Život a služba Ježíše

Předběžný pohled na Kristovu slávu v jeho království

JEŽÍŠ je na cestě do Filipovy Cesareje. Cestou se zastavuje, aby poučoval své apoštoly a zástupy lidí o Božím slovu. Ve spojení s tím vyjadřuje pozoruhodná slova: „Vpravdě vám říkám, že někteří z těch, kdo zde stojí, vůbec neokusí smrt, dokud nejprve neuvidí Syna člověka přicházet v jeho království.“

‚Co tím asi Ježíš míní?‘ ptají se pravděpodobně učedníci. Asi o týden později bere Ježíš Petra, Jakuba a Jana na vysokou horu. Učedníci jsou unavení, je možná noc. Ježíš se modlí a přitom se jim mění před očima. Jeho obličej začíná zářit jako slunce a jeho oděv je jasný jako světlo.

Pak se objevují dvě postavy, „Mojžíš a Eliáš“, a začínají s Ježíšem mluvit „o jeho odchodu“, který se měl naplnit v Jeruzalémě. Při tomto odchodu se zřejmě jedná o Ježíšovu smrt a jeho následující vzkříšení. Tento rozhovor tedy potvrzuje, že se Ježíš nemůže potupné smrti vyhnout, jak se předtím domníval Petr.

Učedníci jsou nyní zcela bdělí a žasnou nad tím, co vidí a slyší. Je to sice jen vidění, ale je tak realistické, že chce Petr jednat a říká: „Pane, je znamenité, že tu jsme. Jestliže chceš, postavím zde tři stany, jeden pro tebe a jeden pro Mojžíše a jeden pro Eliáše.“

Zatímco Petr ještě mluví, zastiňuje je jasný oblak a z oblaku zaznívá hlas: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil; naslouchejte mu.“ Jakmile učedníci slyší hlas, padají na tvář. Ježíš však říká: „Vstaňte a nemějte strach.“ Vstávají a pak již vidí jen Ježíše.

Příští den sestupují s hory a Ježíš jim přikazuje: „Nikomu neříkejte o tom vidění, dokud Syn člověka nebude vzbuzen z mrtvých.“ Ve vidění se objevil Eliáš a to vzbuzuje v mysli učedníků otázku: „Proč tedy znalci Písma říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?“

„Eliáš již přišel,“ vysvětluje Ježíš, „a nepoznali ho.“ Ježíš mluví o Janu Křtitelovi, který měl splnit podobný úkol jako Eliáš. Jan připravil cestu pro Ježíšův příchod; Eliáš připravoval cestu Elizeovi.

Pro Ježíše i pro jeho učedníky bylo jistě toto vidění velice posilující. Bylo takříkajíc předběžným pohledem na Kristovu slávu v jeho království. Učedníci prakticky viděli „Syna člověka přicházet v jeho království“, jak to slíbil Ježíš o týden dříve. Po Ježíšově smrti napsal Petr, že ‚se stali očitými svědky Kristovy velkoleposti, když s ním byli na svaté hoře‘.

Farizeové vyžadovali od Ježíše, aby dokázal nějakým znamením, že je králem, kterého vyvolil Bůh a který byl zaslíben v Písmech. Žádné znamení nedostali. Ale Ježíšovým nejdůvěrnějším učedníkům bylo dovoleno vidět Ježíšovo proměnění, které bylo potvrzením slibů o království. Proto Petr později napsal: „Proto máme prorocké slovo ještě jistější.“ Matouš 16:28–17:13; Marek 9:1–13; Lukáš 9:27–37; 2. Petra 1:16–19.

◆ Jak viděli někteří přicházet Krista v jeho království, dříve než okusili smrt?

◆ O čem mluvili ve vidění Mojžíš a Eliáš s Ježíšem?

◆ Proč bylo toto vidění posilněním pro učedníky?