Život v trvalém bezpečí

BUDETE-LI mít vysokou horečku, pravděpodobně si vezmete tabletu, abyste zmírnili bolest hlavy, a sáček s ledem, abyste se ochladili. Tableta a sáček s ledem sice zmírní příznaky, ale neovlivní příčinu horečky. A je-li váš zdravotní problém vážný, potom potřebujete, aby vás ošetřil zkušený lékař.

Takovou trvalou horečkou nejistoty trpí lidstvo. Je správné, že podnikáme krátkodobá opatření, abychom nepříjemné příznaky zmírnili, ale vyléčení může poskytnout jen ten, kdo dokáže udělat zevrubnou diagnózu naší situace. A nikdo nezná lidstvo lépe než náš Stvořitel, Jehova Bůh. Ví, že kvůli problémům, které nás postihují, je život nejistý.

Bezpečný start byl zkažen

Boží slovo ukazuje, že první lidskou dvojici Jehova vytvořil dokonalou a uvedl ji do bezpečného prostředí. První lidé neznali úzkost. Bůh chtěl, aby lidé žili věčně v ráji v naprostém bezpečí. K prvnímu prostředí, kde lidé žili, patřil ‚každý strom žádoucí na pohled a dobrý k jídlu‘. Všimněte si, že o jejich tělesné potřeby bylo postaráno; a stejně tak bylo postaráno i o jejich citové potřeby, protože toto prostředí je popsáno jako ‚žádoucí na pohled‘. Nepochybně to znamenalo, že první dvojice byla umístěna do podmínek, které jim zajišťovaly trvalý život bez trápení. (1. Mojžíšova 2:9)

Adam a Eva odmítli Boží laskavé svrchované panství a tak se v jejich životě objevily pocity pochybností, strachu, hanby, viny a nejistoty. Adam přiznal, že potom, co Boha odmítl, dostal strach. První lidé si udělali bederní pokrývky a schovali se před svým láskyplným Stvořitelem, k němuž měli do té doby blízký a prospěšný vztah. (1. Mojžíšova 3:1–5, 8–10)

Jehovův původní záměr se však nezměnil. Bible prohlašuje, že náš Stvořitel je láskyplným Bohem, který poslušnému lidstvu brzy umožní, aby na zemi obnovilo rajské podmínky a žilo na ní v bezpečí navždy. Skrze proroka Izajáše byl dán slib: „Tvořím nová nebesa a novou zemi; . . . Jásejte . . . a mějte navždy radost.“ (Izajáš 65:17, 18) O těchto nových nebesích a nové zemi Petr dále říká: „V těch bude přebývat spravedlnost.“ (2. Petra 3:13)

Jak k tomu dojde? Prostřednictvím vlády, kterou nastolí Jehova. Je to Království, o něž se podle Ježíše Krista měli modlit jeho následovníci: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:9, 10)

Lidské vlády budou nahrazeny Božím Královstvím, které láskyplně uskuteční Boží záměr na celém světě. (Daniel 2:44) Zmizí nedůvěra, pocity strachu, hanby, viny a nejistoty, které lidstvo postihovaly od doby Adama. Bible ukazuje, že toto Království je na dosah. Ti, kdo touží po Božím Království, mají dokonce i v tomto nejistém světě určitou míru bezpečí.

Dejte duchovní věci na první místo

Boží služebník David znal pocity strachu a sklíčenosti. A přesto napsal slova, která najdeme v Žalmu 4:8: „V pokoji si lehnu a budu spát, vždyť jen ty sám, Jehovo, působíš, abych bydlel v bezpečí.“ Jehova mu dal pocit bezpečí, přestože na Davida někdy dolehly problémy. Můžeme se z toho něčemu naučit? Jak můžeme dokonce i v nejistém světě získat určitou míru bezpečí?

Podívejme se na zprávu o Adamovi a Evě zaznamenanou v 1. Mojžíšově. Kdy ztratili pocit bezpečí? Ve chvíli, kdy se vzdali osobního vztahu ke svému Stvořiteli a odmítli žít v souladu se záměrem, který Bůh měl s lidstvem. Jestliže tedy tento proces obrátíme tím, že vstoupíme do úzkého osobního vztahu s Jehovou a budeme se snažit žít v souladu s jeho vůlí, můžeme se dokonce i nyní těšit ze života, který je mnohem bezpečnější, než by jinak bylo možné.

Poznávání Jehovy pomocí studia Bible nám pomáhá porozumět smyslu života. Pouze tak můžeme pochopit, kdo jsme a proč jsme zde. Život v bezpečí je možný pouze tehdy, když milujeme Boha, známe jeho záměr s lidstvem a chápeme naše místo v tomto záměru. Před několika lety se o tom přesvědčil jistý muž, který se jmenuje Paul.

Paul se narodil a vyrostl na jednom z ostrovů v blízkosti německého pobřeží. Kvůli tomu, co jeho rodiče zažili během druhé světové války, se rodina nezajímala o náboženství. Paul o svém mládí říká: „V nic jsem nevěřil a nikoho jsem si nevážil. Utápěl jsem své trápení v alkoholu a dvakrát nebo třikrát týdně jsem se opil. Neznal jsem pocit bezpečí.“

Potom Paul mluvil s jedním svědkem Jehovovým. Hodně se s ním přel, ale jedna věc, kterou svědek řekl, ho zaujala. „Nic nevznikne samo od sebe.“ Jinými slovy, všechno, co vidíme kolem sebe v přírodě, musí mít nějakého Stvořitele.

„Opakovaně jsem se k tomu v myšlenkách vracel a musel jsem s tím souhlasit.“ A tak Paul studoval Bibli se svědky Jehovovými a poznal Jehovu. Paul připouští: „Kromě mých rodičů byl Jehova první osobou v mém životě, která pro mě někdy něco udělala.“ Paul byl pokřtěn jako svědek v roce 1977 a říká: „Nyní vím, jaký je skutečný smysl života. Těší mě žít v souladu s Jehovovou vůlí. Cítím se v bezpečí, protože mně a mé rodině se nemůže stát nic, co by Jehova nemohl v budoucnosti napravit.“

Co se můžeme z této zkušenosti naučit? Svou nejistotu — citovou zátěž — Paul překonal tím, že se soustředil ne na hmotné bohatství, ale na duchovní věci. Vytvořil si pevný vztah ke Stvořiteli. Z takového vztahu se těší miliony svědků Jehovových. To jim dává vnitřní sílu jednat obětavě s jinými lidmi. Ve svém volném čase svědkové Jehovovi navštěvují lidi v jejich domovech a pomáhají jim, aby se jejich život stal bezpečnější tím, že se soustředí na duchovní věci. Svědkové však nejen káží.

‚Obraťte se na svého Boha, Jehovu‘

V červenci 1997 zaplavila řeka Odra rozsáhlé oblasti v severní Evropě. Svědkové Jehovovi v Německu slyšeli o nepříjemné situaci v sousedním Polsku. Co by mohli udělat? Jednotliví svědkové v Berlíně a okolí projevili vynikající štědrost a v několika dnech dobrovolně darovali více než sto šestnáct tisíc dolarů.

Svědkové, kteří mají zkušenosti se stavebními pracemi, šest hodin cestovali — na vlastní náklady — po silnici z Berlína do oblasti kolem Wroclawi v Polsku. V jednom malém městečku bylo mnoho domů těžce poškozeno. Dům patřící rodině svědků byl zaplaven do výšky šesti metrů. Jejich dcera plánovala, že se příští měsíc vdá a bude v tomto domě žít se svým manželem. Co bylo možné udělat pro to, aby byl dům opraven a aby se pomohlo rodině, která přišla téměř o všechno?

Jakmile voda opadla, jeden soused se posměšně zeptal: „Proč se neobrátíte na svého Boha, Jehovu? Uvidíte, zda vám pomůže.“ Jak byl ale tento soused překvapen, když příští den přijelo před rodinný dům svědků několik motorových vozidel z Německa! Z aut vystoupila skupinka cizích lidí, kteří začali dům opravovat. „Kdo jsou tito lidé? A kdo platí ten materiál?“ vyzvídal soused. Rodina svědků mu vysvětlila, že to jsou duchovní bratři a že tito návštěvníci také zaplatili stavební materiál. Obyvatelé městečka s úžasem pozorovali opravování domu. Mimochodem, svatba se konala v plánovaném termínu.

Tato rodina zjistila, že sounáležitost s mezinárodním společenstvím svědků Jehovových přináší nejen duchovní prospěch, ale také určitou míru bezpečí v nejistém světě. Taková zkušenost nebyla ojedinělá. Po celé postižené oblasti byly opraveny domy svědků Jehovových a sály Království. Pamatovalo se také na místní lidi, kteří nebyli svědky. Bratři udělali i v jejich domech mnoho práce, a tito lidé to velmi ocenili.

Spravedlnost, poklid a bezpečí

Když vysoká horečka nakonec klesne a my se uzdravíme, jak vděční jsme lékaři, který nám pomohl! Až prostřednictvím Božího Království bude lidstvo navždy zbaveno horečky nejistoty, která ho obklopuje — jak budeme našemu Stvořiteli vděční! Ano, on je ten, kdo nám slibuje život v ‚pravé spravedlnosti, poklid a bezpečí na neurčitý čas‘. Jak krásná je to vyhlídka! (Izajáš 32:17)

[Praporek na straně 10]

Citové zátěže se můžeme zbavit tím, že se soustředíme ne na hmotné bohatství, ale na duchovní věci

[Obrázek na straně 8 a 9]

Bůh slibuje nový svět, kde všichni budou žít v trvalém bezpečí