HANA se plně zabrala do příprav na cestu, aby nějak zaměstnala svou mysl. Měly by to pro ni být příjemné chvíle. Její manžel Elkana se totiž chystal vzít celou svou rodinu do Šila, aby tam jako každý rok uctívali Boha ve svatostánku. Jehova si přál, aby tyto svátky byly radostné. (5. Mojžíšova 16:15) A není pochyb o tom, že se na ně Hana už od dětství pokaždé těšila. Před několika lety se však její situace změnila.

Už od časného rána bylo v Elkanově domě velmi živo. Každý, včetně dětí, se připravoval na cestu do Šila. Čekalo je více než 30kilometrové putování kopcovitou krajinou kmene Efrajim.c Tak velké rodině to mohlo trvat den či dva. Hana věděla, jak se k ní bude Peninna chovat, ale přesto nezůstala doma. Dala tím vynikající příklad dnešním Božím služebníkům. Nikdy bychom neměli dovolit, aby nesprávné jednání druhých negativně ovlivnilo naše uctívání Boha. Pokud bychom něco takového připustili, připravili bychom se tím o projevy Božího požehnání, které nás právě v časech těžkostí mohou posilovat.