TRNÍ
Kterákoli z mnoha trnitých či pichlavých rostlin. V Izraeli údajně roste více než 70 druhů trnitých rostlin, mezi jinými krvavec měkoostenný, kapara trnitá, paznehtník, kustovnice a hlohy. Trní sice bylo pro člověka nepříjemné, ale nebylo zcela nepotřebné. Z trnitých rostlin se tvořily živé ploty (Oz 2:6), používaly se jako palivo (Ka 7:6) a sloužily jako potrava pro osly, velbloudy a kozy. Není to tak dávno, co se kustovnice a zejména ostružiní používaly, stejně jako ve starověku, k vytváření živých plotů a krvavec měkoostenný se sekal jako palivo pro vápenky. (Iz 33:12)
Potomci Adama a Evy silně pociťovali účinky prokletí vyneseného nad zemí, kde jim rostlo trní a bodláčí (1Mo 3:17, 18), a proto Noemův otec Lamek mluvil o ‚útrapách našich rukou, jež pocházejí ze zemské půdy prokleté Jehovou‘. (1Mo 5:29) Po potopě Jehova Noemovi a jeho synům požehnal a prohlásil, že jeho záměrem je, aby naplnili zemi. (1Mo 9:1) Kletba, kterou Bůh kdysi vynesl nad zemí, byla zřejmě odstraněna. (1Mo 13:10) Na rozdíl od toho, co bylo řečeno dokonalému Adamovi, však Jehova Noemovi a jeho rodině nepřikázal, aby ‚si podmanili zemi‘. (Srovnej 1Mo 1:28 s 1Mo 8:21–9:2.) Z toho je patrné, že bez Božího vedení si nedokonalý člověk nikdy nemohl podmanit zemi tak, aby to odpovídalo Božímu původnímu záměru. Při obdělávání země se měl člověk stále setkávat s těžkostmi, a musel tedy mimo jiné zápasit s rostlinami, které mu překážely, například s trním a bodláčím. S přírodním bohatstvím člověk zacházel špatně, a bezpochyby právě tím si způsobil další problémy.
V Zaslíbené zemi, v ‚zemi, která oplývala mlékem a medem‘ (2Mo 3:8), museli Izraelité pracovat, aby nezarostla trním a plevelem, protože v zanedbané či opuštěné zemi se takové rostliny rychle množí. (Iz 5:6; 7:23–25; 34:13) Izraelité Jehovu neposlouchali, a národu, který byl Božím „dědictvím“, tak způsobili duchovní zkázu. To se projevilo — obrazně i doslova — tím, že pracovali nadarmo, když zasévali pšenici, a sklízeli trní. (Jer 12:7, 13)
Ježíš ve svém podobenství o rozsévači zdůraznil, že trní ohrožuje růst kultivovaných zemědělských plodin. (Mt 13:7; Lk 8:7) Než tedy pole zarostlé trním a bodláčím začalo být obděláváno, byly tyto nežádoucí rostliny odstraněny, obvykle tím, že pole bylo vypáleno. (Heb 6:8) Trní také do jisté míry představovalo nebezpečí požáru. Pokud je zejména v době žní v blízkosti stojícího obilí suché trní, které snadno vzplane, oheň z trní se může rozšířit na stojící obilí a může strávit celé pole. (2Mo 22:6)
Římští vojáci upletli trnovou korunu a s výsměchem ji Ježíšovi nasadili na hlavu. (Mr 15:17; Jan 19:2) Někteří znalci se sice domnívají, že trní pocházelo z keře, který se nazývá trnovec Kristův (Paliurus spina-christi), dosahuje výšky 6 m a má pružné větve s tvrdými trny, ale není jisté, zda je tento názor správný.
Obrazné použití. O „trní“ je často zmínka v obrazném smyslu. Asyřané sice byli mezi sebou propleteni jako trní, ale měli být stráveni jako zcela uschlé strniště. (Na 1:10) K trní je přirovnáván národ, nebo dokonce panovníci, jejichž jednání je špatné, a jež proto čeká nepříznivý rozsudek. (2Kr 14:9, 10; Iz 9:18, 19; 10:17–19) O ničemných odpůrcích Jehovova služebníka je obrazně řečeno, že jsou uhašeni jako oheň trnitých keřů. (Ža 118:10, 12) Ježíš Kristus se zmínil o trní, když znázorňoval pravdivost zásady, že lidi poznáme podle jejich ovoce. (Mt 7:16)
Jako trní jsou označovány osoby a věci, jež škodí a působí těžkosti. (4Mo 33:55; Př 22:5; Ez 28:24) Pavlovým ‚ostnem v těle‘ (2Ko 12:7) byla možná nějaká oční nebo jiná tělesná vada (viz Sk 23:1–5; Ga 4:15; 6:11) nebo to mohli být falešní apoštolové či jiní lidé, kteří vyvolávali rozkol a zpochybňovali Pavlův apoštolát a Pavlovu práci. (Viz 2Ko 11:5, 6, 12–15; Ga 1:6–9; 5:12; 6:17.) Prostřednictvím svého proroka Jeremjáše Jehova přirovnal srdce judských mužů a obyvatel Jeruzaléma k půdě porostlé trním, to znamená nepravdou, bezprávím a nespravedlností. (Jer 4:1–4; srovnej Oz 10:12, 13.) Obnovení Boží přízně je výstižně znázorněno tím, že na místě porostlém trním vyrostou místo trní stromy. (Iz 55:13; viz hesla CICIMEK; KEŘ; OSTRUŽINÍ; PLEVEL; ŠÍPEK.)