16, 17. Jak Jehova v roce 1914 způsobil, aby jeho sláva zazářila na jeho organizaci podobnou ženě a jaký příkaz jí dal?

¹⁶ Písmo vzrušujícím jazykem popisuje způsob, jímž se božské světlo šíří ke všem lidem. Ve slovech Izajáše 60:1–3, která jsou určena Jehovově ‚ženě‘, neboli jeho nebeské organizaci věrně oddaných služebníků, se říká: „Povstaň, ženo, rozlévej světlo, neboť tvé světlo přišlo a Jehovova sláva, ta tě ozářila. Pohleď, tma totiž přikryje zemi a hustá temnota národnostní skupiny; tebe však bude ozařovat Jehova a bude na tobě vidět jeho vlastní sláva. A národy jistě půjdou k tvému světlu a králové k jasu tvé záře.“

²⁰ Ale jaký cíl Jehova sledoval, když s nimi takto jednal? Jak sám řekl v Izajášovi 60:21, jednal tak proto, aby „byl zkrášlen“, aby jeho jméno bylo ctěno a aby byli jiní lidé přitahováni k němu jako k jedinému pravému Bohu — z čehož budou mít trvalý prospěch. Ve shodě s tím tito ctitelé pravého Boha v roce 1931 přijali jméno svědkové Jehovovi. Byli v důsledku jejich svědeckého díla přitahováni ke světlu, které zrcadlili, nějací „králové“, jak předpověděl Izajáš? Ano, byli. Nešlo však o politické vládce země, ale o zbývající počet těch, kteří mají vládnout jako králové s Kristem v jeho nebeském Království. (Zjevení 1:5, 6; 21:24) A co „národy“? Přitahovalo je toto světlo? Určitě ano! Nepřitahovalo ovšem žádný jednotlivý politický národ, ale na stranu Božího Království se postavil „velký zástup“ lidí ze všech národů a tito lidé dychtivě očekávají osvobození do Božího nového světa. Bude to skutečně nový svět, v němž bude panovat spravedlnost. — 2. Petra 3:13; Zjevení 7:9, 10.