Může z vás bohatství udělat šťastné lidi?
Král Šalomoun znal cenu peněz. Napsal: „Chléb je k tomu, aby se dělníci smáli, a víno rozradostňuje život; ale peníze, ty najdou odezvu všude.“ (Kazatel 10:19) Posedět si u jídla s přáteli může být velice příjemné, ale abychom si mohli opatřit chléb nebo víno, potřebujeme peníze. Peníze jsou prostředkem k získání hmotných věcí, a proto „najdou odezvu všude“.
ŠALOMOUN byl sice neuvěřitelně bohatý, ale věděl, že bohatství není všechno. Uvědomoval si, že hmotařský způsob života nevede ke štěstí. Napsal: „Kdo pouze miluje stříbro, nebude nasycen stříbrem, ani žádný, kdo miluje jmění, příjmem.“ (Kazatel 5:10)
Představme si, že bohatý člověk získá ještě větší bohatství. Šalomoun říká: „Když přibudou dobré věci, jistě přibude těch, kdo je jedí.“ (Kazatel 5:11) Když někomu přibudou „dobré věci“ neboli majetek, musí se o tyto věci starat více lidí. Opraváři, správci, služebnictvo, hlídači a jiní zaměstnanci musí dostat za své služby zaplaceno. A k tomu je třeba stále víc peněz.
Tyto vedlejší důsledky bohatství přímo ovlivňují štěstí člověka. Xenofón, řecký dějepisec ze čtvrtého století př. n. l., zapsal slova jednoho muže, který byl chudý, a pak zbohatl:
„Ty si opravdu myslíš, . . . že já teď žiju o tolik šťastněji, o kolik jsem bohatší? Nevíš, že jídlo, pití a spaní pro mne není ani o trochu příjemnější, než když jsem byl chudý? Z toho, že teď mám tak mnoho, mám jediný zisk, že musím víc hlídat, víc rozdávat druhým, o víc lidí se starat, takže mi jen přibylo práce. Vždyť teď ode mne mnoho služebníků vyžaduje jídlo, pití, oblečení, někteří potřebnují lékaře, přijde pastýř se zprávou, že vlci roztrhali ovce, že dobytčata spadla do propasti, že nemoc napadla stáda, a tak se mi zdá, že mám víc trápení teď, když toho mám hodně, než tenkrát, když jsem měl tak málo.“
Jiný důvod, proč lidé usilují o stále větší jmění, je, že se dali oklamat tím, co Ježíš Kristus označil jako ‚podvodnou moc bohatství‘. (Matouš 13:22) Jsou oklamáni, protože uspokojení nebo štěstí, které očekávají od bohatství, o něž tak horlivě usilují, nikdy nenajdou. Domnívají se, že čeho nemohli dosáhnout, když jejich jmění bylo jen omezené, toho dosáhnou teď, když jsou bohatší. Snaží se tedy mít stále víc.
Láska k penězům nevede ke štěstí
Starost o majetek může bohatého člověka oloupit o zdravý spánek. Šalomoun píše: „Sladký je spánek sloužícího, bez ohledu na to, zda jí málo nebo hodně; ale nadbytek, který patří boháči, mu nedává spát.“ (Kazatel 5:12)
Když si někdo dělá přílišné starosti, že by mohl o své bohatství přijít, jde o víc než o to, že nebude moci spát. O lakomci Šalomoun říká: „Po všechny své dny také jí ve tmě, s množstvím mrzutostí, s nemocí ze své strany a s příčinou k rozhořčení.“ (Kazatel 5:17) Místo aby ho bohatství učinilo šťastným, takový člověk ‚jí s mrzutostí‘, jako by nerad vydával i ty peníze, které musí utratit za jídlo. Takový chorobný duševní postoj může člověku podlomit zdraví. Jakmile lakomec přijde o zdraví, je stále neklidnější, protože větší bohatství už nahromadit nemůže.
To vám možná připomíná slova apoštola Pavla: „Ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb, které vrhají lidi do zničení a zkázy. Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, . . . celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Timoteovi 6:9, 10) Ve snaze získat peníze lidé podvádějí, lžou, kradou, dopouštějí se prostituce, nebo dokonce vraždí. Takoví lidé jsou pak probodáni mnoha citovými, tělesnými i duchovními bolestmi, protože se snažili dosáhnout bohatství a protože na něm lpěli. Vypadá to jako cesta ke štěstí? Sotva.
Buďme spokojeni s tím, co máme
O vyrovnaném názoru na bohatství dal Šalomoun ještě další poučení. Napsal: „Právě jak člověk vyšel z břicha své matky, opět odejde nahý, právě jak přišel; a za svou tvrdou práci si nemůže odnést vůbec nic, co by si mohl vzít s sebou do ruky. Pohleď, nejlepší, co jsem viděl, co je krásné, je, aby člověk jedl a pil a viděl dobré za všechnu svou tvrdou práci, na které pod sluncem tvrdě pracuje v počtu dnů svého života, jež mu dal pravý Bůh, protože to je jeho podíl.“ (Kazatel 5:15, 18)
Tato slova ukazují, že štěstí nespočívá v úsilí nahromadit si bohatství na dobu, které se vůbec nemusíme dožít. Daleko lepší je být spokojený a radovat se z výsledků své tvrdé práce. Podobnou myšlenku vyjádřil apoštol Pavel ve svém inspirovaném dopise Timoteovi, jemuž napsal: „Vždyť jsme si na svět nic nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést. Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“ (1. Timoteovi 6:7, 8; srovnej Lukáše 12:16–21.)
Klíč ke štěstí
Šalomoun vynikal nejen bohatstvím, ale také bohulibou moudrostí. Štěstí však spojoval s moudrostí, a ne s penězi. Řekl: „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost, a člověk, který získává rozlišovací schopnost, vždyť mít ji jako zisk je lepší než mít jako zisk stříbro, a mít ji jako výnos než samotné zlato. Je drahocennější než korály a všechna jiná tvá potěšení se jí nemohou vyrovnat. Délku dnů má v pravici; v levici má bohatství a slávu. Její cesty jsou cesty příjemnosti a všechny její vozové cesty jsou pokoj. Je stromem života pro ty, kdo se jí chopí, a ti, kdo se jí stále pevně drží, mají být nazváni šťastnými.“ (Přísloví 3:13–18)
Proč má moudrost větší cenu než hmotný majetek? Šalomoun o tom napsal: „Vždyť moudrost je pro ochranu, stejně jako peníze jsou pro ochranu, ale výhoda poznání je, že moudrost zachová naživu ty, kdo ji vlastní.“ (Kazatel 7:12) Peníze sice do jisté míry poskytují ochranu a umožňují svému majiteli, aby si koupil, co potřebuje, ale moudrost může člověka chránit, aby se nevystavoval nebezpečí a neohrožoval tak svůj život. Pravá moudrost může člověka nejen uchránit od předčasné smrti, ale protože je založena na správné bázni před Bohem, povede k získání věčného života.
Proč zbožná moudrost vede ke štěstí? Protože pravé štěstí může pocházet jedině od Jehovy Boha. Zkušenosti ukazují, že pravé štěstí můžeme získat jedině poslušností Nejvyššího. Trvalé štěstí závisí na tom, zda máme schválené postavení před Bohem. (Matouš 5:3–10) Uplatňováním toho, co se dozvíme při studiu Bible, budeme pěstovat „moudrost shora“. (Jakub 3:17) Získáme tak štěstí, jaké nám bohatství nikdy nedá.
[Obrázky na straně 4 a 5]
Král Šalomoun věděl, co činí člověka šťastným. Víte to také?