolské znalosti chemie.“

[Obrázky na straně 7]

Děsivé účinky chemických zbraní se zapsaly do povědomí široké veřejnosti, když byl v roce 1995 v tokijském metru použit sarin

[Podpisek]

Asahi šimbun/Sipa Press