Nenávist k pravým křesťanům není jen věcí minulosti

Poslední večer před svou smrtí Ježíš Kristus svým apoštolům řekl: „Protože . . . nejste částí světa, ale já jsem vás vyvolil ze světa, proto vás svět nenávidí. . . . Jestliže pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás.“ (Jan 15:19, 20) Dalo se tedy očekávat, že po pádu Hitlerovy Třetí říše pronásledování svědků Jehovových v Německu úplně nepřestane. Podobně pronásledování svědků Jehovových nepřestalo ani tam, kde byly zrušeny zákazy zavedené komunistickými režimy, i když tam již lidé většinou měli větší osobní svobodu. Pronásledování prostě změnilo formu. (2. Tim. 3:12)

Na místo dřívějších pronásledovatelů Jehovových ctitelů nastoupili odpadlíci a pustili se do boje se svými bývalými křesťanskými společníky. (Mat. 24:48–51) Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let se tito odpadlíci začali ozývat hlasitěji a jejich obvinění byla stále početnější a zlovolnější. Producenti některých televizních debat představovali odpadlíky jako „odborníky“ na svědky Jehovovy. Někteří upřímní lidé však vyjadřovali pochybnosti o tom, že je rozumné soudit svědky na základě výroků, které o nich pronášejí tito roztrpčení bývalí svědkové. Po jedné takové televizní debatě zatelefonoval do kanceláře Společnosti v Selters jistý mladý muž a vyprávěl, že ten bývalý svědek, který se účastnil debaty, s ním před několika lety studoval Bibli. Mladík přestal studovat z osobních důvodů. Když však zhlédl televizní program a poznal svého bývalého učitele, značně ho to rozčílilo. Ptal se: „Jak může říkat něco takového? Přece ví, že to, co o svědcích říká, není pravda.“ Dopadlo to tak, že ten mladík znovu začal studovat Bibli, a studium s ním tentokrát vedl jeden starší z místního sboru.

Mnozí lidé ovšem bez námitek přijímají všechno, co uslyší v televizi nebo co si přečtou v novinách. Vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky často na svědky Jehovovy útočí, Společnost připravila 32stránkovou brožuru s cílem tuto záplavu zavádějící propagandy zastavit. Brožura má název Jehovas Zeugen, Menschen aus der Nachbarschaft — Wer sind sie? (Svědkové Jehovovi žijí ve vašem okolí — Kdo vlastně jsou?)

Brožura obsahuje přesné informace získané z průzkumu, kterého se v roce 1994 zúčastnilo přibližně 146 000 svědků Jehovových v Německu. Výsledky průzkumu snadno vyvrátily mnohé z mylných představ, které lidé o svědcích měli. Je to náboženství starých žen? Čtyři z každých deseti svědků v Německu jsou muži a průměrný věk svědků je 44 let. Je to náboženství, v němž jsou lidé, kterým je od dětství vymýván mozek? Pětapadesát procent svědků Jehovových se stalo svědky v dospělosti. Je to náboženství, které rozbíjí rodiny? Devatenáct procent svědků je svobodných, 68 procent jich žije v manželství, devět procent z nich je ovdovělých a pouze čtyři procenta rozvedených, z nichž mnozí byli rozvedeni již dříve, než se stali svědky. Je to náboženství, které nedovoluje mít děti? Téměř čtyři pětiny svědků, kteří žijí v manželství, mají děti. Jsou v něm lidé, kteří mají podprůměrné duševní schopnosti? Třetina svědků mluví nejméně jedním cizím jazykem a 69 procent pravidelně sleduje současné události. Je to náboženství, které svým členům zakazuje radovat se ze života? Každý svědek týdně stráví 14,2 hodiny různými druhy relaxace. Přitom dává přednost duchovním záležitostem, a proto se každý týden věnuje v průměru 17,5 hodiny různým druhům náboženské činnosti.

Problém, kterému byla v brožuře věnována zvláštní pozornost, se týkal „malého Olivera“. Krátce po jeho narození v roce 1991 lékaři zjistili, že Oliver má nepatrný otvor v srdci. Oliverova matka včas zařídila operaci a v souladu se svým náboženským přesvědčením vyhledala lékaře, kteří byli ochotni provést operaci bez použití krve. Ve snaze poškodit dobrou pověst svědků Jehovových však odpůrci tuto událost překroutili. Jedny noviny dokonce po operaci, která byla úspěšně provedena bez jakékoli transfúze krve, z tohoto případu udělaly zprávu na první stránku a napsaly, že navzdory odporu „fanatické“ matky byl Oliver nyní zachráněn, protože dostal ‚životodárnou krev‘. Tato vyložená nepravda byla v brožuře vyvrácena.

Brožura byla původně určena pouze pro lidi, kteří si chtěli ujasnit, jak to je s falešnými obviněními, která byla proti svědkům vznesena. V roce 1996 však byla přepracována titulní strana, na zadní straně byla předložena nabídka bezplatného domácího studia Bible a po celém Německu bylo rozšířeno 1 800 000 kusů této brožury.

Sdělovací prostředky dostávají přesné informace

V témže roce byl podniknut další krok k tomu, jak působit proti vytrvalým snahám odpůrců zkreslovat údaje o svědcích Jehovových pomocí sdělovacích prostředků. Walter Köbe byl jmenován předsedajícím výboru, který má na starosti Informační službu. Vypráví: „Mohutná kampaň vyvolaná odpůrci nás donutila, abychom kontrolovaným způsobem reagovali a pohotověji poskytovali informace.“ Byli vyhledáni bratři, kteří by mohli dobře vykonávat činnost tiskových mluvčích. Pro školení těchto bratrů byly pořádány semináře. Německo bylo rozděleno na 22 vhodných oblastí a v roce 1998 byly v těchto oblastech již stovky pracovníků informační služby vyškolených pro poskytování informací. Tito bratři věnují mimořádnou pozornost osobnímu jednání s redaktory a novináři.

V rámci činnosti tohoto oddělení bylo také uspořádáno veřejné promítání videozáznamu Svědkové Jehovovi zůstali pevní i při útocích nacistů. Světová premiéra německého vydání tohoto videozáznamu se konala 6. listopadu 1996 v památníku koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde bylo vězněno mnoho svědků Jehovových. Mezi přítomnými byli také novináři a přední historikové.

Do 1. září 1998 se veřejného promítání tohoto videozáznamu na 331 místech zúčastnilo více než 269 000 lidí. Na promítání byli přítomni nejen svědkové, ale také zástupci tisku, vládní úředníci a veřejnost. Komentáře o tomto promítání přinesly stovky novin v článcích, které byly napsány v celkem kladném tónu. S tímto promítáním byla na 176 místech spojena výstava, kde bylo ukázáno, jak byli svědkové Jehovovi pronásledováni nacisty.

Stále více zástupců sdělovacích prostředků má stejné pocity, jaké měl novinář, který v listopadu 1993 napsal v listu Meissner Zeitung: „Ti, kdo zastávají názor, že se svědkové Jehovovi slepě či lehkověrně řídí jakýmsi nereálným biblickým učením, budou překvapeni, když zjistí, co vše svědkové vědí o svém Vzoru, Ježíši Kristu, a jak tyto znalosti promítají do života, který má smysl.“

[Obrázek na straně 139]

Prostředky používané proti záplavě dezinformací