11. Jaké pověření dává Jehova svému sluhovi a co zjevuje v souvislosti s tím, že je Bůh?

¹¹ Falešní bohové jsou neschopní, a proto žádné svědky nemohou zajistit. Místo pro jejich svědky je tedy trapně prázdné. Nyní však přichází čas, aby Jehova potvrdil to, že je Bůh. Hledí na svůj lid a říká: „Jste moji svědkové, ... ano můj sluha, kterého jsem vyvolil, abyste poznali a věřili ve mne a abyste rozuměli, že jsem Týž. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a po mně nadále nebyl žádný. Já — já jsem Jehova a kromě mne není zachránce. Sám jsem sděloval a zachraňoval a působil, aby to bylo slyšet, když mezi vámi nebyl žádný cizí bůh. Jste tedy moji svědkové ... a já jsem Bůh. Také jsem po celý čas Týž; a nikdo nedosahuje osvobození z mé vlastní ruky. Budu jednat, a kdo [mou ruku] může obrátit zpět?“ (Izajáš 43:10–13)

14. Co Jehova připomíná Izraelitům a proč je tato připomínka aktuální?

¹⁴ Jehova pečuje o ty, kdo jeho jméno nosí čestným způsobem, a pohlíží na ně jako na „zřítelnici svého oka“. Tuto skutečnost Izraelitům připomíná, když jim říká, jak je vysvobodil z Egypta a jak je bezpečně vedl pustinou. (5. Mojžíšova 32:10, 12) Tehdy mezi sebou neměli žádného cizího boha, protože na vlastní oči viděli naprosté pokoření všech egyptských bohů. Ano, celý egyptský panteon nemohl ani ochránit Egypt, ani zabránit Izraelitům, aby odešli. (2. Mojžíšova 12:12) Podobně ani mocný Babylón, jehož městské architektuře dominovalo nejméně 50 chrámů zasvěcených falešným bohům, nebude schopen zastavit ruku Všemohoucího, až bude osvobozovat svůj lid. Je tedy zřejmé, že kromě Jehovy „není zachránce“.