„Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu“

KDYŽ se ptáci ráno probudí, často chvilku švitoří a pak odletí hledat potravu. Večer se vrátí na své hřadoviště, ještě trochu zašvitoří a usnou. V určitých obdobích se páří, kladou vejce a starají se o mláďata. Jiná zvířata si počínají podobně, podle předvídatelného modelu chování.

Lidé jsou jiní. Je pravda, že potřebujeme jíst, spát a přivádíme na svět potomky — ale většině z nás to nestačí. Chceme vědět, proč existujeme. Hledáme smysl svého života. A také toužíme mít naději do budoucnosti. Tyto hlubší potřeby jsou dokladem vlastnosti, kterou mají pouze lidé. Je to spiritualita neboli potřeba a schopnost zabývat se duchovními věcmi.

Vytvořeni k Božímu obrazu

Důvod, proč je součástí lidské povahy schopnost zabývat se duchovními věcmi, je vysvětlen v Bibli. Čteme v ní: „Bůh přistoupil k tomu, aby stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu; stvořil je jako muže a ženu.“ (1. Mojžíšova 1:27) To, že jsme byli vytvořeni „k obrazu Božímu“, znamená, že jsme schopni zrcadlit určité Boží vlastnosti, i když jsme poskvrněni hříchem a nedokonalostí. (Římanům 5:12) Můžeme zrcadlit například Boží tvořivost. Máme také určitou míru moudrosti, smysl pro spravedlnost a jsme schopni projevovat jeden druhému obětavou lásku. A můžeme vzpomínat na minulost a plánovat do budoucnosti. (Přísloví 4:7; Kazatel 3:1, 11; Micheáš 6:8; Jan 13:34; 1. Jana 4:8)

Nejzřetelněji se naše duchovní schopnosti projevují tím, že máme vrozenou touhu uctívat Boha. Pokud správným způsobem neuspokojujeme svou potřebu být ve styku se svým Stvořitelem, nemůžeme pociťovat skutečné a trvalé štěstí. „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu,“ řekl Ježíš. (Matouš 5:3) Musíme však dávat pozor, abychom tuto potřebu uspokojovali duchovní pravdou — poznáváním skutečností o Bohu, o jeho měřítkách a o jeho záměru s lidstvem. Kde duchovní pravdu najdeme? V Bibli.

„Tvé slovo je pravda“

Apoštol Pavel napsal: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí.“ (2. Timoteovi 3:16) Pavlova slova odpovídají tomu, co řekl Ježíš, když se modlil k Bohu: „Tvé slovo je pravda.“ Dnes známe toto Slovo jako Svatou Bibli. Je moudré prozkoumat, zda naše názory a naše měřítka jsou s ní v souladu. (Jan 17:17)

Jestliže své názory porovnáváme s Božím slovem, napodobujeme obyvatele starověké Beroy, kteří si ověřovali, zda nauky, kterým učil Pavel, odpovídají Písmu. Lukáš tyto Beroany nekritizoval, ale naopak je za jejich postoj chválil. „Přijali slovo s největší dychtivostí mysli,“ napsal, „a denně pečlivě zkoumali Písma, zda je tomu tak.“ (Skutky 17:11) Dnes se propaguje mnoho vzájemně si odporujících náboženských učení a také názorů na morálku, a proto je důležité, abychom napodobovali příklad ušlechtilých Beroanů.

Duchovní pravdu můžeme rozpoznat také tím, že pozorujeme, jak tato pravda ovlivňuje život lidí. (Matouš 7:17) Ten, kdo žije v souladu s biblickou pravdou, by se měl stát například lepším manželem, lepším otcem, lepší manželkou nebo lepší matkou. Biblická pravda by tedy měla přispívat k rodinnému štěstí a měla by prohlubovat i naši spokojenost. „Šťastní jsou ti, kdo slyší Boží slovo a dodržují je,“ prohlásil Ježíš. (Lukáš 11:28)

Tato Ježíšova slova nám připomínají výrok jeho nebeského Otce. Ten starověkým Izraelitům řekl: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit. Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“ (Izajáš 48:17, 18) Na každého, kdo miluje dobrotu a spravedlnost, taková láskyplná výzva jistě hluboce zapůsobí.

Někteří si raději nechávají ‚lechtat uši‘

Výše uvedenou vřelou výzvu adresoval Bůh Izraelitům, protože ti se nechávali svádět lživými náboženskými názory. (Žalm 106:35–40) Také my musíme dávat pozor, abychom nepodlehli lžím. O lidech, kteří se budou formálně hlásit ke křesťanství, Pavel napsal: „Nastane . . . časové období, kdy nesnesou zdravé učení, ale budou si shromažďovat učitele ve shodě se svými vlastními touhami, aby jim lechtali uši; a odvrátí uši od pravdy.“ (2. Timoteovi 4:3, 4)

Náboženští vůdcové lidem lechtají uši tím, že omlouvají praktiky, kterými lidé uspokojují své nesprávné žádosti. Jde například o sex mimo manželství, o homosexualitu a opilství. Bible jasně říká, že ti, kdo takové věci schvalují, a ti, kdo je provádějí, „nezdědí Boží království“. (1. Korinťanům 6:9, 10; Římanům 1:24–32)

Je nesporné, že k tomu, abychom žili podle Božích měřítek, je třeba odvahy — zejména tváří v tvář posměchu. Ale podle těchto měřítek je opravdu možné žít. Mezi svědky Jehovovými je mnoho jednotlivců, kteří kdysi bývali narkomany, opilci, smilníky, rváči, zloději a lháři. Vzali si však k srdci Boží slovo a s pomocí svatého ducha udělali ve svém životě změny, aby „chodili hodni Jehovy“. (Kolosanům 1:9, 10; 1. Korinťanům 6:11) Tím, že se smířili s Bohem, získali vnitřní klid a — jak ještě uvidíme — také pravou naději do budoucnosti.

Naděje na Království

Biblická naděje, že poslušní lidé se budou těšit z trvalého míru a klidu, se splní prostřednictvím Božího Království. „Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi,“ řekl Ježíš ve své vzorové modlitbě. (Matouš 6:10) Ano, jedině Boží Království může zajistit, aby se na zemi děla Boží vůle. Proč to můžeme říci? Protože toto nebeské Království — vláda v rukou Ježíše Krista — je prostředkem, jímž Bůh projeví svou právoplatnou svrchovanost nad zemí. (Žalm 2:7–12; Daniel 7:13, 14)

Ježíš Kristus — jako Král tohoto nebeského Království — osvobodí poslušné lidi od všeho, čím jsou zotročeni. Zbaví je také Adamova hříchu, který je pevně svírá, a lidé tedy budou osvobozeni i od nemocí a smrti, jež jsou důsledkem tohoto hříchu. Ve Zjevení 21:3, 4 čteme: „Pohleď, Boží stan je s lidmi . . . A setře jim [Jehova Bůh] každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“

Po celé zemi bude trvalý mír. Jak to, že si tím můžeme být tak jisti? Je to vysvětleno u Izajáše 11:9, kde se o poddaných tohoto Království píše: „Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ Ano, každý člověk na zemi bude mít přesné poznání Boha a každý bude Boha poslouchat. Je pro vás tato vyhlídka povzbudivá? Pokud ano, pak je právě nyní čas k tomu, abyste toto cenné ‚poznání Jehovy‘ začali získávat.

Budete naslouchat poselství o Království?

Prostřednictvím svého Království odčiní Bůh všechno, co způsobil Satan, a lidi bude poučovat o svých spravedlivých cestách. Proto není nic překvapujícího na tom, že se Ježíš při svém vyučování soustřeďoval právě na Království. „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království,“ řekl, „protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Lukáš 4:43) Kristus svým učedníkům přikázal, aby totéž poselství sdělovali druhým. (Matouš 28:19, 20) Předpověděl, že „tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec“. (Matouš 24:14) Tento konec se rychle přibližuje. Je tedy opravdu důležité, aby poctivě smýšlející lidé naslouchali této životodárné dobré zprávě.

Albert, o němž byla zmínka v předcházejícím článku, slyšel poselství o Království díky tomu, že jeho manželka a syn začali studovat Bibli se svědky Jehovovými. Zpočátku se k tomu Albert stavěl skepticky. Dokonce požádal místního duchovního, aby jeho manželku a syna navštívil a ukázal jim, že se svědkové mýlí. Duchovní to však odmítl. Albert se tedy rozhodl, že si jednu takovou biblickou rozpravu vyslechne, a když si všimne nějakých omylů, poukáže na ně. Stačilo však, aby byl přítomen jen jednou — a ke studiu se připojil, protože zatoužil dozvědět se víc. Později vysvětlil, proč se jeho postoj tak změnil. Řekl: „Mluvilo se zde právě o tom, co jsem odjakživa hledal.“

Tak začal Albert konečně uspokojovat svou duchovní potřebu, a nikdy se už neohlížel zpět. Biblická pravda mu poskytla to, co hledal po celý život. Dozvěděl se totiž, jak bude skoncováno s nespravedlností a korupcí, jimiž je prosáklá lidská společnost, a poznal, jaká je naděje do budoucnosti. Biblická pravda mu přinesla vnitřní klid. A co vaše duchovní potřeba? Je uspokojována? Co kdybyste věnovali chvíli času, abyste si přečetli otázky uvedené v rámečku na straně 6? Pokud byste si přáli získat další informace, svědkové Jehovovi vám s radostí pomohou.

[Rámeček a obrázky na straně 6]

JE VAŠE DUCHOVNÍ POTŘEBA USPOKOJOVÁNA?

Jste uspokojeni duchovním pokrmem, který přijímáte? Doporučujeme vám, abyste si přečetli následující otázky a zaškrtli ty, na které umíte správně odpovědět.

□ Kdo je Bůh a jaké je jeho jméno?

□ Kdo je Ježíš Kristus? Proč musel zemřít? Jaký užitek můžete mít z toho, že zemřel?

□ Existuje Ďábel? Jestliže ano, jak vznikl?

□ Co se s námi stane, když zemřeme?

□ Jaký je Boží záměr se zemí a s lidmi?

□ Co je Boží Království?

□ Jaká jsou Boží měřítka týkající se mravnosti?

□ Jakou roli v rodině určil Bůh manželovi a jakou určil manželce? Například které biblické zásady podporují štěstí v rodině?

Pokud neznáte odpověď na některou z těchto otázek, najdete ji v brožuře Co od nás Bůh vyžaduje?, o kterou můžete požádat. Svědkové Jehovovi ji vydali téměř ve třech stech jazycích. Pojednává o šestnácti hlavních biblických námětech a na všechny výše uvedené otázky odpovídá na základě Božího slova.

[Obrázky na straně 4]

Na rozdíl od zvířat mají lidé duchovní potřebu

[Obrázek na straně 5]

„Budou si shromažďovat učitele . . ., aby jim lechtali uši.“ (2. Timoteovi 4:3)

[Obrázek na straně 7]

Prostřednictvím Božího mesiášského Království nastane trvalý mír