ŽALMISTA David složil píseň, v níž se modlil: „Stvoř ve mně i čisté srdce, Bože, a vlož do mne nového ducha, stálého. Obnov přece můj jásot ze záchrany od tebe a kéž mě podporuješ dokonce ochotným duchem.“ (Žalm 51:10, 12) David zde po svém hříchu s Bat-šebou kajícně prosil Jehovu Boha, aby očistil jeho srdce a vložil do něj takového ducha, neboli sklon mysli, díky kterému bude jednat správně.

Skutečně v nás Jehova tvoří nové srdce a vkládá do nás nového a ochotného ducha? Nebo se o to, abychom získali čisté srdce a uchovali si je, musíme sami snažit? Je pravda, že ‚Jehova zkoumá srdce‘, ale nakolik do toho, co se v našem srdci děje, přímo zasahuje? (Přísloví 17:3; Jeremjáš 17:10) Do jaké míry ovlivňuje náš život, pohnutky a jednání?

Komu patří „záměry srdce“?

V Příslovích 16:1a se uvádí: „Pozemskému člověku patří záměry srdce.“ Je tedy zřejmé, že utvářet „záměry srdce“ je naší odpovědností. Jehova naše srdce nijak zázračně netvaruje ani nám nedává ducha ochoty. My sami musíme vyvinout úsilí, abychom získali přesné poznání jeho Slova, Bible, rozjímali o tom, co se dozvídáme, a své smýšlení uvedli do souladu s tím, jak smýšlí on. (Přísloví 2:10, 11)

Z toho, že David prosil o „čisté srdce“ a „nového ducha“, je ale vidět, že si uvědomoval své hříšné sklony a chápal, že má-li své srdce očistit, potřebuje k tomu Boží pomoc. Jelikož jsme nedokonalí, možná nás lákají „skutky těla“. (Galaťanům 5:19–21) Abychom dokázali umrtvovat „své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou touhu a chtivost“, potřebujeme pomoc od Jehovy. (Kolosanům 3:5) Chceme-li odolat pokušení a odstranit ze svého srdce hříšné sklony, je nesmírně důležité se o Boží podporu modlit.