Mladí lidé se ptají . . .

Proč nemohu mít věci, které bych si přál?

„Některé věci jsou opravdu pěkné a já bych je hrozně rád měl, ale naši si to nemůžou dovolit.“ (Mike)

VÍŠ o některých věcech, jež bys opravdu chtěl a nemůžeš je mít? Možná velmi toužíš mít nové stereo, ty boty, které nosí všechny ostatní děti, nebo jen nové značkové džíny. Někteří tví vrstevníci takové věci mají — a hrdě je předvádějí. Když se ale dozvíš, že rodiče ti tyto věci nemohou koupit, budeš možná zklamaný.

Na jedné straně je docela normální, že lidé po některých věcech touží, ale u mnoha mladých lidí tato touha hraničí s posedlostí. Zdá se, že z velké části je to výsledek reklamy ve sdělovacích prostředcích. Vemlouvavé televizní a rozhlasové reklamy oznamují, že pokud nenosíš určité oblečení nebo nepoužíváš určité značkové výrobky, jsi bezcenný. Vždyť jen ve Spojených státech utratí dospívající ročně více než sto miliard dolarů!

Dále je zde tlak vrstevníků. „Jestliže v nelítostně upřímném světě dospívajících,“ říká jeden článek v časopise Marketing Tools, „je člověk pokládán za ‚nemožného‘ tou sociální skupinou, k níž touží patřit, pak to neznamená pouze, že nedosahuje žádoucí úrovně, nebo že ho dokonce neuznávají — je to jasný signál toho, že jej považují za ‚ztracenou existenci‘.“ Co rozhoduje o tom, zda je člověk ‚skvělý‘? V mnoha kruzích to znamená mít ty nejlepší a nejnovější věci. A pokud si je nemůžete dovolit? „Je to opravdu těžké,“ přiznává jeden mladý křesťan. „Když přijdeš do školy v neznačkovém oblečení, budou si tě všichni dobírat.“ Jedna mladá dívka připouští, že „někdy ji vrstevníci přehlížejí“.

Podobné tlaky prožívají i mladí lidé žijící v rozvojových zemích, kde se lidé musí velmi namáhat, aby získali jen to nejnutnější k životu. Pokud je to případ tvé rodiny, je přirozené, že toužíš po lepším způsobu života. Možná jsi viděl televizní show a filmy z bohatších zemí, a v důsledku toho můžeš i ty začít toužit po nákladnějších šatech, domě a autě. Avšak tyto věci jsou pro tebe zcela nedostupné, a proto můžeš být rozmrzelý, nebo dokonce sklíčený.

Bez ohledu na to, v jaké zemi žiješ, pokud se budeš zlobit nebo budeš sklíčený kvůli tomu, že některé věci nemůžeš mít, může ti to jen škodit. Může to také vést k neustálým hádkám s rodiči. Otázkou je — jak se s tím vyrovnat?

Vyrovnaný pohled na hmotné věci

Především si uvědom, že Jehova Bůh nechtěl, aby lidé žili v chudobě a aby neměli ani věci, které opravdu potřebují. Konečně Adama a Evu Bůh také nepostavil na smetiště, ale do krásné zahrady plné stromů žádoucích pro oči. (1. Mojžíšova 2:9) Později někteří Boží služebníci jako Abraham, Job a Šalomoun měli velký majetek. (1. Mojžíšova 13:2; Job 1:3) Vždyť Šalomoun měl tolik zlata, že se za jeho vlády stříbro nepovažovalo „vůbec za nic“! (1. Královská 10:21, 23)

Celkem vzato většina Božích služebníků měla skromné prostředky. Ježíš Kristus byl chudý, neměl dokonce ani ‚místo, kam by složil hlavu‘. (Matouš 8:20) Četl jsi však někde, že by si Ježíš stěžoval, že si nemůže dopřát věci, které by chtěl? Ježíš naopak učil: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ . . . Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:31–33)

To neznamená, že Bůh je povinen splnit něčí touhu po značkovém oblečení či elektronických zařízeních. Bůh nám opatřuje to, co potřebujeme — avšak ne vždy to, co chceme. Bible nás proto vybízí, abychom byli spokojeni pouze s tím, že máme „obživu a čím se přikrýt“. (1. Timoteovi 6:8) Není však snadné být v takové situaci spokojený. „Neustále svádíš boj mezi tím, co chceš a co potřebuješ,“ připouští jeden mladík jménem Mike. Boj musíš svádět nejen se svými sobeckými sklony, ale také s vlivem Božího hlavního nepřítele Satana. (1. Jana 5:19) A jedním z jeho nejstarších triků je vzbudit v lidech pocit, že přicházejí o něco skvělého. Také Eva uvěřila myšlence, že jí bylo něco odepřeno — dokonce i přesto, že žila v dokonalém ráji. (1. Mojžíšova 3:2–6)

Jak se můžeš vyhnout léčce nespokojenosti? Možná to bude znít jako fráze, je však mnoho důvodů pro to, aby ses zaměřil na požehnání, které máš. Nezabředni do negativních myšlenek o tom, co nemáš. Uvažuj pozitivně a připomínej si, co máš. (Srovnej Filipanům 4:8.) Mike to vyjádřil takto: „Je hodně věcí, které bych opravdu chtěl mít, ale nezabývám se jimi.“

Pomůže ti také to, když nebudeš důvěřovat lstivým reklamám, které hrají na naše city.a (Přísloví 14:15) Než ukvapeně dospěješ k závěru, že bez nových tenisek či přehrávače kompaktních disků nemůžeš žít, snaž se věc střízlivě rozebrat. Zeptej se sám sebe: ‚Opravdu to potřebuji? Bude to sloužit praktickému účelu? Nestačí mi to, co již mám?‘ Buď zvlášť opatrný na reklamy, které propagují myšlenku, že prestiž člověka spočívá v tom, co má. Realistická jsou slova apoštola Jana v 1. Jana 2:16: „Všechno ve světě — touha těla a touha očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa.“

Když něco opravdu potřebuješ

A co když něco skutečně potřebuješ? Dopředu si to promysli, než o tom budeš mluvit s rodiči. Buď připraven přesně vysvětlit, proč tu věc potřebuješ, jak ji hodláš používat a jaký užitek z toho budeš mít. Rodiče možná najdou způsob, jak to vtěsnat do rodinného rozpočtu. A co když to momentálně není možné? Nezbývá ti tedy nic jiného než být trpělivý. (Kazatel 7:8) Žijeme v ‚kritických časech‘ a mnozí rodiče prostě nemohou koupit všechno, o co je jejich děti požádají. (2. Timoteovi 3:1) Pokud nebudeš mít nerozumné požadavky, usnadníš rodičům jejich nelehký úkol.

Možná se však můžeš ty sám chopit iniciativy. Dostáváš například nějaké kapesné? Nauč se tedy dobře hospodařit se svými penězi a každý měsíc něco ušetřit. Možná si dokonce budeš moci otevřít účet v blízké bance. (Srovnej Lukáše 19:23.) Holčička, která se jmenuje Abigail, to udělala. Říká: „Peníze dávám na dvě hromádky — jednu na můj bankovní účet a druhou na útratu.“ Pokud máš na to již dostatečný věk, můžeš si zkusit najít nějakou brigádu nebo práci na částečný úvazek.b Každopádně uvidí-li tvoji rodiče, že si určitou věc opravdu chceš koupit a svědomitě na ni šetříš, možná se rozhodnou — pokud to bude jen trochu možné — přispět ti na výdaje.

Určitou výhodu může přinést to, že uděláš změny ve způsobu nakupování. Například když je nějaká věc příliš drahá, bude snad možné usmlouvat nižší cenu. Pokud to nejde, počkej, zda to zboží nebude zlevněno. Projdi i jiné obchody, abys zjistil, zda by se to případně dalo koupit i levněji. Nauč se pečlivě prozkoumat kvalitu toho, co kupuješ, někdy je totiž mimořádně výhodné koupit zboží, které není značkové.c

Nauč se být spokojený

Přísloví 27:20 varuje: „Šeol a místo zničení se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka.“ Ano, stejně jako je hrob nenasytný, i někteří lidé chtějí stále více a více — bez ohledu na to, kolik již mají. Vyhýbej se sobeckému způsobu uvažování. Chamtivost nakonec přináší jen zklamání a to, že člověk je nešťastný. Jeden mladý muž jménem Jonathan uvádí: „Pokud tvůj pocit štěstí závisí na tom, kolik máš věcí, nebudeš šťastný nikdy. Vždy se najde něco nového, co budeš chtít mít. Musíš se naučit být šťastný na základě toho, co máš.“

Pokud jsi spokojený, dokážeš se vyrovnat i s tlakem vrstevníků. Mladý Vincent říká: „To, že u někoho vidím nové značkové tenisky, neznamená, že musím jít a koupit si je také.“ Samozřejmě, že občas tě může zlobit, když nemůžeš mít to, co chceš. Nikdy však nezapomeň, že jestliže něco potřebuješ, Jehova to ví. (Matouš 6:32) A v blízké budoucnosti Bůh ‚uspokojí touhu všeho živého‘. (Žalm 145:16)

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 13]

„Když přijdeš do školy v neznačkovém oblečení, budou si tě všichni dobírat“

[Obrázek na straně 14]

I když nemáš všechno, co chceš, můžeš být šťastný