KLEJOPRYSKYŘICE

[heb. bedhoʹlach].

Vonná pryskyřičná klovatina, která vypadá jako myrha, k níž někdy klejopryskyřice bývá přidávána jako méně hodnotná příměs. (Viz také heslo MYRHA.) Získává se ze stromu Commiphora africana, který roste v sz. Africe a v Arábii, a také z příbuzného druhu, který roste v sz. Indii. Jde o rod malých, zakrslých trnitých stromů nebo keřů, které rostou na horkých, slunných místech a mají malé listy. Po naříznutí kůry roní rostlina vonnou pryskyřičnou šťávu neboli klovatinu. Jakmile je klovatina ze stromu odstraněna, rychle tvrdne, zvoskovatí, je průhledná a vypadá jako perla.

V popisu země Chavila, kterou obtéká řeka Pišon (jedna ze čtyř řek, do nichž se rozvětvovala řeka vytékající z Edenu), je zmínka o tom, že v ní byly drahocenné věci: zlato, klejopryskyřice a onyx. (1Mo 2:11, 12) Ve 4. Mojžíšově 11:7 je zmínka o tom, že manna, kterou Izraelité sbírali při putování pustinou, měla „vzhled . . . klejopryskyřice“. Předtím byla manna přirovnána k ‚jinovatce na zemi‘. (2Mo 16:14) To odpovídá klejopryskyřici, která má téměř bílou barvu. Ve svém vyprávění o tom, jak byla manna opatřena, se o klejopryskyřici Josephus zmiňuje jako o „aromatickém koření“. (Židovské starožitnosti, III, 28 [i, 6])