Soudci měli být poctiví muži a měli soudit podle Jehovova zákona, protože zastupovali Jehovu. Jestliže tedy někdo stál před soudci, bylo to, jako kdyby stál před Jehovou. (5Mo 1:17; 19:17; Joz 7:19; 2Pa 19:6) Výrazy „shromáždění“ nebo „sbor“ většinou znamenají všeobecné shromáždění lidu; jestliže se však Bible zmiňuje o projednávání soudních případů před shromážděním nebo sborem, tyto výrazy se vztahují na zástupce lidu, na soudce — například ve 4. Mojžíšově 35:12, 24, 25 a v Matoušovi 18:17.

Ježíš přikázal svým učedníkům, aby se v případě, kdy jeden učedník zhřeší proti druhému, nejprve snažili tu záležitost vyřešit mezi sebou. Pokud by však jejich snahy selhaly a problém by byl vážný, měli by se obrátit se žádostí o vyřešení na sbor (tedy na ty, kdo byli jmenováni do odpovědných postavení ve vedení sboru). Pavel později křesťanům radil, aby své problémy řešili tímto způsobem a aby s nimi nechodili před světské soudy. (Mt 18:15–17; 1Ko 6:1–8; viz heslo PRÁVNÍ SPOR.)