Svět bez bolesti — Nastane brzy!

SVĚT bez bolesti že nastane brzy? Takovou zprávu by jistě přijali s nadšením všichni, kteří chronicky trpí, ať již tělesně nebo duševně či v citovém ohledu. Milióny lidí by se velice potěšily, kdyby byla například odstraněna intenzívní bolest, kterou vyvolávají některé typy rakoviny, neuralgie trojklanného nervu a srdeční onemocnění angina pectoris. Ti, kteří jsou postiženi vážnými duševními poruchami, by byli šťastní, kdyby se jim ulevilo od jejich často nepopsatelného utrpení. A pro další milióny by bylo radostí, kdyby skončila jejich citová bolest, kterou vyvolávají stavy jako strach, zármutek, pocit provinění, starost a beznaděj. Chceme však opravdu, aby skončila každá bolest?

„Být úplně bez bolesti je neštěstí,“ říká anatom Allan Basbaum z Kalifornské univerzity v San Francisku. Věděl, proč to říká. Tělesná bolest působí jako poplašný signál a sděluje, že se děje něco škodlivého.

Neschopnost pociťovat tělesnou bolest může mít katastrofální následky. Ukazuje to zpráva v listu Time: „Milý úsměv toho dvanáctiletého chlapce je nápadným protikladem jeho jinak ubohého vzezření. Paže a nohy má deformované a zkřivené, jakoby byl trpěl křivicí. Schází mu několik prstů. Na jednom koleně má otevřenou ránu a usmívající se rty má prokousané do krve. Vypadá jako ztlučené dítě. . . Narodil se s mimořádně vzácnou genetickou vadou, která má za následek necitlivost k bolesti. Měl rozdrcené nebo popálené prsty, protože neodtáhl ruku od věcí, které byly horké nebo nebezpečné. Kosti a klouby má zdeformované, protože si je příliš potloukl, když chodil nebo běhal. Kolena měl pokrytá vředy, protože lezl přes ostré předměty a necítil to. Kdyby si zlomil kost nebo vymkl kyčelní kloub, nebolelo by ho to natolik, aby volal o pomoc.“

Někteří lidé bez váhání obviní Boha, že nese odpovědnost za takové nemoci a za utrpení, kterým jsou postiženy milióny lidí. Můžeme však právem obviňovat Boha z bolestného utrpení lidstva?

Je vinen Bůh?

Již asi 6 000 let je lidstvo zotročováno tělesnou, duševní i citovou bolestí. Asi před 19 stoletími křesťanský apoštol Pavel k tomu výstižně poznamenal: „Všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“ (Římanům 8:22) V lékárnách jsou sice k dostání nejrůznější léky k tišení bolesti a lékaři a psychiatři vynakládají v tom směru velké úsilí, a přece jsou lidé všeobecně stále zotročeni bolestí. Někteří dokonce proklínají Boha za své utrpení. K takovému jednání nabádala před mnoha staletími Joba jeho manželka. Ale on sám si uvědomoval, že je takový duch pošetilý a nesprávný. — Job 2:9, 10.

Z toho, že jsou dnes lidé zotročeni bolestí, nemůžeme obviňovat Boha. Vinu nese jeden neviditelný lhář a naši prarodiče. Jak je to možné?

Písmo ukazuje, že jeden duchovní tvor, který byl původně spravedlivý, začal dychtit po moci a vynikajícím postavení. Na úsvitu lidského života na zemi si představil, jak celý lidský rod na rajské zemi prokazuje plnou oddanost všemohoucímu Bohu, Jehovovi. V srdci tohoto duchovního tvora vzklíčila zlomyslnost, a to ho přimělo ke vzpouře proti stvořiteli. Uctívání a oddanost lidí chtěl získat pro sebe. Jeho ničemné úmysly se projevily lstivou lží. A tak vnikl do světa hřích.

Jehova Bůh řekl prvnímu člověku, Adamovi, že jedení ovoce ze stromu poznání dobrého a špatného povede k smrti. (1. Mojžíšova 2:15–17) Adamova manželka, Eva, však byla svedena k neposlušnosti. Duchovní tvor, který se uchýlil k podvádění, použil hada jako svého mluvčího a řekl jí: „Určitě nezemřete. Bůh totiž ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, zcela jistě se vám [Evě a jejímu manželovi] otevřou oči a zcela jistě budete [oba] jako Bůh a budete znát dobré a špatné.“ (1. Mojžíšova 3:1–5) To byla první lež, a tento ničemný tvor se tak stal „otcem lži“. (Jan 8:44) Použil při této příležitosti v zahradě Eden hada, a tomu odpovídá jeho biblické označení „prahad, který je nazýván ďábel a satan“. — Zjevení 12:9.

Hřích vedl k tomu, že lidstvo začalo sténat a bylo podrobeno bolesti. Podle Božího slova pronesl Bůh nad přestupníky rozsudek smrti v týž den, kdy Adam zhřešil. Z Jehovova stanoviska Adam a Eva v ten den na základě soudu zemřeli. (Srovnej Lukáše 20:37, 38.) V Edenu řekl Jehova tehdy již hříšné první ženě: „Velmi zvětším útrapy tvého těhotenství; v porodních křečích budeš rodit děti.“ (1. Mojžíšova 3:16) Adam se měl protloukat bolestným životem mimo zahradu Eden, na zemi, kde zdaleka nebyly rajské podmínky. Jehova řekl: „V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do zemské půdy, neboť z ní jsi byl vzat. Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:17–19) Tak byl lidský rod zotročen bolestí.

Podrobenost bolesti je tedy spjata s nedokonalostí, hříchem a smrtí, které jsme zdědili po Adamovi. Apoštol Pavel o tom říká: „Skrze jednoho člověka přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12) Boží slovo nám však pomáhá bolest snášet, protože nám říká, proč ji Jehova připustil, a ujišťuje nás, že bolest brzy skončí. Bůh připustil, aby „otec lži“, satan ďábel, který je jako had, trápil spravedlivého Joba a tak zkoušel jeho ryzost. Ďábel tvrdil, že Job slouží Bohu ze sobeckých důvodů, a ne z lásky. (Job 1:8–12) Job však zůstal Bohu věrný a dokázal, že nedokonalí lidé mohou sloužit Bohu z lásky a že mohou věrně a oddaně podporovat jeho svrchovanost, ačkoli je jejich víra těžce zkoušena. Job vytrval a zachoval si ryzost, a to přispělo k posvěcení Jehovova jména. Tak se prokázalo, že je satan lhář, a příkladný patriarcha Job dostal bohatou odměnu. (Job 42:12–17; Jakub 5:11) Z Jobovy zkušenosti můžeme vyvodit závěr, že až se splní Jehovovo předsevzetí, přestane být lidstvo podrobeno bolesti. Ale proč si tím můžeme být jisti?

Jak skončí bolest

Jehova opatřil dokonale účinný prostředek k odstranění bolesti, jež svírá lidstvo. Učinil to na základě výkupní oběti svého Syna, Ježíše Krista. Ježíš je „Boží Beránek, který snímá hřích světa“. (Jan 1:29) Přišel na zem, ne „aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé“. (Matouš 20:28) Adam ztratil svou neposlušností dokonalý lidský život se všemi jeho právy a vyhlídkami. A právě to je vykoupeno prostřednictvím Ježíšovy výkupní oběti. (1. Timoteovi 2:5, 6; Hebrejcům 7:26) Ano, „Bůh. . . tak velice miloval svět [lidstva], že dal svého jednozplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zničen, ale měl věčný život“. — Jan 3:16.

Bůh také výslovně slíbil, že pouto bolesti skončí. Křesťanský apoštol Jan předpověděl dobu, kdy pomine bolest spojená s hříchem. Pod božskou inspirací napsal:

„Viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly a moře již není. . . Slyšel [jsem] silný hlas z trůnu říci: ‚Pohleď, Boží stan je s lidstvem a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lid. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘ A ten, který seděl na trůnu [Jehova Bůh], řekl: ‚Pohleď, činím všechny věci nové.‘ Také říká: ‚Piš, protože tato slova jsou spolehlivá a pravá.‘“ — Zjevení 21:1–5.

Poslušní lidé pocítí brzy v plnosti dobrodiní Ježíšovy výkupní oběti. Dojde k tomu pod panstvím království, o které se čestní lidé již dlouho modlí: „Náš Otče v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:9, 10) Ježíš Kristus bude vládnout v nebeském království, dokud mu Bůh nepoloží všechny nepřátele pod nohy, včetně pouta bolesti a včetně posledního nepřítele, smrti. — 1. Korinťanům 15:25, 26.

Ano, poslušným lidem Bůh brzy ‚setře každou slzu s očí a nebude již smrt ani truchlení ani křik ani bolest‘. (Zjevení 21:4) Následující prorocká slova, která mají nyní duchovní uplatnění, se pak také splní doslova: „Žehnej Jehovovi, má duše,. . . jemu, který odpouští všechno tvé provinění, jenž uzdravuje všechna tvá onemocnění.“ „Žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocen.‘ “ — Žalm 103:1–3; Izajáš 33:24.

Kdy skončí bolest?

Neodvratně se blíží chvíle, kdy lidé přestanou být zotročeni bolestí. Ano, dojde k tomu v naší době a dožije se toho právě tato generace. Splňování biblického proroctví ukazuje, že žijeme na konci tohoto ničemného systému věcí. Války, jaké nemají obdoby, hladomory, zemětřesení, a také celosvětové kázání dobrého poselství, jak je konají svědkové Jehovovi, patří ke složenému „znamení“ Ježíšovy neviditelné „přítomnosti“ ve slavném nebeském království. — Matouš 24:3 až 14, 21, 34.

„Dřívější nebe a dřívější země“, satanův organizovaný systém věcí s jeho vládní strukturou, zakrátko pomine. Neklidné „moře“ ničemného lidstva přestane existovat. Stojíme tedy přímo na prahu vlády „nových nebes“, jež bude mít božské požehnání a bude panovat nad „novou zemí“, spravedlivou lidskou společností. Má v nich „přebývat spravedlnost“. — Zjevení 21:1; 2. Petra 3:13.

Taková požehnání pod novou vládou — pod Božím královstvím — jsou velice blízko, a proto se vzchop. Snaž se získat další poznání o novém světě, v němž nebude bolest ani smrt. Ano, těš se na ten nyní tak blízký požehnaný den, kdy budou všichni, kteří milují a poslouchají Jehovu Boha, žít ve světě bez bolesti.