¹⁸ Nebukadnecar nyní dosadil za nového judského krále Sedekjáše, dalšího Josijášova syna. Ten měl být posledním pozemským králem v Davidově rodové linii. Jeho vláda skončila v roce 607 př. n. l., když byl zničen Jeruzalém a jeho chrám. (2. Král. 24:17) Velké sociální a politické napětí však v Judě panovalo po celých jedenáct let jeho vlády. Tato doba se také vyznačovala nepokoji způsobenými národy, které chtěly Judu ovládat.

POSLEDNÍ DNY JEDNÉ DYNASTIE

20. Proč bylo období Sedekjášovy vlády pro Jeremjáše obzvlášť obtížné? (Viz rámeček na straně 29.)

²⁰ Za vlády Sedekjáše prožíval Jeremjáš snad nejobtížnější léta své prorocké dráhy. Stejně jako mnozí Sedekjášovi předchůdci, i tento král „dále činil to, co bylo v Jehovových očích špatné“. (Jer. 52:1, 2) Byl poddaným Babylóňanů a Nebukadnecar ho přiměl, aby při Jehovově jménu přísahal, že se bude babylónskému králi podřizovat. Přesto se Sedekjáš nakonec vzbouřil. Jeremjášovi nepřátelé mezitím na proroka vyvíjeli velký nátlak, aby vzpouru podpořil. (2. Par. 36:13; Ezek. 17:12, 13)

21–23. (a) Které vzájemně si odporující frakce byly v Judě za vlády Sedekjáše? (b) Co Jeremjáš prožil kvůli svému postoji a proč by tě to mělo zajímat?

²¹ Zřejmě na počátku Sedekjášovy vlády přišli do Jeruzaléma poslové od králů Edomu, Moabu, Ammonu, Tyru a Sidonu. Měli možná v úmyslu Sedekjáše přimět, aby se připojil ke koalici proti Nebukadnecarovi. Jeremjáš však na Sedekjáše naléhal, aby se babylónskému králi podvolil. V souladu s tím poslům předal tyče jha, čímž znázornil, že také jejich národy by měly sloužit Babylóňanům. (Jer. 27:1–3, 14)c Toto Jeremjášovo stanovisko nebylo populární. Úlohu mluvčího mu ještě ztěžoval falešný prorok Chananjáš, který v Božím jménu veřejně tvrdil, že babylónské jho bude zlomeno. Jehova však prostřednictvím Jeremjáše prohlásil, že během jednoho roku podvodník Chananjáš zemře. A to se skutečně stalo. (Jer. 28:1–3, 16, 17)

²² Juda byla nyní rozdělena do vzájemně si odporujících frakcí. Na jedné straně stáli ti, kdo byli ochotni podřídit se Babylónu, a na druhé straně ti, kdo vybízeli ke vzpouře. V roce 609 př. n. l. se Sedekjáš vzbouřil, když požádal Egypt o vojenskou pomoc. Jeremjáš potom musel čelit vlastenecké hysterii těch, kteří vzpouru podporovali. (Jer. 52:3; Ezek. 17:15) Nebukadnecar se vrátil se svým vojskem do Judy, aby vzpouru potlačil. Dobyl všechna judská města a znovu obklíčil Jeruzalém. V této kritické době Jeremjáš oznámil Sedekjášovi a jeho poddaným, že Jeruzalém Babylóňanům podlehne. Ti, kdo zůstanou ve městě, zahynou. Ti, kdo vyjdou k Chaldejcům, přežijí. (Přečti Jeremjáše 21:8–10; 52:4.)

²³ Judská knížata tvrdila, že Jeremjáš se dal na stranu Babylóňanů. Když řekl pravdu, knížata ho zbila a dala ho do domu zadržení. (Jer. 37:13–15) Jeremjáš přesto Jehovovo poselství nezmírnil. Knížata proto Sedekjáše přesvědčila, že prorok má být usmrcen. Spustili ho do prázdné cisterny, kde by v hlubokém blátě zahynul. Ebed-melek, Etiop sloužící v králově domě, však Jeremjáše zachránil. (Jer. 38:4–13) I dnes se Jehovovi služebníci často dostávají do nebezpečí, protože se z důvodu svědomí odmítají vměšovat do politických sporů. Jeremjášův zážitek tě určitě může posílit, abys dokázal zkouškám čelit a překonat je.

24. Popiš události roku 607 př. n. l.

²⁴ V roce 607 př. n. l. Babylóňané nakonec prolomili jeruzalémské hradby a město padlo. Nebukadnecarovi vojáci spálili Jehovův chrám, zbořili městské hradby a pobili urozené Judejce. Sedekjáš se pokusil o útěk, ale byl zajat a přiveden před vítězného krále. Sedekjášovi synové byli před očima svého otce pobiti a Nebukadnecar ho potom dal oslepit, spoutat a odvést do Babylóna. (Jer. 39:1–7)