Co říká Bible

Kristus je přítomen!

„MANDELA přichází! Mandela přichází!“ zpívaly děti ze Soweta (Jižní Afrika). Propuštění Nelsona Mandely z vězení 11. února 1990 bylo napjatě očekáváno jako počátek změn v Jižní Africe. Nicméně po mnoho let před jeho propuštěním byla Mandelova přítomnost patrná. Pokud byl Mandela ještě ve vězení, aktivně vedl „neúnavné tažení, aby byl apartheid odstraněn“. Jeden mezinárodní časopis uvedl, že 27 let jeho věznění „neovlivnilo jeho přítomnost — ani jeho bojovnost“. Mandelovo propuštění z vězení dobře znázorňuje rozdíl mezi příchodem a přítomností.

Podobně, pokud jde o převzetí královské moci Ježíšem Kristem, pisatelé Bible v prvním století rozlišovali mezi jeho příchodem a jeho přítomností. To, že je Ježíš Kristus přítomen v královské moci, měli lidé pociťovat a rozpoznávat mnoho let před jeho ‚příchodem na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou‘. (Matouš 24:30) Příchodu Krista (řecky erchomai), kdy vykoná rozsudek nad vzpurnou a ničemnou generací, měla předcházet tato neviditelná přítomnost (řecky parousia).

Parousia — Co to znamená?

Řecké slovo parousia doslova znamená „být při tom“ a „stalo se oficiálním termínem pro návštěvu osoby vysokého postavení, zvl[áště] králů a císařů navštěvujících provincii“. Theological Dictionary of the New Testament (Teologický slovník Nového zákona) uvádí: „[Parousia] označuje zvl[áště] aktivní přítomnost.“ A co se týká přítomnosti Krista Ježíše, kniha The Parousia prohlašuje: „Písmo nikdy nemluví o ‚druhé parúsii‘. Ať již měla být jeho přítomnost jakéhokoli charakteru, bylo to něco neobvyklého, k čemu nikdy předtím nedošlo a k čemu již nikdy nemělo dojít. Měla to být přítomnost lišící se ode všech jeho jiných zjevení lidem a měla tato zjevení převyšovat.“

V kometáři k Ježíšovým prorockým slovům, kterými odpověděl na Olivové hoře na otázku svých apoštolů, napsal profesor A. T. Robertson v díle Word Pictures in the New Testament (Slovní obrazy v Novém zákoně), že Ježíš „použil zničení chrámu a Jeruzaléma, ke kterému v té generaci roku 70 n. l. skutečně došlo, rovněž jako předobrazu svého druhého příchodu a konce světa. . . neboli závěru věku“. Jaké to byly otázky a jak na ně Ježíš odpověděl?

Znamení Kristovy přítomnosti

Podle Matouše 24:3 se apoštolové ptali: „Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ Ve své odpovědi dal Ježíš učedníkům znamení, které bude viditelným důkazem jeho neviditelné přítomnosti v moci Království. Úplné znamení zahrnovalo nevídané války, rozšířený nedostatek potravy, ničivá zemětřesení, mory a vzestup zločinnosti a strachu. Kristova přítomnost bude dobou celosvětového zmatku a úzkosti. Lidské vlády a vedoucí osobnosti světa nebudou schopni úspěšně zvládnout hroutící se systém. — Matouš 24:7, 12; Lukáš 21:11.

Profesor politických věd John Maisel potvrdil uskutečnění Ježíšových slov, když prohlásil: „Důležitá epocha se chýlí ke konci, aby ji nahradila epocha, jejíž rysy chápeme zatím jen nejasně.“ Profesor Meisel komentoval zánik komunismu, selhání socialismu a nedostatečnost kapitalismu a pak pokračoval: „Mnohá lidská dilemata leží mimo rámec společenských věd a je zapotřebí, aby se řešila jinými prostředky.“ Co to tedy znamená? „Ideologické opory současného světa selhávají a je třeba, aby byly nahrazeny jinými.“

Kristova činná přítomnost

Navzdory zoufalým podmínkám na zhoršující se světové scéně začala před 75 lety Ježíšova přítomnost, což bylo možné poznat neomylně a jasně.a Ježíš Kristus, Král dosazený na trůn, se přes zkázu způsobenou dvěma světovými válkami aktivně podílel na vytváření nového národa — lidu pro Jehovovo jméno „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Kristova činná přítomnost podnítila celosvětový kazatelský a vyučovací program, jenž zapůsobil na milióny jednotlivců se správně nakloněným srdcem. Vedlo je to k tomu, že se postavili na stranu Jehovova Království, jež spočívá v rukou Ježíše Krista. — Zjevení 7:9, 10.

Bdělým křesťanům je zřejmé, že stojíme na konci jedné epochy, když denně vidí množící se doklady toho, že se složené znamení Kristovy přítomnosti plní. Teď je čas, abychom „věnovali více než obvyklou pozornost“ Králi dosazenému na trůn, Kristu Ježíši (Hebrejcům 2:1). Připomíná nám: „Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a obstát před Synem člověka.“ — Lukáš 21:36.

[Poznámka pod čarou]