TABOR

1. Význačná hora na sev. hranici území kmene Isachar. (Joz 19:17, 22) V arabštině se nazývá Džebel et-Tur; v hebrejštině Har Tavor. Leží asi 20 km na Z od již. okraje Galilejského moře a asi 8 km na VJV od města Nazaret.

Tabor je osamocená hora, která se prudce zvedá z údolí Jezreel do nadmořské výšky asi 562 m. Od ZSZ vypadá jako komolý kužel a od JZ jako kulová výseč. Vrcholek hory Tabor je poměrně rovná elipsovitá plocha, která je od S k J široká asi 0,4 km a od V k Z asi dvakrát tak dlouhá, a je odtud překrásný výhled na všechny světové strany. Tato hora působí velmi vznešeně, a tím je pravděpodobně vysvětleno, proč žalmista uvádí hory Tabor a Hermon jako vynikající příklady velkolepé zručnosti Stvořitele. (Ža 89:12) Tuto pozoruhodně mohutnou horu Tabor, která osaměle stojí v údolí Jezreel, použil Jehova také ke znázornění úchvatného dojmu, kterým zapůsobí Nebukadnecar, až vstoupí do Egypta s ohromným vojskem. (Jer 46:13, 18)

Hora Tabor byla nejvíce známá v době, kdy Barak pod Božím vedením shromáždil 10 000 mužů z kmenů Naftali a Zebulon proti Siserovi a jeho vojsku, k němuž patřilo 900 dvoukolých vozů se „železnými kosami“. Na dané znamení se Barak a jeho vojska hnali ze svahů hory Tabor, a když Jehova uvrhl Kananejce do zmatku, Izraelité pak dosáhli rozhodujícího vítězství nad prchajícími Siserovými vojsky. (Sd 4:4–16)

O několik let později byla hora Tabor svědkem toho, jak midianští králové Zebach a Calmunna zabili Gideonovy bratry. (Sd 8:18, 19) V polovině osmého století př. n. l. se nevěrné domy izraelských kněží a izraelského krále staly „jakoby sítí rozprostřenou přes Tabor“ — možná proto, že kněží i král horu Tabor ležící záp. od Jordánu používali jako středisko modlářství a do této pasti chytali Izraelity. Micpa, která ležela vých. od Jordánu, možná sloužila témuž účelu. (Oz 5:1)

Vrcholek Taboru měl strategickou polohu, a bylo to tedy velmi vhodné místo k postavení opevněného města. Z rozvalin je vidět, že takové město tam vzkvétalo v době před a po prvním století n. l. To je důvod k pochybnostem o tradičním názoru, že k Ježíšovu proměnění došlo na hoře Tabor, protože zprávy o této události říkají, že Ježíš a jeho tři společníci byli na hoře ‚samotní‘, že Ježíš je tam vyvedl „samotné“. Je tedy pravděpodobnější, že touto ‚vysokou horou‘ byla hora Hermon, která leží blízko Filipovy Cesareje u pramenů Jordánu, kde Ježíš pobýval krátce před svým proměněním. (Mt 17:1, 2; Mr 8:27; 9:2)

2. Jedno z měst na území kmene Zebulon; dostali ho levitští synové Merariho. Jeho poloha dnes není známa. (1Pa 6:1, 77).

3. ‚Velký strom Tabor‘ pravděpodobně stál na území kmene Benjamín. Byl to orientační bod, o němž se zmínil Samuel ve svých pokynech, které dal Saulovi potom, když ho pomazal; tam se Saul cestou do Betelu měl setkat se třemi muži. Poloha tohoto místa dnes není známa. (1Sa 10:1–3)