Mladí lidé se ptají . . .

Proč se mohou ostatní mladí lidé bavit?

„Chceme se jen pobavit, ale je to tak těžké,“ stěžuje si patnáctiletý Jason.

JE TO přirozené chtít se bavit — zvláště, když jsi mladý! Pro většinu mladých lidí je zábava stejně důležitá jako jídlo a spánek. Mladí lidé se dychtivě věnují celé škále rekreačních činností, k nimž jsou podněcováni svými vrstevníky a sdělovacími prostředky. Podle jednoho průzkumu zaujímá v oblíbených večerních činnostech dospívajících přední místo návštěva přátel, sledování televize, návštěva kina, večírky a tancování. Populární je také čtení, hry, sportování i poslouchání hudby.

Jestliže je tolik dostupných možností, jak se bavit, pak dospělí možná nechápou, proč někteří mladí lidé jako Jason mají pocit, že není dostatek zábavy. Přesně to však někteří mladí křesťané tvrdí! Mladá Casey, která je svědkem Jehovovým, to vyjádřila takto: „Vidíš, jak všichni tví přátelé ve škole chodí na večírky a dělají různé věci, a ty máš pocit, že jsi odstrčená.“ Je však situace opravdu tak špatná?

Zakazuje Bible pobavit se? Právě naopak. Bible Jehovu nazývá ‚šťastným Bohem‘. (1. Timoteovi 1:11) Nemělo by tě proto překvapit, že král Šalomoun řekl: „Pro všechno je ustanovený čas, . . . čas plakat a čas se smát; čas bědovat a čas poskakovat.“ (Kazatel 3:1, 4) Původní hebrejské slovo, které je zde použito pro „smát se“, a příbuzná slova mohou také znamenat „oslavovat“, „hrát“, „předvádět se“, „pobavit“ a „bavit se“. (2. Samuelova 6:21; Job 41:5; Soudci 16:25; 2. Mojžíšova 32:6; 1. Mojžíšova 26:8)

Boží lid se v biblických dobách věnoval mnoha prospěšným činnostem, například hraní na hudební nástroje, zpěvu, tanci, konverzaci a hraní her. Existovaly také zvláštní příležitosti, při kterých hodovali a veselili se. (Jeremjáš 7:34; 16:9; 25:30; Lukáš 15:25) Vždyť sám Ježíš Kristus se účastnil oslavy svatby. (Jan 2:1–10)

Dnešní mladí křesťané tedy nemají zdravou zábavu zakázanou. Skutečně, Bible říká: „Raduj se, mladý muži, ve svém mládí, a ať ti tvé srdce působí dobro ve dnech tvého jinošství.“ Šalomoun však k těmto slovům připojuje varování: „Ale věz, že tě kvůli tomu všemu pravý Bůh přivede na soud.“ (Kazatel 11:9) Ano, jsi Bohu odpovědný za volbu, kterou uděláš. Musíš se proto, pokud jde o rekreaci, ‚přísně střežit, abys nechodil jako nemoudrý, ale jako moudrý‘. (Efezanům 5:15, 16) Z jakého důvodu? Mnozí mladí lidé si v tomto ohledu volí špatně.

Když se zábava vymkne kontrole

Uvažuj o tom, co se stalo v biblických dobách. V otázce rekreace někteří Izraelité úplně ztratili vyrovnanost a vrhli se do nevázaných večírků, které trvaly celou noc! Prorok Izajáš řekl: „Běda těm, kteří vstávají časně ráno, aby hledali jen opojný nápoj, kteří otálejí pozdě do večerní tmy, takže je rozněcuje víno! A na jejich hostinách musí být harfa a strunný nástroj, tamburína a flétna a víno.“ Na tom, že se sešli a věnovali se jídlu, hudbě a tanci není nic špatného. Izajáš však o těchto lidech říká: „Na Jehovovu činnost nehledí.“ (Izajáš 5:11, 12)

Mnozí mladí lidé dnes dělají totéž — vyhledávají zábavu a nevěnují pozornost Bohu. Někteří vyzývavě pohrdají Božími měřítky, a pěstují předmanželské pohlavní styky, vandalství, zneužívají drogy a dělají jiné lehkomyslné věci pro „legraci“. V jiných případech však mladí lidé nemají v úmyslu jednat špatně. Ale nedovedou dělat věci s mírou a vyhnout se tak výstřelkům. (Přísloví 23:20; 1. Timoteovi 3:11) A tak, když se sejdou, aby se bavili, vymkne se jim to z rukou. (Srovnej 1. Korinťanům 10:6–8.)

Nedávno se redaktor časopisu Probuďte se! zeptal několika mladých lidí: „Co se dnes dělává na světských večírcích?“ Jedna dospívající dívka odpověděla: „Fakt, jsou tam drogy a alkohol.“ O některých spolužácích, kteří chodí na večírky, mladý Andrew řekl: „Nedělají nic jiného, než že se chlubí, kolik toho vypili.“ Jason se dokonce vyjádřil: „Na světských večírcích se dějí skoro vždy špatné věci.“ Vzhledem k tomu, že Bible odsuzuje „hýření“ neboli „nevázané večírky“, bohabojní mladí lidé se vyhýbají společenským setkáním, kde se takové věci dělají. (Galaťanům 5:21; Byington)

Nebezpečí se může skrývat dokonce i za zdánlivě neškodnými formami odpočinku. Například význačným rysem mnoha dnešních velmi populárních filmů je nahota, předvádění sexu a odporné násilí. Populární písničky mají často pornografický text. Rockové koncerty jsou často dějištěm drogování, bláznění a násilí.a

Když rodiče řeknou ne

O co jim jde? Jsi-li křesťan, pak prostě nemůžeš dělat všechno, co dělají tví vrstevníci. Konec konců, Ježíš řekl, že jeho následovníci nebudou „částí světa“, a to znamená, že se budou od ostatních lidí lišit. (Jan 15:19) Máš-li bohabojné rodiče, určitě si tuto skutečnost jasně uvědomují. A tak, protože se tě rodiče snaží chránit, mohou ti někdy některé věci rozmlouvat, nebo ti je dokonce přísně zakázat — věci, které ostatní mladí lidé dělat smějí. Uznat to není vždy snadné. „Člověk se potřebuje pobavit!“ tvrdí jedna dospívající dívka. „Když byli naši rodiče mladí, bavili se; někdy to ale vypadá, jako by nás chtěli držet pod zámkem.“

Možná není snadné poslechnout radu svých rodičů, a to i v případě, že máš na věc v zásadě stejný náhled. Jeden sportovně vyhlížející mladík, kterému budeme říkat Jared, si vzpomíná: „Chtěl jsem hrát basketbal ve školním družstvu. Mnozí na mě naléhali, abych hrál, a to mě poněkud rozčilovalo. Potom jsem si však promluvil s rodiči.“ Rodiče Jaredovi poukázali na nebezpečí ‚špatného společenství‘ a připomněli mu, jak časově náročná by taková sportovní činnost byla. (1. Korinťanům 15:33) „A bylo to,“ říká Jared smutně. Poslechl radu svých rodičů, ale přesto mu bylo líto, že nemůže v týmu hrát.

‚Jsem odstrčený‘

Bez ohledu na to, v jaké situaci jsi, tě možná občas sráží, slyšíš-li, jak se tvoji spolužáci chlubí tím, co prožili. ‚Jak to, že se ostatní mohou tak dobře bavit?‘ Ano, jak můžeš překonat pocit, že jsi odstrčený?

Možná ti pomůže, když si přečteš Žalm 73 a zamyslíš se nad tím, co prožil biblický pisatel Asaf. Ve verši 2 a 3 přiznává: „Pokud jde o mne, mé nohy málem odbočily, mé kroky byly téměř přivedeny ke sklouznutí. Začal jsem totiž závidět vychloubačům.“ Ano, Asaf přijal určitá omezení, ale druzí se chlubili, že mohou dělat, co chtějí — a zjevně bez špatných následků. Vypadalo to, že mají hojnost a že mají stále více. (Verš 12) Asaf proto začal být tak sklíčený, že zvolal: „Jistě je marné, že jsem očistil své srdce a že si myji ruce v nevinnosti.“ (Žalm 73:13)

Naštěstí se Asaf vzpamatoval dříve, než provedl nějakou nerozvážnost. Navštívil ‚velkolepou Boží svatyni‘ a v tomto zdravém prostředí si věci vážně promyslel. Pokud jde o bezbožné lidi, kteří hledají požitky, došel Asaf brzy k pozoruhodnému závěru: „Jistě je stavíš na kluzkou půdu. Nechal jsi je rozpadnout v trosky.“ (Žalm 73:17, 18)

Totéž lze říci o mnoha tvých rozmařilých vrstevnících. Asi si myslí, že se teď dobře baví. Ale potěšení z hříchu je pouze dočasné! (Hebrejcům 11:25) Protože nejednají podle biblických měřítek, stojí ‚na kluzké půdě‘ a jsou v trvalém nebezpečí, že zažijí hrozný pád — náhle a bez varování. Boží slovo prohlašuje: „Cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“ (Galaťanům 6:7) Určitě jsi slyšel o mladých lidech v tvém věku, které postihla předčasná smrt, pohlavní nemoci, nechtěné těhotenství nebo se dostali do vězení — následkem svých nerozvážných činů „v legraci“. Není pro tebe tedy prospěšné, že se na takových věcech nepodílíš? (Izajáš 48:17)

Šalomoun dává dobrou radu, když říká: „Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale celý den buď v bázni před Jehovou. V tom případě totiž bude existovat budoucnost a tvá vlastní naděje nebude odříznuta.“ (Přísloví 23:17, 18) Ano, žádná „zábava“ nestojí za to, aby člověk ztratil naději žít věčně na rajské zemi.

Jak prozatím můžeš uspokojit svou přirozenou potřebu občas se pobavit? Existují bezpečné, zdravé způsoby zábavy? A co dělat, když nemáš dost peněz nebo jiných prostředků? Časopis Probuďte se! požádal mladé lidi po celém světě o nějaké návrhy a nápady. Budeme je rozebírat v příštím článku této rubriky.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 26]

Měl bys mít pocit, že jsi odstrčený, když se nemůžeš podílet na tom, co svět nazývá legrací?