Velkolepé lidské vyhlídky v ráji rozkoše

„Bůh jim nakonec požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje na zemi.‘“ — 1. Mojž. 1:28.

1, 2. K jakému cíli pro lidi Jehova láskyplně pracuje a jaké práce přidělil Adamovi?

„BŮH je láska“, říká nám Svatá bible. Bůh se s láskou a nesobecky zajímá o lidstvo a bez ustání pracuje, aby se mohlo navždy těšit ze zdravého, pokojného života v pozemském ráji rozkoše. (1. Jana 4:16; Žalm 16:11) První člověk, dokonalý Adam, měl pokojný život a zajímavou, příjemnou práci. Stvořitel člověka určil, že má obdělávat líbeznou zahradu Eden. Nyní dal stvořitel člověku jiný zvláštní úkol, něco náročného, jak zjevuje zpráva o tom, co se odehrálo:

² „A Jehova Bůh tvořil ze zemské půdy každé divoce žijící polní zvíře a každého nebeského létajícího tvora a začal je přivádět k člověku, aby viděl, jak každého nazve; a jakkoli ji člověk nazval, každou živou duši, takové bylo její jméno. Tak člověk pojmenoval všechna domácí zvířata a nebeské létající tvory a každé divoce žijící polní zvíře.“ — 1. Mojž. 2:19, 20.

3. Proč se nebál ani Adam ani živočichové?

³ Člověk nazval koně sus, býka šór, ovci se, kozu ez, ptáka óf, holubici jóne, páva tukki, lva arje nebo ari, medvěda dov, opici góf, psa kelev, hada nachaš a tak dále.a Když přešel k řece, která vytékala ze zahrady Eden, viděl ryby. Rybám dal jméno dagá. Neozbrojený člověk se nebál těchto domácích a divokých zvířat ani ptáků a ti se nebáli jeho, protože instinktivně uznávali jeho nadřazenost, to, že je vyšším druhem života. Byli to Boží tvorové, které Bůh obdařil životem, a člověk neměl žádnou touhu ani sklon jim ubližovat nebo jim brát život.

4. Co se můžeme domnívat v souvislosti s tím, že Adam měl pojmenovat všechna zvířata a všechny ptáky a jaká to musela být zkušenost?

⁴ Zpráva nám neříká, jak dlouho byla Adamovi ukazována domácí a divoká zvířata a létající nebeští tvorové. Všechno se dělo pod božským vedením a řízením. Adam si asi udělal čas na to, aby studoval každého živočicha, pozoroval jeho význačné návyky a tělesnou stavbu; pak zvolil jméno, které se pro něj bude zvláště hodit. To mohlo zabrat hodně času. Byla to pro Adama velmi zajímavá zkušenost, seznámit se tak se životem tvorstva na této zemi ve vší jeho druhové rozmanitosti, a vyžadovalo to velké duševní schopnosti a vyjadřovací schopnost, aby každý druh živého tvora odlišil vhodným jménem.

5–7. (a) Jaké otázky asi vyvstaly? (b) Jaké odpovědi byly dány ve zprávě o stvoření v 1. Mojžíšově 1:1–25?

⁵ V jakém pořadí však byli všichni tito živí tvorové stvořeni? Byla suchozemská zvířata stvořena dříve než ptáci nebo ne, a kde stojí v čase a pořadí vzhledem ke všem těmto nižším živým tvorům člověk? Jak připravil Bůh povrch Země pro tak rozmanité živé tvorstvo, jak opatřil vzduch, v němž mohou ptáci tak vysoko létat, poskytl vodu k pití a rostlinný život jako potravu, jak udělal velké svítící těleso, aby rozjasnilo den a umožnilo člověku, aby viděl, a jak udělal menší svítící těleso, aby zkrášlilo noc? Proč je počasí tak mírné a teplé, že se člověk může pohybovat, pracovat i spát venku a nahý?

⁶ Člověk nemusel odpovědi hádat. Jeho zvídavá mysl si zasloužila inteligentní odpovědi z autoritativního zdroje, který to věděl přesně. Nebyl jako Boží syn ponechán v nevědomosti, ale jeho vysoký stupeň inteligence pravděpodobně uspokojil podivuhodný příběh stvoření, jak je zaznamenán v 1. Mojžíšově 1:1–25.

⁷ Adam byl jistě velmi vděčný za tuto vzrušující zprávu o stvoření. Vysvětlovala mnohé. Z toho, jak byla formulována, pochopil, že tři dlouhá období, jež Bůh nazval podle svého měření času dny, předcházela čtvrtému stvořitelskému období, v němž Bůh způsobil, že se v nebeské prostoře objevila obě velká svítící tělesa, aby vyznačovala mnohem kratší čtyřiadvacetihodinový den člověka. Tento kratší lidský den na Zemi byl čas od jednoho západu velkého svítícího tělesa k druhému. Adam se také dověděl, že pro něho budou v čase platit roky, a nepochybně začal ihned počítat roky svého života. To mu umožňovalo větší svítící těleso v nebeské prostoře. Ale pokud šlo o Boží, delší stvořitelské dny, uvědomil si první člověk, že žije v šestém dnu Božího pozemského stvořitelského díla. Zatím nebyla zmínka o konci toho šestého dne, kdy byli stvořeni všichni suchozemští živočichové a potom odděleně člověk. Nyní chápal pořadí, v němž byl stvořen nejprve rostlinný život, pak život v mořích, život ptáků a suchozemští živočichové. Ale osamocený Adam v zahradě Eden nebyl úplným, ukončeným vyjádřením Božího láskyplného předsevzetí s člověkem v jeho pozemském ráji.

Stvoření první ženy

8, 9. (a) Čeho si všiml dokonalý člověk ohledně živočišného stvoření, ale k jakému závěru dospěl ohledně sebe? (b) Proč bylo vhodné, že dokonalý člověk Boha nežádal o družku? (c) Jak popisuje Bible stvoření první lidské manželky?

⁸ První člověk se svou dokonalou myslí a pozorovací schopností viděl, že v říši ptáků a zvířat jsou samci a samice a že společně reprodukují svůj druh. Ale u člověka to tak tehdy nebylo. Pokud v něm toto pozorování vzbudilo myšlenku, že by bylo pěkné mít družku, nenašel v říši zvířat nikoho vhodného, a to ani mezi opicemi. Adam tedy zřejmě dospěl k názoru, že pro něho družka neexistuje, protože jinak by ji k němu Bůh přivedl. Člověk byl stvořen odděleně ode všech druhů zvířat a má se lišit. Neměl sklon rozhodovat o věcech sám, stát se opovážlivým a žádat Boha, svého stvořitele, o družku. Bylo vhodné, že dokonalý člověk nechal všechno na Bohu, protože krátce nato zjistil, že Bůh učinil v té věci vlastní závěry. Zpráva nám o tom vypráví:

⁹ „Ale pro člověka se nenašla pomocnice jako jeho doplněk. Jehova Bůh tedy uvedl na člověka hluboký spánek, a zatímco on spal, vzal jedno z jeho žeber a nad jeho místem pak tělo uzavřel. A Jehova Bůh potom ze žebra, které vzal z člověka, postavil ženu a přivedl ji k člověku. Člověk pak řekl: ‚Je to konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla. Ta se bude nazývat žena, protože byla vzata z muže.‘ Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem. A oba byli dále nazí, člověk i jeho manželka, a přece se nestyděli.“ — 1. Mojž. 2:20–25.

10. Jak reagoval dokonalý člověk, když mu byla představena žena, a co možná naznačovala ta slova?

¹⁰ Když mu byla představena dokonalá žena jako pomocnice a doplněk, jeho slova vyjadřovala úplnou spokojenost: „Je to konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla.“ Vzhledem k těmto slovům, která pronesl, když spatřil svou nově stvořenou manželku, je možné, že již na tento příjemný lidský protějšek nějaký čas čekal. Když Adam popisoval svůj doplněk, nazval svou manželku „žena“ (iššá čili doslovně „člověk ženského rodu“), „protože byla vzata z muže“. (1. Mojž. 2:23, „Překlad nového světa s odkazy“, poznámka pod čarou) Adam necítil tělesné příbuzenství s létajícími tvory a suchozemskými zvířaty, která mu Bůh předtím přivedl, aby je pojmenoval. Jeho tělo bylo odlišné od jejich. Ale tato žena byla opravdu jeho tělesného druhu. Žeberní kost vzatá z jeho boku produkovala krev téhož druhu, jakou měl v těle on. (Viz Matouše 19:4–6.) Nyní měl někoho, vůči němuž mohl působit jako Boží prorok a s nímž se mohl podělit o podivuhodnou zprávu o stvoření.

11–13. (a) Jaké otázky mohly vyvstat, když Adam dostal manželku? (b) Jaké předsevzetí měl Bůh s první lidskou dvojicí? (c) Co mělo být potravou dokonalé lidské rodiny?

¹¹ S jakým záměrem však dal stvořitel člověku manželku? Chtěl mu jen dát pomocnici a doplněk, společnici jeho vlastního druhu, aby nepocítil osamělost? Zpráva objasňuje Boží předsevzetí, když uvádí Boží požehnání, jež bylo proneseno nad jejich manželstvím:

¹² „A Bůh dále řekl: ‚Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby, a ať mají v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a domácí zvířata a celou zemi a každého pohybujícího se živočicha, který se pohybuje na zemi.‘ A Bůh přistoupil ke stvoření člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu; stvořil je mužského a ženského rodu. Bůh jim nakonec požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje na zemi.‘

¹³ A Bůh dále řekl: ‚Dal jsem vám zde všechno rostlinstvo nesoucí semeno, které je na povrchu celé země, a každý strom, na němž je ovoce stromu nesoucí semeno. Ať vám to slouží k jídlu. A každému divoce žijícímu zemskému zvířeti a každému nebeskému létajícímu tvorovi a všemu, co se pohybuje na zemi, v čem je život jako duše, jsem dal všechno zelené rostlinstvo k jídlu.‘ A stalo se tak.“ — 1. Mojž. 1:26–30.

Vyhlídky první lidské dvojice

14. Jakou budoucnost měli před sebou s Božím požehnáním první muž a žena a co si mohli právem představovat?

¹⁴ Pro tohoto dokonalého muže a jeho dokonalou manželku bylo úžasné slyšet Boží hlas, jak jim říká, co mají dělat, a žehná jim. S Božím požehnáním nebude život marný, ale budou schopni vykonat to, co dostali za úkol. Měli před sebou nádhernou budoucnost. Když ten šťastný manželský pár stál ve svém domově, zahradě Eden, rozjímali asi o tom, co nastane, až splní Boží vůli vzhledem k nim. Když očima své mysli pohlíželi do vzdálené budoucnosti, viděli nejen „zahradu v Edenu, směrem k východu“, ale celou zemi naplněnou rozzářenými muži a ženami. (1. Mojž. 2:8) Srdce muže a ženy poskočilo při pomyšlení, že ti všichni jsou jejich děti, jejich potomci. Všichni dokonalí, bezvadní v tělesné stavbě, s trvalým mládím, které hýří znamenitým zdravím a radostí ze života, všichni projevují dokonalou vzájemnou lásku, všichni sjednoceně uctívají svého velkého Stvořitele, svého nebeského Otce, spolu s prvním lidským otcem a matkou. Jak muselo srdce prvního muže a ženy překypovat vzrušením při pomyšlení na takovou rodinu!

15, 16. (a) Proč by byla hojnost potravy pro lidskou rodinu? (b) Jaké dílo bude čekat šťastnou rodinu mimo zahradu Eden, až početně vzroste?

¹⁵ Bude hojnost potravy pro každého člena této lidské rodiny, která naplní celou zemi. Už nyní byla v zahradě Eden hojnost potravy. Bůh se o ně postaral a dal jim všechno rostlinstvo nesoucí semeno jako zdravou, životodárnou potravu spolu s ovocnými stromy. — Srovnej Žalm 104:24.

¹⁶ Až jejich šťastná rodina početně poroste, budou rozšiřovat zahradu do území za hranicemi Edenu, protože Boží slova naznačují, že mimo zahradu Eden byla země v nepřipraveném stavu. Přinejmenším o ni nikdo nepečoval a nebyla obdělaná v tak vysokém stupni jako zahrada Eden. Proto jim řekl stvořitel, aby si ‚podmanili‘ zemi, až ji naplní. — 1. Mojž. 1:28.

17. Proč bude hojnost potravy pro rostoucí obyvatelstvo a co nakonec vznikne, až se bude zahrada rozrůstat?

¹⁷ Až dokonalí pěstitelé rozšíří zahradu, podmaněná země bude hojně rodit pro rostoucí obyvatelstvo. Nakonec zaujme stále rostoucí zahrada celou zemi, vznikne světaširý ráj a bude vzkvétat jako věčný domov lidstva. Z nebe to bude krásná podívaná a nebeský stvořitel to prohlásí za velmi dobré. — Srovnej Joba 38:7.

18. Proč nebude celosvětovou zahradu Eden nic znepokojovat a jaký pokoj nastane?

¹⁸ Všude bude mír a klid jako v té zahradě Eden, v níž se octl právě oženěný muž a jeho žena. Nebude třeba se bát nebezpečí ani úhony ode všech zvířat a létajících tvorů, které první člověk Adam zkoumal a pojmenoval. Stejně jako jejich první lidský otec a matka budou mít tito dokonalí obyvatelé světaširého ráje v poddanosti mořské ryby, létající nebeské tvory a každého živého tvora, který se pohybuje na zemi, i divoká zvířata širého pole. Tito nižší tvorové budou s člověkem v míru dík instinktivnímu vědomí, že jsou podřízeni člověku, který byl stvořen „k obrazu Božímu“. Jejich něžní, dokonalí lidští pánové budou mezi živočišstvem podporovat pokojné ovzduší tím, že budou mít tyto nižší živé tvory v podřízenosti. Nade všemi společně žijícími nižšími živými tvory se pro ochranu rozprostře pokojný vliv lidských pánů podobných Bohu. A především bude dokonalé lidstvo v pokoji s Bohem, jehož požehnání jim nikdy nebude odňato. — Srovnej Izajáše 11:9.

Bůh odpočívá od svých stvořitelských děl

19. (a) Co si museli uvědomit první muž a žena ohledně Božího předsevzetí? (b) Co naznačil Bůh o čase?

¹⁹ Když si dokonalý lidský pár představoval pozemskou scénu v úplnosti podle Božího předsevzetí, asi si něco uvědomil. Uskutečnění tohoto podivuhodného pověření od Boha si vyžádá čas. Kolik času? Jejich stvořitel a nebeský Otec to věděl. Naznačil jim, že velká řada stvořitelských dnů nyní dospěla k dalšímu závěru a že stojí před „večerem“, počátkem nového dne podle Božího vlastního vyznačení stvořitelských dnů. Měl to být požehnaný den, posvěcený pro Boží vlastní čisté, spravedlivé předsevzetí. Dokonalý člověk, Boží prorok, si toho povšiml. Inspirovaná zpráva nám říká:

20. Co říká biblická zpráva o „sedmém dnu“?

²⁰ „Potom Bůh viděl všechno, co udělal, a hle, bylo to velmi dobré. A nastal večer a nastalo ráno, šestý den. Tak byla dokončena nebesa a Země a všechno jejich vojsko. A do sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které udělal, a sedmý den odpočíval od všeho svého díla, jež udělal. A Bůh potom požehnal sedmému dni a učinil jej posvátným, protože v něm odpočívá od všeho svého díla, jež Bůh stvořil, aby bylo uděláno. To jsou dějiny nebes a Země v době, kdy byly stvořeny, v den, kdy Jehova Bůh udělal Zemi a nebe.“ — 1. Mojž. 1:31 až 2:4.

21. (a) Říká Bible, že Bůh ukončil svůj den odpočinku a že byl velmi dobrý? Vysvětli to. (b) Jaké otázky vyvstávají?

²¹ Zpráva neříká, že Bůh ukončil svůj den odpočinku a viděl, že to bylo velmi dobré, a že nastal večer a ráno, sedmý den. Má-li sedmý den odpovídat šesti předešlým stvořitelským dnům, musí být teprve prohlášen za velmi dobrý, protože ještě neskončil. Může však Bůh zatím prohlásit tento den za velmi dobrý? Byl to pro něho až dosud den pokojného odpočinku? Jak je to s tou strhující vidinou, kterou si představovali první muž a žena ve svůj svatební den v ráji? V následujícím článku uvidíme, jak se situace vyvinula.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jaký úkol dal Bůh Adamovi kromě péče o zahradu a co zahrnoval?

◻ Co zjevila zpráva o stvoření v 1. Mojžíšově 1:1–25?

◻ Jak byla stvořena první lidská manželka a jak reagoval Adam v den svatby?

◻ Jaké vyhlídky měla první lidská dvojice?

◻ Jak naznačil Bůh, že velká řada stvořitelských dnů dospěla k dalšímu závěru?