Co možná nevíte...

Bylo Ježíšovo přirovnání o psících míněno jako urážka?

Ježíš byl jednou za hranicemi Izraele v římské provincii, která se jmenovala Sýrie. Tam k němu přišla jedna Řekyně a prosila ho o pomoc. Ježíš ve své odpovědi nepřímo přirovnal lidi nežidovského původu k psíkům. V Mojžíšově zákoně byli ale psi zařazeni mezi nečistá zvířata. (3. Mojžíšova 11:27) Chtěl tím Ježíš tu Řekyni a další lidi nežidovského původu urazit?

Určitě ne. Jak to pak vysvětlil svým následovníkům, chtěl tím říct, že v této chvíli je jeho hlavním úkolem pomáhat Židům. Ve své odpovědi tu myšlenku vyjádřil přirovnáním. Řekl: „Není správné brát chléb dětem a házet ho psíkům.“ (Matouš 15:21–26; Marek 7:26) Mezi Řeky a Římany byli psi často oblíbenými domácími mazlíčky, kteří bydleli v domě se svými pány a hráli si s dětmi. A tak při výrazu „psíci“ se mohl člověku vybavit příjemný a roztomilý obraz. Řekyně na Ježíšova slova navázala a odpověděla: „Ano, Pane, ale psíci přece jedí z drobtů, které padají ze stolu jejich pánů.“ Ježíš ji pochválil za to, jak velkou má víru, a uzdravil její dceru. (Matouš 15:27, 28)

Byla to dobrá rada, když apoštol Pavel doporučil odložit plavbu po moři?

Loď, na které se apoštol Pavel plavil do Itálie, bojovala s protivětrem. Během mezipřistání Pavel doporučil, aby zbytek cesty odložili. (Skutky 27:9–12) Byl pro to nějaký pádný důvod?

Námořníci ve starověku dobře věděli, že plavba po Středozemním moři je v zimních měsících riskantní. Obecně se mělo za to, že od poloviny listopadu do poloviny března se po něm nedá plavit. Pavel ale doporučoval odložit cestu, která se měla uskutečnit v září nebo v říjnu. Ve svém díle Epitome of Military Science římský spisovatel Vegetius (4. století n. l.) o plavbě po Středozemním moři napsal: „Některé měsíce jsou velmi vhodné, jiné jsou nejisté a zbytek je nepoužitelný.“ Uvedl, že bezpečně se dá cestovat od 27. května do 14. září a že dvě nejistá a nebezpečná období trvají od 15. září do 11. listopadu a od 11. března do 26. května. Pavel to jako zkušený cestovatel určitě věděl. Kormidelník a majitel lodi si toho pravděpodobně byli vědomi také, ale na Pavlovu radu nedbali. Plavba pak skončila ztroskotáním. (Skutky 27:13–44)