Proč může jednat s nedokonalými lidmi. Podle Jehovových spravedlivých měřítek bylo možné, aby Jehova s potomky Adama a Evy jednal jinak než s Adamem a Evou, jejich rodiči. Proč? Protože Adamovi potomci zdědili hřích, a nedobrovolně tedy vstoupili do života jako nedokonalí tvorové s vrozeným sklonem k nesprávnému jednání. (Ža 51:5; Ří 5:12) Existoval tedy základ pro to, aby jim mohlo být prokázáno milosrdenství. Z Jehovova prvního proroctví (1Mo 3:15), jež bylo proneseno v době, kdy byl v Edenu vyhlášen rozsudek, bylo patrné, že vzpoura jeho prvních lidských dětí (ani vzpoura jednoho z jeho duchovních synů) Jehovu neroztrpčila a že příliv Jehovovy lásky neustal. Toto proroctví vyjádřené symbolickými výrazy poukazovalo na to, že situace, která vznikla vzpourou, bude napravena a původní dokonalý stav bude obnoven; plný význam tohoto proroctví však byl odhalen až po několika tisíciletích. (Srovnej symbolický význam výrazů ‚had‘, ‚žena‘ a ‚semeno‘ ve Zj 12:9, 17; Ga 3:16, 29; 4:26, 27.)

Proč ‚Bůh pokoje‘ bojuje. Když Jehova v Edenu prohlásil, že položí nepřátelství mezi semeno svého Protivníka a semeno ‚ženy‘, neznamená to, že přestal být ‚Bohem pokoje‘. (1Mo 3:15; Ří 16:20; 1Ko 14:33) Tehdejší situace byla stejná jako v době, kdy na zemi žil jeho Syn Ježíš Kristus. Ten prohlásil: „Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zemi pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.“ (Mt 10:32–40) Ježíšovo kazatelské dílo přineslo rozdělení, a to dokonce i do rodin (Lk 12:51–53), ale příčinou bylo to, že Ježíš uplatňoval a oznamoval Boží spravedlivá měřítka a Boží pravdu. K rozdělení došlo proto, že mnoho lidí vůči těmto pravdám zatvrdilo své srdce, zatímco jiní je přijali. (Jan 8:40, 44–47; 15:22–25; 17:14) Jestliže měly být respektovány biblické zásady, k takovému rozdělení nutně muselo dojít; ale vina spočívala na těch, kdo zavrhli to, co bylo správné.

Bylo také předpověděno, že dojde k nepřátelství, protože podle Jehovových spravedlivých měřítek nesmí být přehlíženo vzpurné jednání Satanova „semene“. Bůh takové osoby neschválí, zatímco těm, kdo se drží spravedlivé cesty, požehná; a tato skutečnost povede k rozdělení (Jan 15:18–21; Jk 4:4), stejně jako to bylo v případě Kaina a Abela. (1Mo 4:2–8; Heb 11:4; 1Ja 3:12; Juda 10, 11; viz heslo KAIN.)