Pak Ježíš dodává: „Ale mnozí, kdo jsou první, budou poslední a poslední budou první.“ (Matouš 19:30) Co tím myslí?

Ten bohatý muž patří k „prvním“, protože je jedním z židovských vůdců. Dodržuje Boží zákon, a tak má skvělé předpoklady stát se Ježíšovým následovníkem a udělat pro něj hodně užitečné práce. Ve svém životě ale dává na první místo bohatství a majetek. Naproti tomu obyčejní lidé rozpoznávají, že Ježíšovo učení je pravda a že díky němu můžou získat život. V určitém smyslu jsou „poslední“, alespoň z pohledu náboženských vůdců, ale stanou se „prvními“. Můžou se těšit na to, že budou v nebi spolu s Ježíšem sedět na trůnech a vládnout nad zemí, která se stane rájem.

Ježíš je v Pereji a svým posluchačům právě řekl, že „mnozí, kdo jsou první, budou poslední a poslední budou první“. (Matouš 19:30) Tuto myšlenku teď zdůrazňuje podobenstvím o dělnících na vinici. Vypráví: