Jehova připravuje cestu

„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat.“ (MATOUŠ 24:14)

1. Čeho bylo dosaženo kazatelským dílem v prvním a ve dvacátém století?

JEHOVA je Bohem lásky, a proto je jeho vůlí, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4) Dosažení tohoto cíle je možné jedině díky mezinárodnímu kazatelskému a vyučovacímu dílu. V prvním století se na základě tohoto kazatelského díla křesťanský sbor stal ‚sloupem a oporou pravdy‘. (1. Timoteovi 3:15) Potom nastalo dlouhé období odpadlictví, kdy světlo pravdy začalo pohasínat. Nyní, během „času konce“, se „pravé poznání“ opět rozhojňuje a milionům lidí přináší biblickou naději na věčnou záchranu. (Daniel 12:4)

2. Co Jehova udělal v souvislosti s kazatelskou činností?

² I přes neúprosné Satanovy snahy zmařit Boží záměr měla kazatelská činnost úžasný úspěch v prvním století, a velkých úspěchů dosahuje i ve století dvacátém. To nám připomíná jedno Izajášovo proroctví. O návratu židovských vyhnanců do Judy v 6. století př. n. l. Izajáš napsal: „Ať je každé údolí pozvednuto a každá hora a pahorek sníženy. A hrbolatá zemská půda se stane rovinou a rozeklaná zemská půda údolní plání.“ (Izajáš 40:4) Jehova připravil a urovnal cestu i pro velké kazatelské dílo v prvním a ve dvacátém století.

3. V jakých ohledech je Jehova schopen uskutečnit své záměry?

³ To neznamená, že kvůli podpoře kázání dobré zprávy Jehova přímo ovlivňoval každou událost na zemi. Ani to neznamená, že uplatnil svou schopnost znát budoucí věci, aby přesně do detailu zjistil, co se stane. Jistě, Jehova dokáže předvídat budoucí události a také je utvářet. (Izajáš 46:9–11) Je ale rovněž schopen reagovat na to, jak se události samy vyvinou. Svůj lid usměrňuje jako zkušený pastýř, který ví, jak vést a chránit své stádo. Jehova své ctitele vede k záchraně, a to tak, že chrání jejich duchovní smýšlení a že je podněcuje, aby využívali různé situace a události, díky nimž celosvětové dílo kázání dobré zprávy má úspěch. (Žalm 23:1–4)

Obtížný úkol

4, 5. Proč je kázání dobré zprávy náročným úkolem?

⁴ Dílo kázání o Království — stejně jako stavba archy v Noemově době — bylo v prvním století a je i v současnosti obrovským projektem. Dostat se ke všem národům s určitým poselstvím je už samo o sobě dost obtížné, ale kázat jim zprávu o Království je obzvláště náročným úkolem. V prvním století bylo učedníků relativně málo. Jejich vůdce Ježíš byl popraven jako údajný pobuřovač. Své pevné kořeny mělo tehdy židovské náboženství. V Jeruzalémě stál velkolepý chrám. Ve Středomoří byla také velmi vžitá nežidovská náboženství se svými chrámy a kněžstvy. Podobně i v roce 1914, kdy začal ‚čas konce‘, bylo pomazaných křesťanů málo, a ostatní náboženství, která tvrdila, že slouží Bohu, měla naopak mnoho přívrženců. (Daniel 12:9)

⁵ Ježíš své následovníky varoval, že budou pronásledováni. Řekl: „[Lidé] vás vydají do soužení a budou vás zabíjet a budete předmětem nenávisti všech národů kvůli mému jménu.“ (Matouš 24:9) Kromě všech těchto problémů měli křesťané, a to zejména v „posledních dnech“, zažívat „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. (2. Timoteovi 3:1) Dílo kázání se tedy kvůli svému rozsahu, kvůli pronásledování, jež mělo zcela jistě nastat, a kvůli obtížnosti doby stalo náročným a obtížným úkolem. K jeho vykonávání je zapotřebí velké víry.

6. Jaké ujištění o úspěchu kazatelského díla dal Jehova svým ctitelům?

⁶ Jehova sice věděl, že přijdou těžkosti, ale také věděl, že toto dílo nebude ničím zastaveno. Jeho úspěch byl předpověděn ve velmi známém proroctví, které se pozoruhodným způsobem splnilo v prvním století, a stejně pozoruhodně se plní i ve století dvacátém: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi.“ (Matouš 24:14)

7. Jak rozsáhlá byla kazatelská činnost v prvním století?

⁷ V prvním století se Boží služebníci naplnění svatým duchem vydali s vírou vykonávat své pověření. Jehova prokazoval, že je s nimi, a proto úspěch, kterého dosáhli, předčil všechna jejich očekávání. V době, kdy Pavel psal Kolosanům, což bylo asi 27 let po Ježíšově smrti, mohl o dobré zprávě uvést, že je „kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Koncem 20. století se dobrá zpráva káže ve 233 zemích.

8. Za jakých okolností přijali mnozí lidé dobrou zprávu? Uveďte příklady.

⁸ V posledních desetiletích přijaly dobrou zprávu miliony lidí. Mnozí z nich ji přijali za velmi nepříznivých podmínek — během války, v době zákazu a v období krutého pronásledování. Tak to bylo i v prvním století. Při jedné příležitosti byli Pavel a Silas surově zbiti pruty a uvrženi do vězení. To jistě nebyla ta nejlepší situace k činění učedníků. Jehova ji však právě k tomu využil. Pavel a Silas byli propuštěni a žalářník i jeho rodina se stali věřícími. (Skutky 16:19–33) Takové příběhy ukazují, že ti lidé, kteří dobré zprávě odporují, nemohou její oznamování umlčet. (Izajáš 54:17) Dějiny křesťanství však nebyly jen dějinami krutého odporu a pronásledování. Zaměřme se nyní na některé příznivé okolnosti, které pomohly urovnat cestu tak, aby kázání dobré zprávy bylo úspěšné jak v prvním, tak i ve dvacátém století.

Náboženské prostředí

9, 10. Jak Jehova způsobil, že lidé byli ve stavu očekávání, když se nejen v prvním století, ale i ve století dvacátém začala kázat dobrá zpráva?

⁹ Zamysleme se nad tím, jak bylo celosvětové kazatelské dílo načasováno. Pokud jde o situaci v prvním století, proroctví o 70 týdnech let zapsané v Danielovi 9:24–27 přesně určilo rok, kdy se objeví Mesiáš. Byl to rok 29 n. l. Židé v prvním století sice nechápali přesné načasování událostí, ale byli v očekávání — čekali totiž Mesiáše. (Lukáš 3:15) Ve francouzském díle Manuel Biblique se uvádí: „Lidé věděli, že se blíží ke konci sedmdesát týdnů let, které určil Daniel; nikdo nebyl překvapen, když slyšel Jana Křtitele oznamovat, že se přiblížilo Boží království.“

¹⁰ A jaká byla situace v dnešní době? Významnou událostí bylo dosazení Ježíše na trůn v nebi. Tím začala Ježíšova přítomnost v královské moci. Z biblického proroctví vyplývá, že k tomu došlo v roce 1914. (Daniel 4:13–17) To, že k této události dojde, někteří nábožensky založení lidé v nové době předpokládali, a proto byli v očekávání. To bylo zřejmé i mezi vážnými badateli Bible, kteří v roce 1879 začali vydávat tento časopis, a to pod názvem Zion’s Watch Tower and Herald of Christ’s Presence (Sionská Strážná věž a zvěstovatel přítomnosti Kristovy). A tak nejen v prvním století, ale i v dnešní době zbožné očekávání připravilo půdu pro kázání dobré zprávy.a

11. Jaké náboženské prostředí napomohlo kázání dobré zprávy?

¹¹ Dalším činitelem, který v obou obdobích přispěl k podpoře díla vykonávaného křesťany, bylo to, že mnoho lidí znalo Svaté Písmo. Židovské komunity byly v prvním století rozptýleny ve všech okolních pohanských národech. Tyto komunity měly své synagógy, kde se lidé pravidelně scházeli, aby si vyslechli čtení z Písma a rozpravu o něm. První křesťané tedy mohli stavět na poznání, které v náboženském ohledu tehdejší lidé už měli. (Skutky 8:28–36; 17:1, 2) S něčím podobným se Jehovův lid v mnoha zemích setkával i na počátku naší epochy kázání. V celé říši křesťanstva a zejména v protestantských zemích byla Bible velmi rozšířena. Četlo se z ní v mnoha kostelech a miliony lidí ji měly doma. Lidé tedy Bibli vlastnili, ale potřebovali, aby jim někdo pomohl tomuto vlastnictví porozumět.

Užitek, který plyne z existence zákonů

12. V jakém ohledu byly v prvním století římské zákony obvykle ochranou?

¹² Křesťanské kazatelské dílo má často užitek ze zákonů platných v daném státě. V prvním století ovládala svět Římská říše, a její psané zákony měly značný vliv na každodenní život. Tyto zákony poskytovaly určitou ochranu a první křesťané je využívali. Na římské zákony se odvolal například Pavel a byl díky tomu propuštěn z vězení a uchráněn před mrskáním. (Skutky 16:37–39; 22:25, 29) Zmínka o ustanovení římského právního řádu pomohla utišit rozlícený dav v Efezu. (Skutky 19:35–41) V Jeruzalémě byl Pavel jednou uchráněn před násilím díky tomu, že byl římský občan. (Skutky 23:27) Později mu římský zákon umožnil zákonně hájit svou víru před césarem. (Skutky 25:11) Někteří césarové sice byli tyranskými vládci, ale i přesto v prvním století zákony obvykle poskytovaly možnost ‚obhajovat a zákonně prosazovat dobrou zprávu‘. (Filipanům 1:7)

13. Jaký užitek z existence zákonů má kazatelské dílo v naší době?

¹³ Totéž platí v mnoha zemích i dnes. Najdou se sice lidé, kteří ‚výnosem vytvářejí těžkosti‘, ale v souladu s psanými zákony je ve většině států náboženská svoboda považována za základní právo člověka. (Žalm 94:20) Mnohé vlády zákonně uznaly naše dílo, protože si uvědomily, že svědkové Jehovovi neohrožují společenský řád. Ve Spojených státech, kde svědkové Jehovovi tisknou velké množství literatury, existují zákony, díky nimž nepřetržitě už 120 let může být k užitku čtenářů na celém světě vydáván časopis Strážná věž.

Období míru a snášenlivosti

14, 15. Jak relativní stabilita ve společnosti prospěla kazatelské činnosti v prvním století?

¹⁴ Kazatelské dílo mělo také užitek z těch období, kdy byl relativní mír. Ježíš sice přesně předpověděl, že jak v prvním, tak i ve dvacátém století ‚povstane národ proti národu‘, ale přesto čas od času nastala období stability, kdy bylo možné intenzívně kázat o Království. (Matouš 24:7) V prvním století žili křesťané pod takzvaným Pax Romana neboli Římským mírem. Jeden historik napsal: „Řím si zcela podrobil národy ve Středomoří, čímž ukončil věky téměř nepřetržitých válek, které mezi těmito národy probíhaly.“ Díky této stabilitě mohli první křesťané relativně bezpečně cestovat po celém římském světě.

¹⁵ Římská říše se snažila sjednotit národy, které byly pevně v jejích rukou. Tato její politika nejen napomáhala cestování, snášenlivosti a výměně názorů, ale také podporovala myšlenku bratrských vztahů mezi lidmi z různých národů. V knize On the Road to Civilization (Na cestě k civilizaci) se uvádí: „Jednota [Římské] říše vytvořila příznivé pole [pro křesťanské kazatelské dílo]. Přehrady mezi národy byly zbořeny. Římský občan byl občanem světa. . . . Navíc náboženství, které učilo, že lidé jsou bratři, mohlo mít ve státě, jenž podporoval představu univerzálního občanství, plné pochopení.“ (Srovnej Skutky 10:34, 35; 1. Petra 2:17.)

16, 17. Čím bylo v dnešní době podníceno úsilí podpořit mír a k jakému závěru mnoho lidí dospělo?

¹⁶ A jak je to v dnešní době? Ve 20. století došlo k těm nejničivějším válkám lidských dějin. V některých zemích navíc dál zuří regionální války. (Zjevení 6:4) Přesto čas od času nastanou i období relativního míru. Hlavní světové mocnosti více než 50 let nevedly žádnou totální válku. Tato situace je v těchto zemích velkou pomocí při kázání dobré zprávy.

¹⁷ Hrůzy, které války ve 20. století přinesly, vedly mnoho lidí k závěru, že lidstvo potřebuje celosvětovou vládu. Strach ze světové války byl podnětem pro vytvoření Společnosti národů a Spojených národů. (Zjevení 13:14) Proklamovaným cílem obou těchto organizací je podporovat mezinárodní spolupráci a mír. Lidé, kteří si potřebu celosvětové vlády uvědomují, často příznivě reagují na dobrou zprávu o celosvětové vládě, která přinese skutečný a trvalý mír — na zprávu o Božím Království.

18. Jaký postoj k náboženství pomohl kazatelskému dílu?

¹⁸ Křesťané jsou sice čas od času krutě pronásledováni, ale jak v prvním, tak ve dvacátém století se vyskytla i období náboženské snášenlivosti. (Jan 15:20; Skutky 9:31) Římanům nedělalo problémy přijímat a přizpůsobovat si bohy a bohyně národů, jejichž území dobyli. Profesor Rodney Stark napsal: „V mnoha ohledech zajistil Řím větší míru náboženské svobody, než jakou lidstvo zažívalo do americké revoluce.“ V dnešní době jsou lidé z mnoha zemí přístupnější jiným názorům, což vede k tomu, že jsou ochotni naslouchat biblickému poselství, které jim přinášejí svědkové Jehovovi.

Jakou úlohu sehrála technika?

19. Jak první křesťané využívali kodex?

¹⁹ Nakonec se ještě zamysleme nad tím, jak Jehova umožnil svému lidu využívat výsledky technického pokroku. První křesťané sice nežili v době prudkého rozvoje techniky, ale přesto jeden vynález využili. Byl jím kodex neboli kniha s listy. Kodexem byl nahrazen svitek, se kterým se hůře manipulovalo. Kniha The Birth of the Codex (Zrození kodexu) uvádí: „Zdá se, že na rozdíl od světské literatury, kde byl svitek vytlačován kodexem pomalu a postupně, křesťané začali kodex využívat okamžitě a všude.“ V této odborné publikaci se také píše: „Ve druhém století využívali křesťané kodex v takové míře, že k jeho zavedení muselo dojít dlouho před rokem 100 A.D.“ Používání kodexu bylo snadnější než používání svitku. Biblické verše se v něm totiž daly vyhledat rychleji. To jistě velmi pomáhalo prvním křesťanům, kteří — stejně jako Pavel — nejen vysvětlovali Písmo, ale také ‚pomocí odkazů dokazovali‘ to, co učili. (Skutky 17:2, 3)

20. Jak pro podporu celosvětového kazatelského díla Boží lid využívá moderní techniku a proč?

²⁰ Rozvoj techniky je v našem století ohromující. Díky vysoce výkonným tiskovým strojům je možné simultánně vydávat biblickou literaturu v desítkách jazyků. Moderní technika urychluje práci na překladech Bible. Nákladní automobily, vlaky, lodě a letadla umožňují rychlou přepravu biblické literatury po celé zeměkouli. Díky telefonům a faxům je možná okamžitá komunikace. Jehova prostřednictvím svého ducha podněcuje své služebníky, aby moderní techniku využívali k šíření dobré zprávy po celém světě. K používání těchto produktů technického rozvoje nejsou podněcováni touhou poznat ty nejmodernější vymoženosti, jaké nabízí tento svět, a pak s nimi pracovat. Jejich prvořadým zájmem je využít to, co jim pomůže nanejvýš účinně vykonávat své pověření kázat.

21. Čím si můžeme být jisti?

²¹ „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi,“ předpověděl Ježíš. (Matouš 24:14) Splnění tohoto proroctví zažili první křesťané, a my dnes jsme svědky jeho většího splnění. Kazatelské dílo je sice dílo ohromné a obtížné, vykonává se v dobách příznivých i nepříznivých, v době, kdy se mění zákony a postoje, v době válek i míru a v době rozvoje techniky všeho druhu, ale dobrá zpráva přesto vždy byla a je kázána. Jistě nás to naplňuje úctou k Jehovově moudrosti a úžasné znalosti budoucích věcí. Můžeme si být naprosto jisti, že kazatelské dílo bude dokončeno podle Jehovova časového plánu a že Jehovův láskyplný záměr bude uskutečněn k požehnání spravedlivých lidí. Ti obdrží zemi a budou na ní žít navždy. (Žalm 37:29; Habakuk 2:3) K těmto lidem budeme moci patřit i my, jestliže svůj život uvedeme do souladu s Jehovovým záměrem. (1. Timoteovi 4:16)

[Poznámka pod čarou]

Myšlenky k opakování

◻ Proč je úkol kázat dobrou zprávu náročný?

◻ V jakých ohledech mělo křesťanské kazatelské dílo užitek z vládních opatření a z relativní stability ve společnosti?

◻ O jakých budoucích událostech nás ujišťuje způsob, jakým Jehova žehná kazatelskému dílu?