Vyrůstejme dál v poznání

„Dodejte ke své víře. . . poznání.“ — 2. PETRA 1:5.

1, 2. a) O čem byste se mohli poučit při pohledu na nebesa? (Římanům 1:20) b) Jaký je skutečný rozsah vzrůstu lidského poznání?

O ČEM byste se mohli poučit, kdybyste za bezmračné hluboké noci vyšli ven a dívali se na zářící měsíc a na bezpočet hvězd? Mohli byste se dozvědět něco o Tom, kdo to všechno stvořil. — Žalm 19:1–6; 69:34.

² Kdybyste chtěli v tomto ohledu získat větší poznání, vystoupili byste snad na střechu domu a dívali se odtud? Pravděpodobně ne. Albert Einstein kdysi použil takové znázornění, aby ukázal, že vědci ve skutečnosti nijak značně nepostoupili ve svém poznání o vesmíru, a v poznání o Tom, kdo jej stvořil, postoupili jistě jen velmi málo.a Doktor Lewis Thomas napsal: „Největším samostatným počinem vědy v tomto vědecky nejplodnějším století je objev, že vlastně nic neznáme; o přírodě víme jen velmi málo, a rozumíme jí ještě méně.“

3. V jakém smyslu se při zvětšování poznání zvětšuje bolest?

³ I kdybyste strávili veškeré zbývající roky běžného života pátráním po takovém poznání, snad byste si jenom více uvědomili, jak je život krátký, a jenom byste jasněji viděli, že způsob, jímž člověk používá poznání, je omezen nedokonalostí a ‚pokřiveností‘ tohoto světa. To měl na mysli Šalomoun, když napsal: „V hojné moudrosti je totiž hojně mrzutosti, takže ten, kdo zvětšuje poznání, zvětšuje bolest.“ (Kazatel 1:15, 18) Ano, jestliže člověk získává poznání a moudrost, které nemají žádnou spojitost s Božími předsevzetími, obvykle mu to přináší bolest a mrzutost. — Kazatel 1:13, 14; 12:12; 1. Timoteovi 6:20.

4. Jaké poznání bychom měli chtít získat?

⁴ Doporučuje nám snad Bible, abychom se nezajímali o vzrůst svého poznání? Apoštol Petr napsal: „Ne, ale vyrůstejte dále v nezasloužené laskavosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i do dne věčnosti.“ (2. Petra 3:18) Uvedené vybídnutí můžeme a máme přijmout tak, že se vztahuje na nás a podněcuje nás, abychom rostli v poznání. Ale v jakém druhu poznání? Jak v něm můžeme růst? A skutečně to děláme?

5, 6. Jak Petr zdůrazňoval, že potřebujeme získat poznání?

⁵ Vzrůst přesného poznání o Stvořiteli vesmíru a o Ježíšovi byl ústřední myšlenkou Petrova druhého dopisu. V úvodu Petr napsal: „Kéž vám přibývá nezasloužená laskavost a pokoj přesným poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána, jelikož nám jeho božská moc velkoryse dala všechno, co se týká života a zbožné oddanosti, skrze přesné poznání toho, kdo nás povolal prostřednictvím slávy a ctnosti.“ (2. Petra 1:2, 3) Nezaslouženou laskavost a pokoj tedy Petr spojuje se získáváním poznání o Bohu a jeho Synu. To je rozumné, protože ohniskem skutečného poznávání je Stvořitel, Jehova. Člověk, který se bojí Boha, je schopen vidět záležitosti ve správném světle, a může dojít k opodstatněným závěrům. — Přísloví 1:7.

⁶ Petr dále nabádal: „Dodejte ke své víře ctnost, ke své ctnosti poznání, ke svému poznání sebeovládání, ke svému sebeovládání vytrvalost, ke své vytrvalosti zbožnou oddanost, ke své zbožné oddanosti bratrskou náklonnost, ke své bratrské náklonnosti lásku. Jestliže tyto věci totiž ve vás existují a překypují, zabrání vám, abyste nebyli ani nečinní ani neplodní vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista.“ (2. Petra 1:5–8)b V další kapitole čteme, že pokud lidé získávají poznání, pomáhá jim to, aby unikali poskvrnám světa. (2. Petra 2:20) Petr tím objasnil, že poznání potřebují jak lidé, kteří se křesťany stávají, tak i ti, kteří již Jehovovi slouží. Patříte do jedné z těchto skupin?

Učit se, opakovat, používat

7. Jakým způsobem získali mnozí lidé přesné poznání o základních biblických pravdách?

⁷ Snad s vámi svědkové Jehovovi vedou biblické studium, protože jste v jejich poselství rozpoznali zvuk pravdy. Každý týden, asi tak hodinu, uvažujete o nějakém biblickém námětu s použitím pomůcky, jako je například kniha Můžeš žít navždy v pozemském ráji. To je vynikající! Mnozí lidé, s nimiž svědkové Jehovovi vedli takové studium, získali přesné poznání. Co však můžete dělat, abyste zvětšili množství toho, co se dozvídáte vy osobně? Přinášíme k tomu několik návrhů.c

8. Co může studující při přípravě na studium dělat, aby se naučil více?

⁸ Při přípravě na studium si prohlédněte látku, která se bude probírat. Znamená to podívat se na název kapitoly, na mezititulky a na všechny obrázky použité k objasnění látky. Při čtení odstavce nebo určitého úseku v publikaci vyhledejte klíčové myšlenky a podpůrné biblické texty a ty si podtrhněte nebo zvýrazněte. Snažte se zodpovědět otázky k jednotlivým odstavcům, abyste se ujistili, zda jste se probírané pravdy naučili. Odpovědi se přitom pokuste vyjadřovat vlastními slovy. Nakonec si látku zopakujte a snažte se přitom vybavit si hlavní myšlenky a podpůrné argumenty.

9. Jak pomůže člověku při učení, když uplatní předložené návrhy ke studiu?

⁹ Když tyto návrhy uplatníte, můžete očekávat, že vaše poznání vzroste. Proč? Jedním důvodem je, že k látce budete přistupovat s dychtivou touhou učit se, jako byste si připravovali půdu. Když získáte o látce celkový přehled a pak si budete všímat hlavních myšlenek a toho, jakými směry se dokazování ubírá, uvidíte, jak se jednotlivé myšlenky vztahují k námětu či k výsledkům zkoumání. Závěrečné opakování vám pomůže zapamatovat si, co jste studovali. A co vám v biblickém studiu pomůže později?

10. a) Proč má pouhé opakování faktů nebo nových informací jen omezenou hodnotu? b) Co patří do vybavování nových poznatků v postupně se prodlužujících intervalech? c) Jaký prospěch z opakování mohli mít synové v Izraeli?

¹⁰ Odborníci v oblasti vzdělávání vědí, jakou hodnotu má správně načasované a účelné opakování. Nejde o pouhé bezmyšlenkovité učení se slov nazpaměť, což jste si možná vyzkoušeli ve škole, kdy jste se mechanicky učili některá jména, fakta nebo myšlenky. Nezjistili jste však, že jste brzy zapomněli, co jste předtím jen tak odříkávali? Že se to z paměti rychle vytratilo? Proč? Pouhé bezduché opakování nějakého nového slova nebo faktu může být nezáživné, a výsledky jsou proto krátkodobé. Čím se to může změnit? Pomůže vám, když se opravdu budete chtít učit. Dalším klíčem je účelné opakování. Snažte se vybavit si novou myšlenku několik minut poté, co se ji naučíte — dříve než se z paměti vytratí. Říká se tomu vybavování nových poznatků v postupně se prodlužujících intervalech. Když si paměť osvěžíte dříve, než se poznatky vytratí, prodloužíte tak dobu, po kterou se uchovají v paměti. V Izraeli měli otcové vštěpovat svým synům Boží příkazy. (5. Mojžíšova 6:6, 7) „Vštěpovat“ znamená vyučovat opakováním. Mnozí z těchto otců pravděpodobně nejprve předložili svým synům zákony, později informaci opakovali a pak svým synům dávali otázky k tomu, co se naučili.

11. Co je možné během biblického studia udělat pro vzrůst znalostí?

¹¹ Pokud s vámi některý svědek vede biblické studium, může vám při učení pomáhat tak, že s vámi během studia průběžně v určitých intervalech shrnuje probranou látku. To není dětinské. Je to postup, jímž se zlepšuje proces učení, a proto se na pravidelném opakování podílejte radostně. Na konci studia se pak účastněte závěrečného opakování, při němž odpovídáte z hlavy. Myšlenky byste mohli vysvětlovat vlastními slovy, jako byste vyučovali někoho jiného. (1. Petra 3:15) To vám pomůže vštípit si získané poznatky trvale do paměti. — Srovnej Žalm 119:1, 2, 125; 2. Petra 3:1.

12. Co může pro zlepšení paměti udělat sám studující?

¹² Dále vám pomůže, když své nové poznatky sdělíte během jednoho nebo dvou dnů někomu dalšímu — třeba některému spolužákovi, spolupracovníkovi nebo sousedovi. Mohli byste se zmínit o námětu a pak říci, že si jen chcete ověřit, zda si dokážete vybavit hlavní postup dokazování nebo podpůrné biblické texty. To by mohlo u onoho člověka podnítit zájem. I když se to nepodaří, nová informace se vám vštípí do paměti už jen tím, že si ji za jeden či dva dny zopakujete. Pak si ji skutečně osvojíte, a budete dělat to, k čemu jsme vybízeni ve 2. Petra 3:18.

Aktivní učení

13, 14. Proč bychom měli chtít jít dále než jen získat informace a zapamatovat si je?

¹³ Učit se znamená více než jen přijímat fakta či být schopen vybavit si informace. V Ježíšových dnech to nábožní lidé dělali se svými stále opakovanými modlitbami. (Matouš 6:5–7) Ale ovlivňovaly je vůbec jejich znalosti? Vydávali tito vůdci spravedlivé ovoce? Sotva. (Matouš 7:15–17; Lukáš 3:7, 8) Problémem bylo částečně to, že jim poznání neproniklo do srdce a neovlivnilo je k dobrému.

¹⁴ Podle Petra by to s křesťany mělo být jiné — jak tehdy, tak i nyní. Petr nás vybízí, abychom ke své víře připojili poznání, které nám má pomoci, abychom nebyli nečinní nebo neplodní. (2. Petra 1:5, 8) Má-li to tak být v našem případě, musíme chtít v tomto poznání růst a musíme chtít, aby nás ovlivnilo do hloubky, aby zasáhlo nejniternější část naší osobnosti. Možná to tak vždy není.

15. Jaký problém vznikl u některých hebrejských křesťanů?

¹⁵ V Pavlově době měli hebrejští křesťané v tomto ohledu problém. Jakožto Židé měli určité poznání z Písem. Věděli o Jehovovi a o některých jeho požadavcích. Později k tomu připojili i poznání o Mesiášovi, projevovali v něho víru a byli pokřtěni jako křesťané. (Skutky 2:22, 37–41; 8:26–36) Měsíce a roky jistě navštěvovali křesťanská shromáždění, kde se mohli podílet na čtení biblických textů a kde mohli podávat komentáře. Přesto někteří z nich v poznání nerostli. Pavel napsal: „Ačkoli byste totiž skutečně měli být vzhledem k času učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo vyučoval od počátku základním věcem Božích posvátných prohlášení; a stali jste se jakoby těmi, kteří potřebují mléko, a ne hutný pokrm.“ (Hebrejcům 5:12) Jak se to vůbec mohlo stát? Mohlo by se to stát i nám?

16. Co je trvale zamrzlá půda a jaký má vliv na rostliny?

¹⁶ Znázorněme si to na příkladu trvale zamrzlé půdy, která je v Arktidě a v jiných oblastech, kde průměrná teplota je pod bodem mrazu. Půda, kameny i spodní voda zmrznou do pevné hmoty, někdy až do hloubky 900 metrů. V létě snad rozmrzne vrchní část půdy (jíž se říká aktivní vrstva). Tato tenká vrstva rozmrzlé půdy je však obvykle bahnitá, protože vlhkost se nemůže vsáknout do spodní zmrzlé půdy. Rostliny, které v této tenké vrstvě rostou, jsou často malé a zakrslé; jejich kořeny nemohou zmrzlou půdou proniknout. Možná se divíte: ‚Ale co má trvale zamrzlá půda společného s tím, zda rostu v poznání biblické pravdy?‘

17, 18. Jak můžeme trvale zamrzlou půdu a její aktivní vrstvu použít ke znázornění toho, co se projevilo u některých hebrejských křesťanů?

¹⁷ Trvale zamrzlá půda dobře znázorňuje stav člověka, jehož myšlenkové síly nejsou aktivně zapojeny do procesu, kdy by přijímal přesné poznání, pamatoval si je a používal je. (Srovnej Matouše 13:5, 20, 21.) Takový člověk pravděpodobně má myšlenkové schopnosti naučit se různé náměty, včetně biblické pravdy. Studoval ‚základní věci Božích posvátných prohlášení‘ a snad jako oni hebrejští křesťané získal způsobilost, aby byl pokřtěn. Možná však ‚nespěl ke zralosti‘, k věcem sahajícím dále za „prvotní nauku o Kristu“. — Hebrejcům 5:12; 6:1.

¹⁸ Představme si některé z těchto křesťanů v tehdejší době na shromáždění. Byli přítomni, byli bdělí. Ale zapojovali svou mysl do učení? Rostli aktivně a opravdově v poznání? Možná ne. Každá účast na shromáždění se u nezralých jedinců odehrávala jakoby v tenké aktivní vrstvě, zatímco pod ní byla zamrzlá hlubina. Kořeny hutnějších nebo komplikovanějších pravd nemohly proniknout do této oblasti půdy, která byla v myšlenkovém ohledu zamrzlá. — Srovnej Izajáše 40:24.

19. V jakém ohledu by se dnes nějaký zkušený křesťan mohl podobat hebrejským křesťanům?

¹⁹ Podobně by na tom mohl být některý křesťan dnes. Na shromážděních je snad přítomen, ale třeba tyto příležitosti nevyužívá k růstu v poznání. A co říci o aktivním podílu na shromážděních? Když se některý nový nebo mladý účastník přihlásí, že přečte určitý biblický text nebo podá komentář slovy z odstavce, může to od něj vyžadovat značné úsilí, a z toho je vidět, jak znamenitě a chvályhodně využívá své schopnosti. Ale Pavel ukázal, že druzí — vzhledem k době, po kterou již byli křesťané — měli ve své účasti postoupit za takové počáteční stadium, pokud chtěli nadále růst v poznání. — Hebrejcům 5:14.

20. Jak by měl každý z nás zkoumat sám sebe?

²⁰ Pokud by nějaký zkušený křesťan neučinil žádný pokrok a jako komentář by přečetl určitý biblický text nebo by jenom přednesl komentář přímo z odstavce, pak by jeho účast pravděpodobně vycházela z vrchní „aktivní vrstvy“ jeho mysli. Mohlo by míjet jedno shromáždění za druhým, a hlubiny jeho myšlenkových schopností by přesto zůstávaly v zamrzlém stavu, máme-li navázat na znázornění o trvale zamrzlé půdě. Měli bychom si položit otázky: ‚Platí to na mne? Připustil jsem, aby ve mně byla v myšlenkovém ohledu jakási trvale zamrzlá půda? Jak jsem myšlenkově čilý a jaký mám zájem o učení?‘ I když snad nejsme se svými upřímnými odpověďmi spokojeni, můžeme nyní podniknout kroky k tomu, abychom v poznání rostli.

21. Jaké kroky, o nichž se pojednávalo dříve, bychom mohli uplatnit na shromáždění nebo při přípravě na ně?

²¹ Každý z nás můžeme osobně uplatnit návrhy z 8. odstavce. Ať jsme se sborem spojeni jakkoli dlouho, můžeme se rozhodnout, že budeme spět ke zralosti a k většímu poznání. U některých jednotlivců to bude znamenat, že se budou na shromáždění připravovat pilněji, že možná oživí návyky, kterých se drželi před lety, ale od nichž pozvolna upustili. Při přípravě se snažte rozpoznat klíčové myšlenky a pochopit méně známé biblické texty použité při postupném dokazování. Ve studijní látce vyhlížejte po jakémkoli novém úhlu pohledu nebo po novém hledisku. Podobně i při shromáždění se osobně snažte uplatňovat návrhy uvedené v 10. a 11. odstavci. Snažte se být myšlenkově čilí, jako byste si myšlení udržovali ve vysokých obrátkách. To bude působit proti jakémukoli sklonu k vytvoření „trvale zmrzlé půdy“; tímto vědomým úsilím také roztaje jakýkoli „zmrzlý“ stav, který snad vznikl předtím. — Přísloví 8:12, 32–34.

Poznání nám pomůže, abychom vydávali plody

22. Jak nám prospěje, budeme-li vyvíjet úsilí, abychom rostli v poznání?

²² Jak nám jako jednotlivcům prospěje, jestliže budeme usilovat o to, abychom vyrůstali v nezasloužené laskavosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista? Když se budeme vědomě snažit udržovat své myšlenkové síly čilé, připravené přijímat poznání, pak semena nových a složitějších biblických pravd zapustí hluboké kořeny, a naše porozumění se tak zvětší a stane se trvalým. Bude možné je přirovnat k tomu, co Ježíš řekl v jiném podobenství o srdci. (Lukáš 8:5–12) Semena, která dopadnou na znamenitou půdu, mohou zapustit silné kořeny, a ty budou vyživovat rostliny, jež budou plodné a budou vydávat ovoce. — Matouš 13:8, 23.

23. K jakým výsledkům můžeme dospět, když si vezmeme k srdci vyjádření ve 2. Petra 3:18? (Kolosanům 1:9–12)

²³ Ježíšovo podobenství bylo poněkud odlišné, ale dobré výsledky byly podobné tomu, co slíbil Petr: „Právě proto tím, že v odpověď přispějete vším vážným úsilím, dodejte ke své víře ctnost, ke své ctnosti poznání. . . Jestliže tyto věci totiž ve vás existují a překypují, zabrání vám, abyste nebyli ani nečinní ani neplodní vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista.“ (2. Petra 1:5–8) Ano, jestliže porosteme v poznání, pomůže nám to, abychom vydávali plody. Zjistíme, že budeme-li přijímat stále více poznání, bude to pro nás ještě příjemnější. (Přísloví 2:2–5) To, čemu se naučíme, se nám snadněji uchová v mysli a bude nám to k užitku při vyučování dalších lidí, aby se stali učedníky. I v tomto ohledu tedy budeme plodnější a budeme přinášet slávu Bohu a jeho Synu. Petr svůj druhý dopis uzavřel: „Vyrůstejte dále v nezasloužené laskavosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i do dne věčnosti.“ — 2. Petra 3:18.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Proč byste se měli zajímat o vzrůst svého poznání?

◻ Jak může člověk, který začíná studovat Bibli, načerpat ze svého studia více?

◻ Jakého nebezpečí se chcete vyvarovat, jak je to znázorněno trvale zamrzlou půdou?

◻ Proč byste měli být rozhodnuti zlepšovat svou schopnost růst v poznání?

[Obrázek na straně 15]

Je mým problémem půda, která je v myšlenkovém ohledu trvale zamrzlá?