„Diadém a svědectví“

„POTOM [kněz Jehojada] vyvedl králova syna a nasadil mu diadém a Svědectví; a tak ho udělali králem a pomazali ho.“ (2. Královská 11:12) Tak kniha Královská popisuje korunovaci krále Jehoaše. Všiml sis, že kromě „diadému“, královské pokrývky hlavy, nasadil Jehojada mladému králi také „Svědectví“? Co bylo to Svědectví? A proč bylo součástí korunovačního obřadu?

Hebrejské slovo zde přeložené „Svědectví“ se obvykle vztahuje k Deseti přikázáním nebo k Božímu Zákonu obecně. (2. Mojžíšova 31:18; Žalm 78:5, Revised Standard Version). V souladu s tím zní paralelní zpráva v 2. Paralipomenon 23:11 v Hegerově překladu (1958) a v anglické Jeruzalémské bibli (1966): „A vyvedli králova syna a vložili na něj korunu a zákon a učinili ho králem.“ Ve 2. Královské 11:12 však mají tyto překlady místo „Svědectví“ „náramky“, ačkoli se v obou verších objevuje totéž hebrejské slovo. Proč?

Významný německý komentář k Bibli, Herders Bibelkommentar, vysvětluje, že někteří překladatelé si nedovedou představit, že by král nosil na hlavě nebo na paži Zákon. Protože 2. Samuelova 1:10 se při řeči o králi Saulovi zmiňuje o náramku spolu s diadémem, který nosil, věří, že text 2. Královské 11:12 musel původně znít „diadém a náramky“. To je však pouhá spekulace. Nahradit „Svědectví“ „náramky“ představuje radikální textovou změnu.

Nová jeruzalémská bible (1985) se proto vrací k myšlence Zákona nebo smlouvy zákona a překládá výrok: „a dal mu opis smlouvy“. Dal však Jehojada Jehoašovi „Svědectví“? Pravda, hebrejské slovo přeložené „nasadil“ se dá přeložit také „dal“. Ale v Královské i v Paralipomenon se objevuje jen jednou a vztahuje se jak k diadému, tak ke Svědectví. Navíc po něm bezprostředně následuje hebrejské slovo „na“. Přesný překlad tedy musí být „nasadil“. Jak ukazuje Překlad nového světa, mladému králi Jehoašovi ‚nasadil‘ jak diadém, tak Svědectví.

Proč a jak tedy „nasadil“ velekněz mladému králi Svědectví? Zamysli se nad poznámkou německého učence Otto Thenia: „Zákon, kniha, v níž byly zaznamenány mojžíšské předpisy. Ta byla symbolicky podržena na králově hlavě potom, co byl ozdoben diadémem.“ (Die Bücher der Könige) Podobně poznamenává profesor Ernst Bertheau: „Vložení Zákona [na krále] vskutku mělo symbolický význam, že král byl povinen panovat v souladu s ním.“ — Die Bücher der Chronik.

Bůh přikázal, že by si král měl po dosazení na trůn sám opsat Zákon, studovat a uplatňovat jej po celý svůj život. (5. Mojžíšova 17:18–20) Nasazení „Svědectví“ novému králi snad bylo krátkým symbolickým gestem znázorňujícím, že třebaže je nyní králem, není nad Jehovovým Zákonem. Po smrti velekněze Jehojady naneštěstí Jehoaš na tuto životní lekci zapomněl a postupně opustil Jehovovo uctívání. Nakonec zemřel rukama vrahů. — 2. Paralipomenon 24:17–25.