Ve skličujícím světě můžeš najít radost!

MARIE má slunečnou veselou povahu. Je neuvěřitelné, že ještě před několika lety tato dvaatřicetiletá žena popsala své nitro, jako by bylo mrtvé. Trpěla vážnou depresí. „Bylo to jako velký tmavý mrak, který se postupně zvedal,“ vysvětluje. Ano, naštěstí se vzchopila a znovu získala radost.

Každý rok ochromí těžká deprese na celém světě stamilióny lidí. Tato porucha není jen přechodná skleslost, kterou čas od času zakouší většina z nás. Těžká deprese je stav nepolevující zasmušilosti. Člověk v depresi ztrácí zájem o život, nic ho netěší a připadá si celkově bezcenný a bez naděje. Světová zdravotnická organizace prohlásila roku 1983: „V současnosti vcelku není pochyb, že se depresívní poruchy vyskytují ve všech částech světa.“

Pozorní čtenáři Bible se této zprávě nediví. Bible označuje naši dobu jako „poslední dny“, pro něž jsou typické „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. (2. Timoteovi 3:1–5) Společenské struktury, které v minulosti poskytovaly oporu v čase emocionální krize, se rozkládají. V článku „Věk melancholie?“ připisuje dr. Gerald Klerman této změně soudobý vzrůst deprese. Vysvětluje: „Tři nejběžnější systémy společenské opory byly rodina, církev a bezprostřední sousedství. . . Pro dnešní dobu je příznačné, že všechny tyto tři systémy společenské opory jsou v různém stupni narušeny.“

Marii přivedl k zoufalství právě rozpad rodiny. „Když má nevlastní matka beze slova odešla, cítila jsem se zrazená a sama. Bylo mi dvanáct let a najednou byl můj svět vzhůru nohama,“ vzpomíná Marie. Krátce nato musela odejít z domu, protože jí její otec začal dělat nemravné návrhy, a přiznává: „Připadala jsem si nenormální a ztratila jsem všechnu sebedůvěru.“ Tak začal její pád do vážné deprese.

Jednoho dne, když byla Marie zvláště sklíčená, zazvonili u ní dva svědkové Jehovovi. Ihned projevila velký zájem o jejich potěšující biblické poselství. „Předtím jsem viděla jen naprostou zbytečnost života a spoustu ošklivých věcí, ale teď jsem získala přesvědčení, že mohu žít v novém světě, kde Bůh všechny tyto křivdy napraví. S Boží pomocí mohu dosáhnout způsobilost i pro získání tohoto požehnání. Tak dostal můj život skutečný smysl.“ Když se zúčastnila shromáždění svědků, nalezla upřímnou lásku a citovou podporu. (Jan 13:34, 35) Uvážlivé rady sborových starších jí také pomohly, že začala měnit své negativní smýšlení. (Jakub 5:14) Její deprese se zmírňovala. Mnozí jiní lidé, kteří jsou sklíčeni světovými poměry jako Marie, také nalezli „Jehovovu radost“ tím, že získali přesné poznání biblické pravdy. — Nehemjáš 8:10; 1. Timoteovi 2:4.

Rozplynula se však Mariina deprese okamžitě? Měli bychom předpokládat, že jsou křesťané vůči depresi imunní? K odpovědi na tyto otázky nestačí povrchní pohled na tuto poruchu a její složité příčiny. Znalost skutečných kořenů deprese ti snad pomůže úspěšněji se s ní vyrovnat sám u sebe nebo pomáhat někomu, kdo jí trpí.

Kořeny těžké deprese

V některých případech má deprese fyziologické příčiny: nemoc, nedostatky ve výživě či hormonální potíže. Může to být i reakce na některé jedovaté látky, na znečištění nebo léky a látky vyvolávající alergii.a Bible však zjevuje, že příčinou mohou být i vlastní „zneklidňující myšlenky“. — Žalm 94:19.

Většina lidí trpících depresí jako Marie se střetla s řadou bolestně nepříjemných zážitků nebo stresových situací. Mnozí se cítí jako žalmista; „Má duše již měla neštěstí dost. . . všechny [věci] se kolem mne naráz sevřely. Vzdálil jsi ode mne [Jehovo] přítele a druha; moji známí jsou temné místo.“ (Žalm 88:3, 17, 18; 88:4, 18, 19, KB) Cítí se tedy zavaleni problémy nebo ztrátami jako žalmista a celý život jim připadá beznadějný. Mohou se cítit jako opuštění ve tmě, jako by je odvrhl i Bůh.

Proč docházejí k takovému skličujícímu závěru, takže v nich vzniká vlastně zkroušený duch? Není to jen vlivem vnějších problémů, je to způsobeno i bolestnými pocity nebo pochybnostmi v sobě. Cítí se neschopní vyrovnat se se svým problémem nebo ztrátou. „Pro bolest je zkroušený duch,“ vysvětluje Přísloví 15:13. K takové bolesti srdce patřívá pocit, že člověk selhal nebo že si to o něm druzí myslí. I křesťan z prvního století, Epafroditus, když se zotavil z vážné nemoci během misijní cesty, na niž jej vyslal domovský sbor, byl „sklíčený, protože [ve sboru] slyšeli, že onemocněl“. — Filipanům 2:25–30.

Protože ‚zkroušený duch vysušuje kosti‘ neboli podkopává samotné bytí, u kořene vážné deprese často bývají komplexy méněcennosti. (Přísloví 17:22) Bolest srdce může přivodit i přílišná starost o to, jak na nás pohlížejí druzí, perfekcionismus, nezvládnutý hněv, nelibost, nevyřešené konflikty s druhými nebo vina (skutečná či zveličená).

Příčin vážné deprese je tedy mnoho. Přesto našla Marie skutečnou radost, když se stala křesťankou. „Měla jsem pak naději,“ řekla. Ale nějaký čas ještě musela snášet depresi. Jak ji mohou takové osoby časem překonat?

[Poznámka pod čarou]