Je nejvyšší čas se probudit!
„NEBUĎTE na omylu, pokud jde o dobu, v níž žijeme; už je nejvyšší čas, abychom se probudili ze spánku.“ (Římanům 13:11, Knox) Apoštol Pavel napsal tato slova křesťanům v Římě asi 14 let před rokem 70 n. l., kdy došlo ke katastrofálnímu konci židovského systému věcí. Židovští křesťané byli duchovně bdělí, a proto v kritické době nebyli v Jeruzalémě, a unikli tím smrti nebo otroctví. Jak ale věděli, že mají z města odejít a že se k němu nemají přibližovat?
Ježíš Kristus kdysi předem upozornil na to, že nepřátelé obklíčí Jeruzalém a že jeho obyvateli mrští o zem. (Lukáš 19:43, 44) Potom dal Ježíš svým věrným následovníkům složené znamení, které mohli snadno rozpoznat. (Lukáš 21:7–24) Jestliže měli křesťané, kteří žili v Jeruzalémě, opustit město, znamenalo to, že musí opustit domov a zaměstnání. Pokud však byli bdělí a uprchli, zachránili si život.
Když Ježíš předpověděl zničení Jeruzaléma, jeho učedníci se zeptali: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) Ježíš jim odpověděl a přirovnal při tom svou budoucí přítomnost k období, které předcházelo celosvětové potopě za Noemových dnů. Poukázal na to, že potopa smetla všechny ničemné lidi. (Matouš 24:21, 37–39) Ukázal tedy, že Bůh opět zasáhne do lidských záležitostí. Jak rozsáhlý zásah to bude? Bude tak pronikavý, že při něm bude odstraněn celý zlý svět neboli celý systém věcí. (Srovnej 2. Petra 3:5, 6.) Mohlo by se to stát v naší době?
Je všechno stále stejné?
Jen málokdo ze Židů, kteří žili v prvním století, si dovedl představit, že by jejich svaté město Jeruzalém mohlo být zničeno. Podobně i většina lidí, kteří sice žijí v blízkosti sopky, ale sopečný výbuch nikdy nezažili, nevěří, že by k výbuchu mohlo dojít. „Za mého života se to nestane“ — to je obvyklá odpověď, kdykoli zazní nějaké varování. Vulkanolog Lionel Wilson říká: „Sopky obvykle vybuchují vždy jednou za dvě stě nebo za tři sta let. Jestliže museli kvůli výbuchu odejít z domova vaši rodiče, vyvolává to ve vás lítost. Ale pokud se to stalo vašim prarodičům, už se o tom jen tradičně vypráví.“
Na základě přesných informací však můžeme rozpoznat příznaky, které varují před nebezpečím, a můžeme je brát vážně. Mezi lidmi, kteří uprchli od sopky Pelée, byl jeden muž, který byl s činností sopek obeznámen a rozuměl příznakům, jež věštily nebezpečí. Takové příznaky byly také správně vysvětleny krátce před výbuchem sopky Pinatubo. Vulkanologové, kteří monitorovali neviditelné síly vznikající uvnitř hory, přesvědčili místní obyvatele, že mají její okolí opustit.
Vždy se ovšem vyskytnou lidé, kteří budou příznaky nebezpečí přehlížet a budou trvat na tom, že se nic nestane. Budou se možná dokonce posmívat těm, kdo se rozhodnou něco v té věci udělat. Apoštol Petr předpověděl, že v naší době bude takový názor běžný. „Především totiž vězte to,“ řekl, „že v posledních dnech přijdou posměvači se svým posměchem a budou postupovat podle svých vlastních tužeb a říkat: ‚Kde je ta jeho slíbená přítomnost? Vždyť ode dne, kdy naši praotcové usnuli ve smrti, všechno pokračuje přesně jako od počátku stvoření.‘ “ (2. Petra 3:3, 4)
Věříte, že žijeme „v posledních dnech“? V publikaci The Columbia History of the World klade John A. Garraty a Peter Gay otázku: „Vidíme zhroucení naší civilizace?“ Potom tito historikové analyzují problémy vlády, celosvětový vzestup zločinnosti a občanské neposlušnosti, rozpad rodinného života, neschopnost vědy a techniky vyřešit problémy společnosti a zkoumají také krizi autority a celosvětový rozklad morálky a náboženství. Docházejí k závěru: „Jestliže tyto jevy nejsou znamením jednoznačného konce, pak se tomuto znamení neobyčejně podobají.“
Máme spolehlivé důvody k přesvědčení, že jakýsi konec je neodvratný. Nemusíme se ovšem obávat, že přestane existovat samotná zeměkoule; Bible totiž říká, že Bůh „založil zemi na jejích stanovených místech; nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy“. (Žalm 104:5) Měli bychom však očekávat, že ničemný systém věcí, který už způsobil lidstvu tolik utrpení, skončí již brzy. Proč? Protože vidíme mnoho zřetelných rysů, které popsal Ježíš Kristus a které jsou charakteristické pro poslední dny tohoto systému. (Viz tabulku „Některé rysy posledních dnů“.) Co kdybyste porovnali Ježíšova slova s událostmi ve světě? Jestliže to uděláte, může vám to pomoci, abyste se moudře rozhodovali — za sebe i za svou rodinu. Proč je však třeba začít jednat právě teď?
Je skutečně nutné zůstat bdělí
Vědci sice mohou poznat, že hrozí sopečný výbuch, ale kdy přesně k němu dojde, to říci nemohou. Něco podobného řekl Ježíš o konci tohoto systému věcí: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matouš 24:36) Kdy přesně skončí přítomný systém věcí, to nevíme, a proto nám Ježíš dal výstrahu: „Jedno vězte, že kdyby byl hospodář věděl, za které hlídky přijde zloděj, byl by zůstal bdělý a nedovolil, aby se vloupal do jeho domu. Proto se i vy prokažte jako připravení, protože Syn člověka [Ježíš] přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:43, 44)
Ježíšova slova ukazují, že převratný konec tohoto systému věcí lidi zaskočí. I tehdy, jestliže jsme Ježíšovými následovníky, se musíme ‚prokázat jako připravení‘. Jsme v podobné situaci jako majitel domu, který by mohl být zaskočen, protože neví, kdy se do jeho domu vloupá zloděj.
Něco podobného řekl Pavel křesťanům v Tesalonice: „Vždyť sami zcela dobře víte, že Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci. . . . Bratři, vy nejste ve tmě, aby vás ten den zastihl jako zloděj.“ Pavel také nabádal: „Dále nespěme jako ostatní, ale zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (1. Tesaloničanům 5:2, 4, 6, Reference Bible, poznámka pod čarou) Co znamenají slova „zůstaňme bdělí a buďme střízliví“?
První křesťané uprchli z Jeruzaléma, ale my při svém útěku do bezpečí nemusíme odejít ze žádného města. Když Pavel vybídl spoluvěřící v Římě, aby se probudili ze spánku, nabádal je, aby si ‚svlékli skutky, které patří tmě,‘ a aby si ‚oblékli Pána Ježíše Krista‘. (Římanům 13:12, 14) Jestliže budeme věrně následovat Ježíšovy šlépěje, dáme tím najevo, že si uvědomujeme, v jaké době žijeme. A díky této duchovní bdělosti budeme moci očekávat, že nám Bůh poskytne svou ochranu, až tento ničemný systém věcí dospěje ke svému konci. (1. Petra 2:21)
Ti, kdo následují Ježíše Krista, mají bohatý a uspokojující život. Miliony svědků Jehovových se přesvědčily o tom, že jho, které nesou Kristovi učedníci, je příjemné a osvěžující. (Matouš 11:29, 30, Reference Bible, poznámka pod čarou) Prvním krokem k tomu, aby se někdo stal učedníkem, je ‚přijmout poznání o Bohu a o tom, kterého vyslal, o Ježíši Kristu‘. (Jan 17:3) Svědkové Jehovovi navštěvují každý týden miliony domácností, aby lidem pomáhali získat ‚přesné poznání pravdy‘. (1. Timoteovi 2:4) S radostí povedou bezplatné studium Bible také s vámi u vás doma. Vaše poznání Božího slova poroste a pak bezpochyby i vy dospějete k přesvědčení, že naše doba je mimořádná. Je opravdu nejvyšší čas probudit se ze spánku!
[Rámeček a obrázky na straně 7]
NĚKTERÉ RYSY POSLEDNÍCH DNŮ
„Povstane . . . národ proti národu“; ‚ze země bude odňat mír‘
Dvěma světovými válkami v tomto století, a navíc mnoha jinými konflikty, byl odňat ze země mír. „První světová válka, a tedy i druhá světová válka se naprosto lišily od všech válek, které byly vedeny dříve,“ píše historik John Keegan, „byly odlišné svým rozměrem, svou intenzitou, rozsáhlostí a také materiálními škodami a ztrátami na lidských životech. . . Tyto světové války připravily o život více lidí, promrhaly větší bohatství a způsobily větší utrpení v daleko rozsáhlejší oblasti na zemi než kterákoli dřívější válka.“ Žen a dětí, jež dnes trpí ve válkách, je víc než vojáků. Podle odhadu Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo v minulých deseti letech zabito ve válkách dva miliony dětí.
„Nedostatek potravy“
V roce 1996 prudce vzrostly ceny pšenice a kukuřice. Proč? Světové zásoby těchto obilnin se zmenšily tak, že by vystačily pouze na 50 dnů, což je nejnižší údaj, jaký kdy byl zaznamenán. Zvýšení cen základních potravin znamená, že stovky milionů zbídačelých obyvatel světa — mezi nimi i mnoho dětí — jdou spát o hladu.
„Zemětřesení na jednom místě za druhým“
V průběhu minulých 2 500 let bylo pouze devět zemětřesení tak rozsáhlých, že při každém z nich přišlo o život přes 100 000 lidí. Ke čtyřem z těchto zemětřesení došlo od roku 1914.
„Vzroste nezákonnost“
Dvacáté století se chýlí ke konci a nezákonnost — neboli porušování zákona — se stala všeobecně rozšířeným jevem. Teroristické útoky na civilní obyvatelstvo, chladnokrevní zabíječi a hromadné vraždy — to vše jsou hrozné projevy násilí v těchto posledních dnech.
„Na jednom místě za druhým mory“
Na tuberkulózu zemře v devadesátých letech našeho století pravděpodobně 30 milionů lidí. Choroboplodné bakterie získávají stále častěji rezistenci na léčiva. Malárie, další smrtelná nemoc, postihuje každoročně asi 300 až 500 milionů lidí a zabije jich asi 2 miliony. Pokud jde o AIDS, očekává se, že koncem tohoto desetiletí ročně zemře na tuto nemoc asi 1,8 milionu lidí. Publikace State of the World 1996 uvádí: „V dnešní době lidstvo postihla epidemie epidemií.“
„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi.“ (Matouš 24:14)
Kázání dobré zprávy o Království věnovali svědkové Jehovovi v roce 1997 více než miliardu hodin. Přes pět milionů svědků pravidelně přináší tuto zprávu lidem ve 232 zemích.
[Podpisek]
Foto FAO/B. Imevbore
Foto U. S. Coast Guard
[Obrázek na straně 4 a 5]
Křesťané uprchli z Jeruzaléma, protože byli duchovně bdělí