Bůh nestvořil lidi pro to, aby trpěli. Naopak obdařil první lidskou dvojici, Adama a Evu, dokonalou myslí a dokonalým tělem, připravil nádhernou zahradu, která byla jejich domovem, a dal jim práci, jež měla smysl a mohla jim přinášet uspokojení. (1. Mojžíšova 1:27, 28, 31; 2:8) Jejich trvalé štěstí však záviselo na tom, zda budou uznávat Boží vládu a také jeho právo rozhodovat, co je dobré a co špatné. Toto Boží výsadní právo představoval strom označený jako „strom poznání dobrého a špatného“. (1. Mojžíšova 2:17) Kdyby Adam s Evou uposlechli Boží příkaz a nejedli z tohoto stromu, dali by tím najevo, že jsou podřízeni Bohu.a