Věděl Bůh, že Adam a Eva zhřeší?

MNOZÍ lidé se na to ptají naprosto upřímně. Když vyvstane otázka, proč Bůh připouští ničemnost, vzápětí se středem zájmu stane hřích prvních lidí v zahradě Eden. Názor, že Bůh ví všechno, může snadno vést k závěru, že o této neposlušnosti Adama a Evy musel Bůh vědět předem.

Kdyby Bůh opravdu předem věděl, že tato dokonalá dvojice zhřeší, znamenalo by to, že Bůh má mnoho negativních vlastností. Jevil by se jako nelaskavý, nespravedlivý a neupřímný. Někdo může říci, že je kruté vystavit první lidi situaci, o které je předem známo, že dopadne špatně. Mohlo by se zdát, že Bůh nese odpovědnost — nebo přinejmenším spoluodpovědnost — za všechnu špatnost a všechno utrpení v dějinách. Někomu náš Stvořitel dokonce připadá nerozumný.

Odpovídá takový negativní popis tomu, co o Jehovovi Bohu zjevuje Písmo? Odpověď najdeme, když prozkoumáme, co Bible říká o jeho stvořitelských dílech a o jeho osobnosti.

„Bylo to velmi dobré“

O Božím stvoření včetně prvních lidí na zemi zpráva v 1. Mojžíšově říká: „Bůh viděl všechno, co udělal, a pohleďme, bylo to velmi dobré.“ (1. Mojžíšova 1:31) Adam a Eva byli stvořeni dokonale a ideálně se hodili do svého pozemského prostředí. Nebyl na nich žádný nedostatek. Byli vytvořeni jako ‚velmi dobří‘, a byli proto jistě schopni chovat se dobře, jak se od nich očekávalo. Byli stvořeni „k obrazu Božímu“. (1. Mojžíšova 1:27) Byli tedy schopni do určité míry projevovat Boží vlastnosti — moudrost, věrnou lásku, smysl pro právo a dobrotu. Kdyby takové vlastnosti napodobovali, mohli dělat rozhodnutí, která by vedla k jejich dobru, a působili by radost svému nebeskému Otci.

Tyto dokonalé inteligentní tvory Jehova obdařil svobodnou vůlí. Rozhodně to tedy nebyli žádní roboti naprogramovaní tak, aby Bohu dělali radost. Přemýšlejte o tom. Který dar by pro vás znamenal víc — ten, který vám někdo dal z povinnosti, nebo ten, který byl darován ze srdce? Odpověď je nasnadě. Podobně kdyby se Adam a Eva svobodně rozhodli, že budou Boha poslouchat, jejich poslušnost by pro něj znamenala daleko více, než kdyby to dělali z povinnosti. To, že první lidská dvojice měla svobodnou vůli, jí umožňovalo poslouchat Jehovu z lásky. (5. Mojžíšova 30:19, 20)

Je spravedlivý, má smysl pro právo a je dobrý

Bible nám zjevuje Jehovovy vlastnosti. Díky těmto vlastnostem Bůh nemůže mít nic společného s hříchem. Žalm 33:5 o Jehovovi říká, že „miluje spravedlnost a právo“. Proto je u Jakuba 1:13 uvedeno: „Bůh nemůže být zkoušen zlými věcmi ani sám nikoho nezkouší.“ Je čestný a ohleduplný, a tak Adama varoval: „Z každého stromu zahrady smíš do sytosti jíst. Ale pokud jde o strom poznání dobrého a špatného, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“ (1. Mojžíšova 2:16, 17) První dva lidé si mohli zvolit buď nekonečný život, anebo smrt. Nebylo by od Boha pokrytecké, kdyby je varoval před určitým hříchem a přitom by věděl, že to dopadne špatně? Protože „miluje spravedlnost a právo“, nenabídl by možnost, která by ve skutečnosti neexistovala.

Jehova je také velmi dobrý. (Žalm 31:19) Ježíš popsal jeho dobrotu takto: „Kdo je vskutku mezi vámi takový člověk, kterého jeho syn prosí o chléb — přece mu nepodá kámen? Nebo ho snad poprosí o rybu — přece mu nepodá hada? Jestliže tedy vy, ačkoli jste ničemní, umíte dávat dobré dary svým dětem, oč více váš Otec, který je v nebesích, dá dobré věci těm, kdo jej prosí!“ (Matouš 7:9–11) Bůh dává svým tvorům „dobré věci“. O jeho dobrotě svědčí to, jak lidi vytvořil, i to, jaký ráj pro ně připravil. Byl by takový dobrý Svrchovaný Panovník tak krutý, že by lidem dal nádherný domov, o kterém by věděl, že jim ho pak vezme? Náš spravedlivý a dobrý Tvůrce rozhodně nenese vinu za vzpouru člověka.

‚Jediný moudrý‘

Písmo také ukazuje, že Jehova je ‚jediný moudrý‘. (Římanům 16:27) Mnohé projevy této bezmezné moudrosti sledovali jeho andělé. Když Jehova tvořil zemi a to, co je na ní, „začali pochvalně křičet“. (Job 38:4–7) Tito inteligentní duchovní tvorové bezpochyby s velkým zájmem sledovali události v zahradě Eden. Mělo by tedy nějaký smysl, kdyby moudrý Bůh nejprve vytvořil úžasný vesmír a také množství nádherných věcí na zemi a potom by před očima svých andělských synů stvořil dva jedinečné tvory, o nichž by věděl, že jim nezbývá nic jiného než selhat? Plánovat takovou katastrofu by bylo nesmyslné.

Někdo by však mohl namítnout: Cožpak to absolutně moudrý Bůh nemohl vědět? Samozřejmě že jednou stránkou Jehovovy velké moudrosti je schopnost ‚od počátku sdělovat ukončení‘. (Izajáš 46:9, 10) Bůh však tuto schopnost využít nemusí, stejně jako nemusí stále v plné míře využívat svou nezměrnou moc. Jehova jedná moudře, když svou schopnost znát budoucí věci používá selektivně. Uplatňuje ji tehdy, když to má smysl a jsou pro to vhodné okolnosti.

To, že nevyužil schopnost znát budoucí věci, je možné znázornit příkladem z oblasti moderní techniky. Když někdo chce sledovat sportovní zápas, který má nahraný, může se podívat nejdříve na posledních pár minut, aby zjistil, jaký byl výsledek. Tím však začít nemusí. Kdo by ho kritizoval za to, že se rozhodne dívat se na celý zápas od začátku? Podobně i Stvořitel se zjevně rozhodl, že se nepodívá na to, jak věci dopadnou. Spíše se rozhodl počkat, aby viděl, jak se budou události vyvíjet a jak se budou jeho pozemské děti chovat.

Jak již bylo řečeno, Jehova ve své moudrosti nestvořil první lidi jako roboty, kteří by byli naprogramováni k určité pevně stanovené činnosti. Naopak, láskyplně je obdařil svobodnou vůlí. Kdyby si vybrali správný způsob jednání, mohli tím projevit svou lásku, vděčnost a poslušnost. Navíc by z toho sami měli radost a potěšili by i svého nebeského Otce Jehovu. (Přísloví 27:11; Izajáš 48:18)

V Písmu je zaznamenáno mnoho situací, kdy Bůh svou schopnost znát budoucí věci nevyužil. Například potom, co byl věrný Abraham ochoten dokonce obětovat svého syna, Jehova mohl říci: „Nyní opravdu vím, že jsi bohabojný, protože jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného.“ (1. Mojžíšova 22:12) Naproti tomu byly případy, kdy špatné chování některých lidí pociťoval jako ‚ublížení‘. Cítil by takovou bolest, kdyby dávno předem věděl, co udělají? (Žalm 78:40, 41; 1. Královská 11:9, 10)

Je tedy možné dojít pouze k jednomu logickému závěru: Absolutně moudrý Bůh nevyužil svou schopnost znát budoucí věci, aby dopředu věděl, že naši prarodiče zhřeší. Nebyl tak nerozumný, že by stvořil lidi jen proto, aby prožili řadu podivných událostí, o nichž by předem věděl.

„Bůh je láska“

Boží odpůrce, Satan, vyvolal v Edenu vzpouru, která měla negativní důsledky, mimo jiné hřích a smrt. Byl tedy „zabijákem“. Také se prokázalo, že je „lhář a otec lži“. (Jan 8:44) Sám má špatné pohnutky a snaží se připisovat špatné pohnutky našemu milujícímu Stvořiteli. Hodí se mu svalovat vinu za hřích člověka na Jehovu.

Nejsilnějším důvodem, proč se Jehova rozhodl, že nebude chtít vědět předem, zda Adam s Evou zhřeší, byla láska. Je to Boží hlavní vlastnost. „Bůh je láska,“ čteme v 1. Jana 4:8. Láska je pozitivní. Hledá v druhých to dobré. Jehova Bůh první lidskou dvojici miloval, a proto jim přál to nejlepší.

Ačkoli se Boží dokonalé pozemské děti mohly rozhodnout nemoudře, náš milující Bůh neměl sklon pohlížet na ně pesimisticky nebo jim nedůvěřovat. Bohatě se o ně postaral a poučil je o všem, co potřebovaly vědět. Mohl tedy právem očekávat, že ho budou z lásky poslouchat, a ne to, že se vzbouří. Věděl, že Adam a Eva jsou schopni jednat věrně. Později zůstali Bohu věrní dokonce mnozí nedokonalí lidé, například Abraham, Job a Daniel.

„U Boha je možné všechno,“ řekl Ježíš. (Matouš 19:26) To je povzbuzující myšlenka. Jehovova láska spolu s jeho jinými význačnými vlastnostmi, jako jsou smysl pro právo, moudrost a moc, jsou zárukou toho, že v patřičném čase Bůh může odstranit všechny následky hříchu a smrti a že to skutečně udělá. (Zjevení 21:3–5)

Jehova tedy předem nevěděl, že první dvojice zhřeší. Bolelo ho, že ho lidé neposlechli a způsobili si utrpení, ale věděl, že i přes tuto dočasnou situaci se jeho věčný záměr se zemí a s lidmi splní. Co kdybyste zjistili více informací o tomto záměru a o tom, jaký můžete mít užitek z jeho nádherného splnění?a

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 14]

Jehova nestvořil první lidi jako roboty, kteří by byli naprogramováni k určité pevně stanovené činnosti.

[Praporek na straně 15]

Bůh věděl, že Adam a Eva jsou schopni jednat věrně.