Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mohu vyrovnat s tím, že jsem tak nemocný?

JASONOVI bylo pouze osmnáct let, ale vypadalo to, jako by všechny jeho životní cíle byly nyní nedosažitelné. Doufal, že bude celodobým křesťanským služebníkem, ale potom se dověděl, že má Crohnovu chorobu — bolestivé, vysilující onemocnění střev. Dnes se však s tím Jason úspěšně vyrovnává.

Snad se také potýkáš s vážnou nemocí. Jedno dřívější číslo Probuďte se! rozebíralo složité problémy, jež mají mladí lidé v tvé situaci.a Podívejme se nyní na to, jak se můžeš se svou situací vyrovnat co nejlépe.

Pozitivní myšlenkový postoj

K tomu, aby se člověk úspěšně vyrovnal s jakoukoli nemocí, patří pozitivní myšlenkový postoj. Bible říká: „Duch muže dokáže snést jeho onemocnění, ale zkrušený duch, kdo jej může unést?“ (Přísloví 18:14) Pochmurné, pesimistické myšlenky a pocity znesnadňují uzdravování. Jason poznal, že to je pravda.

Jason musel zpočátku bojovat s negativními pocity, jako je hněv, které ho srážely. Co mu pomohlo? Jason říká: „Články o depresi ve Strážné věži a v Probuďte se! mi skutečně pomohly, abych si udržel pozitivní postoj. Teď se snažím zvládnout jen problémy toho dne.“b

Také sedmnáctiletá Carmen se naučila vidět věci z té lepší stránky. Má sice srpkovitou anémii, ale zaměřuje se na dobré věci, které má. „Myslím na ty, kdo jsou na tom mnohem hůře než já a nemohou dělat ani to, co já mohu,“ říká Carmen. „Jsem za to vděčná a nelituji se tolik.“

Přísloví 17:22 říkají: „Srdce, které je radostné, působí dobro jako lék.“ Někteří lidé si možná myslí, že když jde o vážnou nemoc, není smích vhodný. Dobrosrdečný humor a příjemná společnost však osvěží tvou mysl a posílí tvou vůli žít. Radost je totiž bohulibá vlastnost, jedno z ovoce Božího ducha. (Galaťanům 5:22) Boží duch ti může pomoci, abys cítil radost, i když zápasíš s nemocí. (Žalm 41:3)

Najít chápajícího lékaře

Velkou pomocí je, když máš lékaře, který mladým lidem rozumí. Mladý člověk má obvykle jiné duševní a citové potřeby než dospělý. Anně bylo pouze deset let, když musela do nemocnice, protože měla zhoubný nádor na mozku. Lékař s Annou jednal soucitně a mluvil s ní tak, aby mu rozuměla. Vyprávěl jí, jak ho nemoc, kterou prodělal v dětství, podnítila k tomu, aby se stal lékařem. Jemně, ale jasně jí vysvětlil, jak ji budou léčit, aby věděla, co ji čeká.

Zřejmě budeš s rodiči hledat takový lékařský personál, který tě bude respektovat a bude mít pochopení pro tvé potřeby. Pokud nejsi z nějakého důvodu v rozumné míře spokojen s tou péčí, kterou dostáváš, řekni o svých obavách rodičům.

Bojuj o své zdraví!

Je také nezbytné, abys všemi dostupnými způsoby se svou nemocí bojoval. Zjisti si o své situaci všechno, co můžeš. „Muž s poznáním posiluje sílu,“ uvádí biblické přísloví. (Přísloví 24:5) Poznání odstraní strach z neznámého.

Informovaný mladý člověk se kromě toho může více podílet na léčení a snáze při léčbě spolupracovat. Dozví se například, že předepsané léky nesmí přestat brát, pokud mu to jeho lékař nedoporučí. Carmen, o které již byla zmínka, i její rodiče si přečetli několik knížek o srpkovité anémii. To, co se tam dověděli, jim pomohlo, aby pro Carmen zajistili tu nejúčinnější léčbu.

Pokud ti něco není jasné, konkrétně se na to zeptej lékaře a ptej se i víckrát, je-li to zapotřebí. Čestně lékaři řekni, co si myslíš a co cítíš, místo abys říkal to, co podle tvého názoru chce slyšet on. Bible říká, že „kde není důvěrný hovor, tam se maří plány“. (Přísloví 15:22)

V určitou dobu se zdálo, že Anna o své nemoci skoro nemluví. Mluvila o tom pouze se svou matkou. Zkušená sociální pracovnice se jí jednou mezi čtyřma očima zeptala: „Asi cítíš, že ti nebylo řečeno všechno, viď?“ Anna se přiznala, že to tak je. Tato žena Anně ukázala chorobopisy a vysvětlila jí, co v nich je. Také požádala lékaře, aby věnovali více času tomu, že budou s Annou mluvit přímo, místo toho, aby o ní mluvili jen s rodiči. Anna dostala pomoc, kterou potřebovala, protože nakonec začala komunikovat.

Podpora od blízkých

Je-li nějaký člen rodiny vážně nemocný, stává se to záležitostí celé rodiny a vyžaduje to sjednocené úsilí. Annina rodina a křesťanský sbor se spojily, aby jí pomohly. Sboru se často připomínalo, že Anna je v nemocnici. Členové sboru ji pravidelně navštěvovali a dokud se rodina nevrátila do původních kolejí, pomáhali jim s prací v domácnosti i s přípravou jídla. Pokud Anně nebylo příliš špatně, navštěvovaly ji v nemocnici děti ze sboru. Bylo to dobré nejen pro Annu, ale také pro její mladé přátele.

Aby ti však mohli druzí pomoci, musí vědět, co potřebuješ. Carmen hledá citovou i duchovní pomoc u rodičů a u sborových starších. Počítá také s pomocí těch dětí ve škole, které mají stejnou křesťanskou víru. „Zajímají se o mě,“ říká Carmen, „a já mám pocit, že se o mě pečuje.“

Je možné, že ti tvá škola zajistí užitečnou lékařskou a finanční radu, a dokonce ti i nabídne určitou osobní podporu. Annina učitelka například vybídla její třídu, aby Anně napsala a aby ji navštívila. Pokud tví učitelé nechápou problémy, s nimiž se potýkáš, bude možná potřeba, aby tví rodiče zdvořile rozebrali situaci, v níž jsi, s odpovědnými činiteli ve škole.

Používej mysl a tělo moudře

Jsi-li hodně nemocný, pak možná nemůžeš dělat nic jiného, než soustředit svou energii na to, aby se tvůj stav zlepšil. Pokud nejsi úplně vysílený, je mnoho tvořivých věcí, které můžeš dělat. Autorka knihy How It Feels to Fight for Your Life (Jaké to je bojovat o život) Jill Krementzová uvádí, čeho si při výzkumu všimla: „Bylo mi smutno, když jsem ty dva roky chodila po nemocničních chodbách a viděla, kolik dětí sedí u televize. Mladé lidi je třeba vybízet, aby víc četli. A nemocniční lůžko je vynikajícím místem k tomu, aby si člověk pocvičil mozek.“

Ať jsi doma, či v nemocnici, často ti pomůže, aby ses cítil lépe, budeš-li cvičit své duševní schopnosti. Zkoušel jsi psát dopisy nebo básně? Kreslit nebo malovat? A co hra na nějaký hudební nástroj, jestliže ti to tvé okolnosti dovolují? I při zdravotních omezeních existuje mnoho možností. A jistě tou nejlepší věcí, kterou můžeš udělat, je vytvořit si zvyk pravidelně se modlit k Jehovovi a číst jeho Slovo, Bibli. (Žalm 63:6)

Také přiměřená tělesná činnost — pokud ti to tvá situace dovoluje — ti může pomoci, aby ses cítil lépe. To je důvod, proč zdravotnická zařízení často mají programy fyzikální léčby pro mladé pacienty. Přiměřené cvičení v mnoha případech nejen zlepšuje tělesné zdraví, ale také napomáhá ke zlepšení nálady.

Nevzdávej se!

Když stál před velkým utrpením Ježíš, modlil se k Bohu, důvěřoval mu a soustředil se na svou radostnou budoucnost místo na bolest. (Hebrejcům 12:2) Z bolestných zkušeností se poučil. (Hebrejcům 4:15, 16; 5:7–9) Přijal pomoc a povzbuzení. (Lukáš 22:43) Nezaměřoval se na svou vlastní nepohodu, ale na prospěch druhých. (Lukáš 23:39–43; Jan 19:26, 27)

I když jsi možná velmi nemocný, přesto můžeš být pro druhé určitým podnětem. Annina sestra Abigail napsala ve školním referátu: „Člověk, kterého nejvíc obdivuju, je moje sestra. Ačkoli musela jít do nemocnice, kde dostávala kapačky a spoustu injekcí, přesto se usmívala!“c

Jason se svých cílů nevzdal, jen je trochu upravil. Jeho cílem nyní je sloužit tam, kde je potřeba více kazatelů Božího Království. Stejně jako Jason, možná ani ty nebudeš moct dělat všechno, po čem toužíš. Důležité ale je, aby ses naučil žít se svými omezeními a nebyl na sebe příliš opatrný, ale ani příliš lehkomyslný. Počítej s tím, že Jehova ti může dát moudrost i sílu k tomu, abys dělal, co můžeš. (2. Korinťanům 4:16; Jakub 1:5) A pamatuj, že přijde doba, kdy tato země bude rájem, v němž „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘ “ (Izajáš 33:24) Ano, jednou budeš zase zdravý!

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 26]

Abigail obdivuje odvahu své mladší sestry Anny