⁵ A tak ta hříšná dvojice začala umírat. Když nad nimi Bůh vynášel rozsudek smrti, řekl Adamovi: „Zemská půda [je] kvůli tobě prokleta. V útrapách budeš jíst její výnos po všechny dny svého života. A poroste ti trní a bodláčí a budeš jíst polní rostlinstvo.“ (1. Mojžíšova 3:17, 18) Tak Adam s Evou ztratili naději, že přemění neobdělanou zemi v ráj. Po vyhnání z Edenu museli svou energii soustředit na to, aby z půdy, která byla prokleta, vydobyli potravu. Jejich potomci tento hříšný stav vedoucí ke smrti zdědili, a tak vznikla velká potřeba útěchy. (Římanům 5:12)

⁸ Jehovovým záměrem bylo zničit ten zkažený svět celosvětovou potopou. Nejprve však přikázal Noemovi, aby postavil archu k záchraně života. Tak byla pro lidský rod i pro zvířata zajištěna záchrana. Noe a členové jeho rodiny museli prožívat velkou úlevu, když po potopě vystoupili z archy na očištěnou zemi! Jak příjemné muselo být zjištění, že prokletí bylo ze země sňato a že zemědělské práce jsou nyní mnohem snazší! Lamechovo proroctví se prokázalo jako pravdivé a Noe dostál významu svého jména. (1. Mojžíšova 8:21) Noe, věrný Boží služebník, zprostředkoval lidstvu určitou míru „útěchy“. Avšak ničemný vliv Satana a jeho démonských andělů ani po potopě neustal. Lidstvo nadále sténá pod břemenem hříchu, nemoci a smrti.