Období žně!

PROČ byly dějiny „křesťanství“ tak nekřesťanské? Tuto otázku si dávalo mnoho přemýšlivých lidí. Téměř před dvěma tisíci lety na ni však Ježíš odpověděl v jednom podobenství. Vyprávěl o ‚člověku, který zasel na své pole znamenité semeno‘. Potom „přišel jeho nepřítel a nasel mezi pšenici plevel“. Když semena vzešla, dělníci si plevele všimli a chtěli jej vytrhat. Onen člověk však řekl: „Ať obojí roste spolu až do žně.“ Pšenice měla být od plevele oddělena až při žni. — Matouš 13:24–30.

Když Ježíš toto podobenství vysvětloval, řekl, že je to on, kdo rozsévá „znamenité semeno“ neboli pravé křesťany. Nepřítelem je Satan, který mezi ně nasel „plevel“, čili způsobil, aby do sboru pronikli falešní křesťané. Ježíš připustil, aby falešní i praví křesťané existovali zároveň — ovšem pouze do žně. Potom měli být odděleni. — Matouš 24:36–44.

A tak nepřekvapuje, že „křesťanské“ organizace během staletí znevažovaly Boha tím, že přebíraly pohanské nauky, přehlížely nemravnost, podporovaly dobyvačné války a prováděly krutou inkvizici. Rozpoznáváme v tom špatné semeno, které zasel Satan. Můžeme se však dočíst o jednotlivcích, kteří raději zemřeli, než by se dopustili kompromisu v biblických zásadách. Z toho je vidět, že dobré semeno nebylo zadušeno.

Ježíš řekl, že žní je „závěr systému věcí“. Dnes žijeme v závěru současného světového systému věcí, a tak je jisté, že nyní probíhá žeň! Muselo již tedy dojít k oddělení pravých křesťanů od falešných. Dnes musí existovat lid, ne pouze jednotlivci, který odpovídá Ježíšovu popisu pravých křesťanů — totiž křesťanů, kteří jsou podřízeni Božímu Království, kteří káží dobrou zprávu o tomto Království, kteří se zastávají morálky založené na Bibli, kteří odmítají pohanské nauky — a to ve prospěch biblické pravdy, kteří zjevují Boží jméno lidem a kteří nejsou částí světa. — Matouš 6:33; 24:14; Jan 3:20; 8:32; 17:6, 16.

Ujišťujeme vás, že takový lid existuje! Přáli byste si, aby vaše služba byla Bohu přijatelná? Pak tento lid vyhledejte a služte Bohu společně s ním.