Radujte se v Jehovovi a mějte radost

ZDÁRNÉ dokončení jakéhokoli prospěšného projektu je vždy časem k radování. Dne 13. března 1999 se ve vzdělávacím středisku Strážné věže v Pattersonu, ve státě New York, konala graduace 106. třídy biblické školy Strážné věže Gilead. Pro 48 studentů této třídy to jistě byla příležitost k radování.

Úvodní slova přednesl předsedající programu Theodore Jaracz, člen vedoucího sboru, který je absolventem sedmé třídy Gileadu. Vyzdvihl slova Žalmu 32:11: „Radujte se v Jehovovi a mějte radost, spravedliví.“ Vysvětlil, proč je při této příležitosti vhodné, aby se všichni radovali: „Při příležitostech, jako je tato, se radujeme z toho, co Jehova uskutečňuje v případě těch, kdo jsou přímí v srdci, včetně našich studentů Gileadu.“ Studenti sice plánovali, že půjdou do školy Gilead, a pilně se snažili, aby splňovali požadavky pro misionářskou službu, avšak Jehova je tím, kdo umožňuje, aby se všechno úspěšně uskutečnilo. (Přísloví 21:5; 27:1) To je důvod k tomu, abychom ‚se radovali v Jehovovi‘, zdůraznil bratr Jaracz.

Mezi přítomnými v posluchárně v Pattersonu byli i příbuzní studentů a jejich hosté, kteří přijeli z 12 zemí, aby na vlastní oči viděli tuto radostnou událost. Když 5 198 přítomných — včetně členů rodiny betel v Brooklynu, Pattersonu a Wallkillu, kteří byli s děním v posluchárně spojeni zvukem i obrazem — čekalo na zahájení programu, jenž následoval, bylo zřejmé, že zde panuje radostný duch.

Vybídka k udržení radostného ducha

Bratr Jaracz po svých úvodních slovech uvedl prvního z pěti řečníků, kteří si připravili povzbudivé biblické rady nejen pro absolventy Gileadu, ale pro všechny přítomné.

Jako první pronesl svůj proslov William Malenfant, absolvent 34. třídy Gileadu, který nyní slouží jako pomocník vyučovacího výboru vedoucího sboru. Ve spojitosti s námětem „ ‚Všechno‘ není marnost!“, který vycházel ze slov Kazatele 1:2, položil otázku: „Domníval se Šalomoun, že skutečně všechno, v plném smyslu tohoto slova, je marnost?“ „Ne,“ zněla odpověď. „Šalomoun poukazoval na to, že lidské činnosti, které neberou v úvahu, jaká je Boží vůle, a lidské snahy zaměřené na něco jiného než na Boží vůli —to všechno je marnost.“ Naproti tomu uctívat pravého Boha, Jehovu, to není marnost — stejně tak jako není marné studovat Boží slovo, Bibli, a vyučovat Božímu slovu ostatní lidi. Bůh nezapomíná na takové úsilí svých služebníků. (Hebrejcům 6:10) I kdyby se těm, kdo našli přízeň u Boha, mělo přihodit nějaké neštěstí, ‚prokáží se být zabalení ve vaku života u Jehovy‘. (1. Samuelova 25:29) To je velmi povzbudivá představa. Budou-li si Jehovovi ctitelé připomínat tyto myšlenky, každému z nich to může pomoci, aby si udržel radostného ducha.

John Barr, další člen vedoucího sboru, povzbudil třídu svým proslovem na námět „Nacházejte potěšení ve svém misionářském přidělení“. Ukázal, že misionářská služba je něco, co vždy bylo velmi blízké srdci Jehovy Boha. „Je to něco, co bylo neodmyslitelně spojeno s Jehovovým vyjádřením lásky ke světu, když vyslal svého jediného zplozeného Syna na tuto zem. Ježíš byl největším misionářem, nejvýznamnějším misionářem ze všech.“ Absolventi mohou přemýšlet o tom, jaké změny musel Ježíš učinit, aby byl úspěšný ve svém pověření na zemi. Prospěch z Ježíšovy misionářské služby je však stále k dispozici pro všechny, kdo jej využijí. Jak zdůraznil bratr Barr, tento prospěch mohou mít lidé díky tomu, že Ježíš nacházel potěšení v Božím díle a že rovněž miloval lidské syny. (Přísloví 8:30, 31) Bratr Barr absolventy naléhavě vybízel, aby se pevně drželi svého přiděleného působiště nejen kvůli tomu, že je to projevem vytrvalosti, ale také kvůli tomu, že ve svém přidělení nacházejí potěšení. „Spoléhejte na Jehovu; nezklame vás,“ vybídl třídu. (Žalm 55:22)

„Chodit ve jménu Jehovy navždy“ — to byl námět, který si zvolil následující řečník, člen vedoucího sboru, Lloyd Barry. Jelikož bratr Barry sloužil po absolvování 11. třídy Gileadu přes 25 let jako misionář v Japonsku, vyprávěl několik zkušeností prvních misionářů a vylíčil, s jakými náročnými problémy se setkávali. Co praktického poradil graduující třídě? „Především si udržujte duchovní smýšlení. Také se učte místní jazyk a poznávejte tamější kulturu. Uchovejte si smysl pro humor. A držte se díla, neunavte se, ani neochabněte.“ Bratr Barry řekl absolventům, že ve svých zahraničních přiděleních se setkají s mnoha lidmi, kteří chodí ve jménu různých bohů a božstev, a připomněl jim Micheášova slova: „Všechny národy, ty budou . . . chodit každý ve jménu svého boha; ale my, my budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy.“ (Micheáš 4:5) Příklad dřívějších misionářů je jistě mocným povzbuzením pro všechny Boží služebníky, aby dál chodili v Jehovově jménu a věrně mu sloužili.

Dalším řečníkem, který v programu graduace vystoupil, byl instruktor Gileadu Lawrence Bowen. Námětem jeho proslovu byla otázka: „Kým se prokážete být?“ Ukázal, že úspěch v Boží službě závisí na víře a důvěře v Jehovu. Naprosté spolehnutí se na Jehovu přineslo králi Asovi slavné vítězství nad nepřátelskou armádou, která měla milion mužů. Prorok Azarjáš přesto Asovi připomínal, že je třeba, aby stále na Boha spoléhal: „Jehova je s vámi, dokud se prokazujete být s ním.“ (2. Paralipomenon 14:9–12; 15:1, 2) Vzhledem k tomu, že Boží jméno, Jehova, v sobě nese myšlenku, že Bůh se prokazuje být kýmkoli, podle toho, co je zapotřebí k naplnění jeho záměru — Živitelem, Ochráncem, nebo dokonce Vykonavatelem rozsudku —, misionáři, kteří spoléhají na Jehovu a pracují v souladu s jeho záměrem, se prokáží být úspěšnými ve svém přidělení. (2. Mojžíšova 3:14) „Nikdy nezapomeňte,“ uzavřel bratr Bowen, „že dokud činíte Jehovův záměr svým záměrem, Jehova bude působit, abyste se stávali kýmkoli, podle toho, co je zapotřebí ke splnění vašeho pověření.“

Posledním řečníkem této části programu byl Wallace Liverance, bývalý misionář a nynější tajemník školy. Jeho proslov nazvaný „Ať je Boží slovo stále živé a působí ve vás“ obrátil pozornost na Boží neselhávající poselství, neboli na slib, který stále spěje ke svému splnění. (Hebrejcům 4:12) Toto poselství ovlivňuje život těch, kdo se jím nechávají ovlivňovat. (1. Tesaloničanům 2:13) Jak může být toto slovo stále živé a působit v našem životě? Prostřednictvím kvalitního studia Bible. Bratr Liverance absolventům připomněl metody studia Bible, které se učili v Gileadu a k nimž patřilo čtení Božího slova, vysvětlování jeho smyslu a také jeho uplatňování. Citoval slova Alberta Schroedera, člena vedoucího sboru, který sloužil jako předsedající výboru, jenž před více než padesáti lety zorganizoval školu Gilead: „Plnou duchovní sílu, kterou nám Bůh zpřístupňuje ve svém slově a která je založena na přesném poznání, může člověk získat pomocí kontextu.“ Přistupujeme-li takto ke studiu Bible, potom Boží slovo zůstává živé a působí v našem životě.

Radostné zážitky a interview

Po proslovech si přítomní vyslechli vyprávění studentů o některých radostných zážitcích. Pod vedením Marka Noumaira, bývalého misionáře a nynějšího instruktora Gileadu, skupina studentů vyprávěla a předvedla, jak se snažili vydávat svědectví v různých situacích. Někteří studenti dokázali zahájit a vést biblické studium s lidmi v obvodu díky tomu, že si pozorně všímali, v jakých poměrech lidé žijí a co říkají, a díky tomu, že o tyto lidi projevovali osobní zájem. Studenti tak ‚dávali neustále pozor na sebe a na své vyučování‘ a s opravdovým zaujetím pomáhali druhým získat záchranu. (1. Timoteovi 4:16)

Zaznělo mnoho užitečných podnětů, a to, že misionářská služba přináší radost, dokazovalo také vyprávění řady zkušených bratrů, kteří se v té době ve vzdělávacím středisku Strážné věže účastnili školy pro členy výborů odboček. Bratři Samuel Herd a Robert Johnson, pracovníci ústředí, vedli živá interview se zástupci kanceláří odboček Společnosti z Bolívie, Zimbabwe, Nikaraguy, Středoafrické republiky, Dominikánské republiky, Papuy — Nové Guineje a Kamerunu.

Po interview a vyprávění zážitků zazněl závěrečný proslov, který přednesl Gerrit Lösch, absolvent 41. třídy Gileadu a nyní člen vedoucího sboru. Námět jeho proslovu — „Jsi ‚někým žádoucím‘?“ — podněcoval k přemýšlení. Bratr Lösch nejprve absolventům připomněl, že Ježíše, dokonalého Syna Božího, lidé nepovažovali za žádoucího, ale „byl opovrhován a lidé se mu vyhýbali“. (Izajáš 53:3) Nepřekvapuje tedy, že i dnes se lidé v mnoha částech světa dívají na misionáře jako na „persona non grata“ — jako na osobně nežádoucí nebo nevítané. Naproti tomu Daniela Stvořitel třikrát v průběhu jeho dlouholeté služby v Babylóně označil prostřednictvím anděla za ‚velmi žádoucího‘. (Daniel 9:23; 10:11, 19) Co ‚velmi žádoucího‘ Daniel dělal? Nikdy se nedopustil kompromisu vzhledem k biblickým zásadám, když se přizpůsoboval kultuře Babylónu; ve všem byl poctivý, nikdy nezneužíval svého postavení k vlastnímu prospěchu; a byl horlivým badatelem Božího slova. (Daniel 1:8, 9; 6:4; 9:2) Také se pravidelně modlil k Jehovovi a byl vždy připraven vzdávat slávu Bohu za poznání, které mu poskytoval. (Daniel 2:20) Následují-li Boží služebníci Danielův příklad, mohou se prokázat jako žádoucí — možná, že ne pro svět, ale pro Jehovu Boha určitě ano.

Na závěr duchovně povzbuzujícího programu přečetl předsedající několik telegramů a pozdravů, které přišly z celého světa. Potom každá z 24 manželských dvojic obdržela diplom, a bylo jim oznámeno, do kterých zemí jsou přiděleni. Nakonec zástupce třídy přečetl dopis adresovaný vedoucímu sboru a rodině betel, který vyjadřoval vděčnost třídy za školení a přípravu, jichž se jim v předcházejících pěti měsících dostalo.

Když program skončil a zástupy přítomných se rozcházely, bylo mezi nimi slyšet ‚radování dokonce s díkůvzdáními‘. (Nehemjáš 12:27)

[Rámeček na straně 27]

Statistika třídy

Počet zastoupených zemí: 10

Počet zemí, do nichž byli absolventi přiděleni: 19

Počet studentů: 48

Počet manželských párů: 24

Průměrný věk: 33

Průměrný počet let v pravdě: 16

Průměrný počet let v celodobé službě: 13

[Obrázek na straně 25]

Absolventi 106. třídy biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava.

(1) D. Deakin, M. Puopolo, M. Laguna, S. Davault, E. Dominguez, J. Burke

(2) S. Gauter, W. Vazquez, A. Seabrook, A. Mosca, L. Helly, L. Breward

(3) T. Brandon, N. Olivares, D. Coleman, V. Scott, L. Petersen, K. McLeod

(4) J. McLeod, J. Thompson, F. Luberisse, B. Speta, M. Lehtimäki, J. Laguna

(5) U. Gauter, R. Dominguez, F. Helly, M. Smith, D. Beyer, A. Mosca

(6) K. Scott, V. Seabrook, R. Speta, R. Coleman, L. Breward, W. Davault

(7) D. Smith, T. Lehtimäki, P. Petersen, G. Thompson, R. Vazquez, A. Beyer

(8) M. Luberisse, C. Deakin, D. Brandon, D. Puopolo, O. Olivares, S. Burke