Vzpomínáte si?

Líbila se vám nedávno vydaná čísla Strážné věže? Pokud ano, bude pro vás zajímavé připomenout si následující myšlenky:

◻ Proč můžeme mít důvěru v to, že Jehova správně vybírá jednotlivce, které používá, aby vedli jeho lid?

Pro určitá odpovědná postavení Jehova používá jednotlivce, kteří mají potřebné vlastnosti, jež jsou nezbytné k tomu, aby Boží lid byl veden tak, jak si to Jehova v danou dobu přeje. (8/15, strana 14)

◻ Co se můžeme naučit z Jonášova zážitku?

Jonáš si myslel příliš mnoho o sobě, a příliš málo o druhých. Můžeme se od Jonáše poučit a můžeme držet sebe i své pocity na uzdě. (8/15, strany 18, 19)

◻ Proč je možné říci, že „Jehovovo jméno je silná věž“? (Přísloví 18:10)

Hledáme-li útočiště v Božím jménu, znamená to, že důvěřujeme v samotného Jehovu. (Žalm 20:1; 122:4) Také to znamená, že podporujeme Jehovovu svrchovanost, dodržujeme jeho zákony a zásady, máme víru v jeho sliby a projevujeme mu výlučnou oddanost. (Izajáš 50:10; Hebrejcům 11:6; 9/1, strana 10)

◻ V čem je Pavlův způsob vydávání svědectví lidem ve význačném postavení příkladem pro nás?

Když Pavel rozmlouval s králem Agrippou, jednal s rozvahou a zdůrazňoval věci, ve kterých se s Agrippou shodovali. Podobně bychom i my měli zdůrazňovat kladné stránky dobré zprávy a upozorňovat na to, v co společně doufáme. (1. Korinťanům 9:22; 9/1, strana 31)

◻ Kdo má užitek z Jehovovy trpělivosti?

Díky Jehovově trpělivosti dostávají další miliony lidí příležitost k záchraně v blížícím se ‚Jehovově dnu‘. (2. Petra 3:9–15) Díky Jehovově trpělivosti může i každý z nás ‚pracovat stále na své vlastní záchraně s bázní a chvěním‘. (Filipanům 2:12; 9/15, strana 20)

◻ Jakou důležitou úlohu měl překlad Bible nazývaný Septuaginta?

Tento překlad měl význačnou roli při šíření poznání o Jehovovi Bohu a o jeho Království s Králem Ježíšem Kristem. Pomocí Septuaginty byl položen důležitý základ pro to, aby řecky mluvící Židé a pohané v prvním století přijali dobrou zprávu o Království. (9/15, strana 30)

◻ Co se dozvídáme o Bohu z podobenství o marnotratném synovi?

Za prvé, že Jehova je „milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojžíšova 34:6) Za druhé, že je „přichystaný odpouštět“, kdykoli se u někoho objeví změna v srdci, která poskytuje důvod k projevům milosrdenství. (Žalm 86:5; 10/1, strany 12, 13)

◻ Kdy nastanou ty pokojné podmínky, které jsou slíbeny u Izajáše 65:21–25?

Pokoj od Boha nyní zažívají pomazaní a ti, kdo patří k ‚jiným ovcím‘, a to jakožto jednotní Jehovovi ctitelé v duchovním ráji. (Jan 10:16) Tento pokoj se rozšíří i do doslovného ráje, až se ‚Boží vůle stane na celé zemi, stejně jako je i v nebi‘. V té době se zcela splní slova proroka Izajáše. (Matouš 6:10; 10/15, strana 24)

◻ Proč křesťané slaví výročí svatby, ale narozeniny ne?

Bible nestaví manželství do špatného světla. To, zda se křesťané rozhodnou, že si připomenou výročí svatby a zavzpomínají si na tuto radostnou událost a na své rozhodnutí spolupracovat na tom, aby jejich manželství bylo úspěšné, je naprosto soukromá záležitost. Avšak jediné biblické zprávy o oslavách narozenin jsou zprávy o narozeninách, které slavili pohané, a při každé z těchto příležitostí se stalo něco krutého. (10/15, strany 30, 31)

◻ Co představuje „oheň“ v Pavlově znázornění zaznamenaném v 1. Korinťanům 3:12, 13 a co by si všichni křesťané měli uvědomovat?

Je to oheň, kterému ve svém životě čelí každý z nás — jsou to zkoušky víry. (Jan 15:20; Jakub 1:2, 3) Každý, koho učíme znát pravdu, bude zkoušen. Jak Pavel varoval, pokud je naše vyučování nevalné, bude to mít smutné následky. (1. Korinťanům 3:15; 11/1, strana 11)

◻ Jak Noe „chodil s pravým Bohem“? (1. Mojžíšova 6:9)

Noe chodil s Bohem v tom smyslu, že dělal to, co mu Bůh přikázal dělat. Noe zasvětil svůj život tomu, že bude konat Jehovovu vůli, a proto se těšil z vřelého a důvěrného vztahu k Bohu. (11/15, strana 10)

◻ K čemu máme příležitost proto, že neznáme přesný čas, kdy Bůh vykoná pomstu nad ničemnými?

Je nám dána příležitost dokázat, že skutečně milujeme Jehovu a že chceme chodit po jeho cestách navždy. Tak dáváme najevo, že jsme věrně oddáni Bohu a že spoléháme na jeho způsob, jak vše bude vyřešeno. Navíc nám to pomáhá, abychom byli stále ostražití a duchovně bdělí. (Matouš 24:42–44; 11/15, strana 18)

◻ Co znamená uvěřit „ve jméno Božího syna“? (1. Jana 5:13)

Znamená to poslouchat všechna Kristova přikázání. A jedním z jeho přikázání je, abychom „milovali jeden druhého“. (Jan 15:14, 17) Láska usiluje o dobro pro druhé. Zbavuje se všech rasových, náboženských a společenských předsudků. (12/1, strana 7)

◻ Proč jsou svědkové Jehovovi „předmětem nenávisti“? (Matouš 10:22)

Svědkové Jehovovi jsou neprávem nenáviděni ze stejných důvodů, z jakých byli pronásledováni první křesťané. Prvním z těchto důvodů je to, že svědkové Jehovovi jednají na základě svého náboženského přesvědčení a tím jsou u některých lidí neoblíbení. Za druhé, svědkové Jehovovi bývají terčem falešných obvinění — nepokrytých lží a zkresleného výkladu jejich náboženských názorů. (12/1, strana 14)