Když válečné zbraně zmlknou

Po skončení války se střelné zbraně, s nimiž se bojovalo, často dostanou do rukou zločincům. Podívejme se, co se stalo v jedné jihoafrické zemi, kde politicky motivované násilnosti přerostly v násilné zločiny. Za pouhé tři roky připravily politické násilnosti o život asi 10 000 lidí. Když tento konflikt skončil, rozmohly se násilné zločiny. Soupeření mezi taxikáři vedlo k „válce taxikářů“, kdy najatí vrahové stříleli pasažéry i řidiče konkurenčních firem. Vojenské typy útočných pušek se stále častěji používaly k loupežím a k jiným zločinům. Střelnými zbraněmi bylo za jediný rok zabito 11 000 lidí — to je ve světovém měřítku druhý nejvyšší počet, co se týče zemí, které nejsou ve válce.

Vědomí, že zločinci jsou ozbrojeni a jsou nebezpeční, vede ke strachu a k nejistotě. V mnoha rozvojových zemích žijí bohatí lidé doslova v pevnostech, obklopeni zdmi a ploty, jež jsou pod napětím a jež jsou hlídány dvacet čtyři hodin denně. I obyvatelé v rozvinutých zemích dělají určitá bezpečnostní opatření. A to i v těch oblastech, kde žádné občanské nepokoje nebyly.

Například armády, které snižují svůj stav, se zbavují desítek milionů těchto zbraní. Jindy jsou zbraně přesouvány z jednoho ozbrojeného konfliktu do jiného. V některých zemích je takové množství samopalů, že se prodávají za pouhých šest dolarů nebo se směňují za kozu, kuře nebo za tašku použitého šatstva.

Po skončení studené války došlo ke snížení stavu armád jak na Východě, tak na Západě, a přebytečnou výzbroj vlády věnovaly nebo prodaly spřáteleným či spojeneckým zemím. Jistá autorka, která pracuje v norském Oslu v Institutu pro výzkum míru, ve své knize uvedla, že se jen Spojené státy zbavily více než 300 000 pušek, pistolí, kulometů a granátometů. Zdůvodňuje se to tím, že zbavit se zbraní tímto způsobem je levnější, než je rozebrat nebo skladovat a hlídat. Někteří analytici odhadují, že takto se každý rok legálně dostanou přes hranice malé a lehké zbraně v hodnotě asi tří miliard dolarů.