Pro lidi zbožné oddanosti je blízko vysvobození
„Jehova ví, jak vysvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti, ale nespravedlivé lidi uchovat ke dni soudu, aby byli odříznuti.“ — 2. PETRA 2:9.
1. a) V jakých skličujících poměrech žije dnes lidstvo? b) O jakých otázkách budeme proto uvažovat?
CELÉMU lidstvu přibývají životní problémy, ať člověk žije v místech, kde je hmotných věcí dost, nebo tam, kde je jich nedostatek. Všude panuje nejistota. Jako kdyby ke starostem nestačily vratké hospodářské poměry, postihují planetu Zemi vážné ekologické problémy a ohrožují na ní veškerý život. Choroby se vymykají kontrole. Nakažlivé nemoci, srdeční onemocnění a metla v podobě rakoviny si vybírají těžkou daň. Nemravnost zruinovala lidské city a rodinný život. Svět je navíc ještě prosáklý násilím. Když vidíme, před čím stojí lidská společnost, realisticky se ptáme: Existuje nějaký rozumný základ pro naději, že brzy dojde k vysvobození? Pokud ano, jak se to stane a pro koho? — Srovnej Habakuka 1:2; 2:1–3.
2, 3. a) Proč dnes zjišťujeme, že nám slova ve 2. Petra 2:9 přinášejí uklidnění? b) Na které zvláštní vysvobozující skutky poukazuje Bible a jaké z toho čerpáme povzbuzení?
2 To, co se děje v dnešní době, nám připomíná určité jiné velmi důležité doby v lidských dějinách. Apoštol Petr upozorňuje na vysvobozující skutky, které tehdy vykonal Bůh, a pak dochází k potěšujícímu závěru: „Jehova ví, jak vysvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti.“ (2. Petra 2:9) Povšimni si textů, které s tímto výrokem souvisejí, totiž ve 2. Petra 2:4–10:
3 „Jestliže Bůh vskutku neupustil od potrestání andělů, kteří zhřešili, ale tím, že je vhodil do tartaru, přivedl je do jam husté tmy, aby je uchoval k soudu; a jestliže neupustil od potrestání starého světa, ale Noema, kazatele spravedlnosti, zachoval v bezpečí se sedmi jinými, když uvedl potopu na svět bezbožných lidí; a jestliže tím, že spálil města Sodomu a Gomoru na popel, je odsoudil, a tak dal bezbožným lidem příklad budoucích věcí; a jestliže osvobodil spravedlivého Lota, který byl těžce sužován volným chováním lidí, kteří vzdorovali zákonu — neboť ten spravedlivý tím, co viděl a slyšel, když bydlel mezi nimi, den ode dne trápil svou spravedlivou duši pro jejich bezzákonné skutky —, Jehova ví, jak vysvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti, ale nespravedlivé lidi uchovat ke dni soudu, aby byli odříznuti, zvláště však ty, kteří jdou dále za tělem s žádostí je poskvrnit a kteří pohlížejí na panství svrchu.“ Jak ukazují tyto texty, má to, co se stalo v době Noemově a v době Lotově, pro nás význam.
Jaký duch převládal v Noemově době
4. Proč Bůh považoval zemi v době Noemově za zkaženou? (Žalm 11:5)
4 Historická zpráva v 1. Mojžíšově, v 6. kapitole, nás informuje, že v Noemově době byla země v očích pravého Boha zkažená. Proč? Vyznačovala se násilím. Zločinné násilí se neprojevovalo jen v jednotlivých případech. 1. Mojžíšova 6:11 podává zprávu, že „země byla naplněna násilím“.
5. a) Jaký postoj ze strany lidí přispíval v Noemově době k násilí? b) Jakou výstrahu dával předtím Enoch ohledně bezbožnosti?
5 Co k tomu vedlo? Biblický text citovaný ze 2. Petra mluví o bezbožných lidech. Ano, lidské záležitosti byly prostoupeny duchem bezbožnosti. Nebyla to jen všeobecná neúcta k božskému zákonu, ale vzpurný postoj proti samotnému Bohu.a A když jsou lidé vzpurní vůči Bohu, jak můžeme očekávat, že budou jednat laskavě s jinými lidmi? Již před narozením Noemovým byla tato bezbožnost tak rozšířená, že Jehova přiměl Enocha, aby prorokoval, k čemu to povede. (Juda 14, 15) Jejich odpor k Bohu musel rozhodně vést k vykonání božského rozsudku.
6, 7. Která situace ohledně andělů byla hlavní příčinou špatných poměrů, k nimž došlo před potopou?
6 K tehdejšímu násilí přispíval také jiný vliv. Upozorňuje na to 1. Mojžíšova 6:1, 2, když říká: „Když začalo přibývat lidí na povrchu zemské půdy a rodily se jim dcery, stalo se, že si pak synové pravého Boha povšimli lidských dcer, že byly pohledné; a brali si manželky, totiž všechny, které si vyvolili.“ Kdo byli tito synové pravého Boha? Nebyli to pouzí lidé. Muži si celá staletí předtím všímali pohledných žen a ženili se s nimi. Tito Boží synové byli andělé, kteří se zhmotňovali. U Judy v 6. verši jsou popsáni jako andělé, „kteří si nezachovali své původní postavení, ale opustili své správné bydliště“. — Srovnej 1. Petrovu 3:19, 20.
7 K čemu to vedlo, když měli tito nadlidští tvorové, zhmotnění v podobě mužů, styky s lidskými dcerami? „V těch dnech byli na zemi nefilim, a také potom, když synové pravého Boha mívali poměr s lidskými dcerami a ty jim rodily syny, byli to ti silní, kteří byli odedávna, věhlasní muži.“ Ano, potomstvem takového nepřirozeného spojení byli nefilim, siláci, kteří používali svou mimořádnou sílu k zastrašování druhých. — 1. Mojžíšova 6:4.
8. Jak reagoval Jehova na špatné poměry na zemi?
8 Do jaké míry se tato situace zhoršila? Natolik, že „Jehova. . . viděl, že špatnost člověka na zemi je hojná a že každý sklon myšlenek jeho srdce je po celou dobu jenom špatný“. Jak na to Bůh reagoval? „Jehova pocítil lítost, že udělal na zemi lidi, a v srdci ho to zabolelo.“ To neznamená, že by Bůh považoval stvoření člověka za chybu. Litoval spíše toho, že když byli lidé vytvořeni, začali se chovat tak zle, že je musí zničit. — 1. Mojžíšova 6:5–7.
Jednání, které vedlo k vysvobození
9. a) Proč Bůh projevoval Noemovi přízeň? b) Jakou předběžnou informaci dal Bůh Noemovi?
9 Noe „našel přízeň v Jehovových očích. . . Noe byl spravedlivý muž. Prokázal se mezi svými současníky jako bezúhonný. Noe chodil s pravým Bohem.“ (1. Mojžíšova 6:8, 9) Jehova tedy Noema předem upozornil, že se chystá způsobit světaširou potopu, a dal mu pokyn, aby postavil archu. Kromě Noema a jeho rodiny měl být celý lidský rod vyhlazen z povrchu země. Mělo být vyhlazeno i živočišstvo, kromě malého počtu zástupců každého základního druhu, které měl Noe vzít do archy. — 1. Mojžíšova 6:13, 14, 17.
10. a) Jaká příprava pro záchranu byla nutná a jak velká práce to byla? b) Co je pozoruhodné, pokud jde o způsob, jak Noe plnil svůj úkol?
10 Noe se dověděl předem, co se stane, a tím dostal těžkou odpovědnost. Je nutné postavit archu. Měla mít tvar ohromné truhly celkového objemu asi 40 000 krychlových metrů. Noe ji měl naplnit potravinami a pak měl do ní shromáždit živočichy a ptáky „každého druhu těla“, aby byli zachráněni. Byl to projekt na celá léta práce. Jak na to Noe reagoval? „Udělal podle všeho, co mu Bůh přikázal. Udělal to právě tak.“ — 1. Mojžíšova 6:14–16, 19–22; Hebrejcům 11:7.
11. Jakou důležitou odpovědnost měl Noe ohledně své domácnosti?
11 Při této práci musel Noe také věnovat čas budování duchovního smýšlení své rodiny. Bylo nutné bedlivě je chránit, aby si neosvojili násilnické způsoby a vzpurný postoj okolních lidí. Bylo důležité, aby se přespříliš nezabrali do záležitostí každodenního života. Bůh měl pro ně práci, a bylo životně důležité, aby kolem ní soustředili svůj život. Víme, že Noemova rodina jeho poučování přijímala a sdílela jeho víru, protože o Noemovi, jeho manželce, třech synech a manželkách těchto tří synů — celkem o osmi osobách — se v Písmu mluví jako o schválených. — 1. Mojžíšova 6:18; 1. Petra 3:20.
12. Kterou odpovědnost Noe věrně splnil, jak ukazuje 2. Petra 2:5?
12 Noe měl ještě jinou odpovědnost — měl varovat před nadcházející potopou a oznamovat, proč k ní dojde. Je zřejmé, že tuto odpovědnost věrně splnil, protože se o něm v Božím slovu mluví jako o „kazateli spravedlnosti“. — 2. Petra 2:5.
13. Za jakých okolností plnil Noe úkol, který dostal od Boha?
13 Představ si, v jakých podmínkách plnil Noe svůj úkol. Vžij se do jeho situace. Kdybys byl Noemem nebo členem jeho rodiny, byl bys obklopen násilím, které páchali nefilim a bezbožní lidé. Přímo by ses střetával s vlivem vzbouřených andělů. Při práci na arše bys byl terčem posměchu. Rok po roce bys ohlašoval výstrahu, že přijde potopa, a stále bys shledával, že lidé jsou tak zabráni do každodenních záležitostí, že si toho ‚nevšímají‘ — totiž ‚dokud nepřijde potopa a všechny je nesmete‘. — Matouš 24:39; Lukáš 17:26, 27.
Co pro tebe znamená Noemova zkušenost?
14. Proč pro nás dnes není obtížné rozumět situaci, v níž byl Noe se svou rodinou?
14 Pro většinu našich čtenářů není obtížné si tuto situaci představit. Proč ne? Protože se poměry v naší době velmi podobají poměrům, které panovaly v době Noemově. Ježíš Kristus předpověděl, že to máme očekávat. Ve svém velkém proroctví o době své přítomnosti během závěru systému věcí Ježíš předpověděl: „Jako. . . byly Noemovy dny, právě taková bude i přítomnost Syna člověka.“ — Matouš 24:37.
15, 16. a) Jak je dnes země naplněna násilím podobně jako v době Noemově? b) Zejména jakému násilí jsou vystavováni Jehovovi služebníci?
15 Došlo k tomu? Je dnešní svět naplněn násilím? Ano. Přes sto miliónů lidí zahynulo v tomto století ve válkách. Někteří z našich čtenářů osobně pocítili, jaké to mělo účinky. Ještě více lidí bylo a je ohrožováno zločinci, kteří se chtějí zmocnit jejich peněz a cenných věcí. A mladí jsou vystaveni násilí ve škole.
16 Ale Jehovovi služebníci zakoušejí víc než jen válečné útrapy a zločinné násilí všeobecně. Jsou také vystaveni násilí proto, že nejsou částí světa, ale snaží se být lidmi zbožné oddanosti. (2. Timoteovi 3:10–12) Někdy se takové násilí projevuje prostě odstrkováním nebo políčkováním, jindy při něm dochází k ničení majetku, surovému bití a dokonce k zabíjení. — Matouš 24:9.
17. Je dnes bezbožnost rozšířena? Vysvětli to.
17 Bezbožní lidé někdy při takových násilnostech bezostyšně prohlašují, že Bohem pohrdají. V jedné africké oblasti policejní úředníci prohlásili: „Vláda je naše. Jděte si za Bohem, pokud nějaký existuje, a požádejte ho, ať vám přijde pomoci.“ Ve vězeních a v koncentračních táborech se svědkové Jehovovi setkávali s lidmi, jako byl Baranowsky v německém Sachsenhausenu. Ten se posmíval: „Dal jsem se do boje s Jehovou. Uvidíme, kdo je silnější, jestli já, nebo Jehova.“ Krátce nato Baranowsky onemocněl a zemřel, ale jiní projevují takový postoj dál. Úředníci, kteří se vyžívají v pronásledování, nejsou jediní, kteří projevují odpor vůči Bohu. Po celém světě vidí a slyší Boží služebníci věci, které dokazují, že ti, kteří se v nich vyžívají, nemají v srdci bázeň před Bohem.
18. Jak ničemní duchové přispívají k neklidnému stavu lidstva?
18 V těchto dnech, které se tak velice podobají době Noemově, jsme také svědky působení ničemných duchů. (Zjevení 12:7–9) Tito démoni jsou titíž andělé, kteří se v Noemově době ztělesňovali jako lidé a brali si ženy. Když přišla potopa, byly jejich manželky a děti zničeny, ale tito neposlušní andělé byli donuceni, aby se vrátili do duchovní říše. Neměli již místo v Jehovově svaté organizaci, ale byli posláni do tartaru, stavu hluboké tmy, kde byli odříznuti od božského osvícení. (2. Petra 2:4, 5) Pod satanovým vedením udržují dále úzké styky s lidmi, a i když se již nemohou zhmotňovat, snaží se ovládat muže, ženy a dokonce i děti. Do jisté míry se to děje prostřednictvím okultismu. Podněcují také lidi, aby se navzájem ničili způsobem, který se příčí lidskému rozumu. To ale není vše.
19. a) Zejména proti komu zaměřují démoni svou nenávist? b) K čemu nás chtějí démoni přinutit?
19 Bible ukazuje, že démoni vedou válku proti těm, kteří „zachovávají Boží přikázání a konají dílo vydávání svědectví pro Ježíše“. (Zjevení 12:12, 17) Tito ničemní duchové jsou prvotními podněcovateli pronásledování Jehovových služebníků. (Efezanům 6:10–13) Všemi možnými prostředky nutí nebo lákají věrné lidi, aby porušili svou ryzost vůči Jehovovi a přestali ohlašovat Jehovovo království, v němž je Ježíš mesiášským králem.
20. Jak se démoni snaží zabránit lidem, aby se vymanili z jejich nadvlády? (Jakub 4:7)
20 Démoni se snaží bránit lidem, kteří by se chtěli zbavit jejich utlačujícího vlivu. Jedna bývalá spiritistka z Brazílie vypráví, že když k ní přišli svědkové, nařídily jí démonské hlasy, aby neotvírala dveře. Ona však otevřela a poznala pravdu. V mnoha oblastech démoni přímo používají těch, kteří pěstují čarodějnictví, aby se pokusili zastavit dílo svědků Jehovových. Například v jedné vesnici v Surinamu se odpůrci svědků Jehovových obrátili na jednoho spiritistu, o kterém se vědělo, že je schopen způsobit lidem náhlou smrt jen tím, že na ně ukáže svou kouzelnou holí. Se svou družinou tanečníků a bubeníků vyšel tento spiritista posedlý démonem proti svědkům Jehovovým. Pronesl svá magická zaklínadla a ukázal na ně holí. Vesničané očekávali, že svědkové padnou mrtví, ale omdlel spiritista a jeho zaražení podporovatelé ho museli rychle odnést.
21. Jak reaguje většina lidí na naše kázání podobně jako v době Noemově a proč?
21 I v oblastech, kde se tak otevřeně nepěstuje čarodějnictví a kouzelnictví, zakusil každý svědek Jehovův, jaké to je chtít kázat lidem, kteří jsou tak zabraní do svých každodenních záležitostí, že nechtějí být obtěžováni. Stejně jako v Noemových dnech si velká většina ‚nevšímá‘. (Matouš 24:37–39) Někteří možná obdivují naši jednotu a výkonnost. Ale naše dílo duchovního budování — k němuž patří hodiny osobního studia, pravidelná účast na shromážděních a kazatelská služba — to vše je pro ně pošetilostí. Vysmívají se naší důvěře ve sliby Božího slova, protože se jejich život soustřeďuje na hmotný majetek a na smyslové požitky, které mohou mít nyní.
22, 23. Jak nám události v době Noemově poskytují opodstatněnou jistotu, že Jehova osvobodí ze zkoušky lidi zbožné oddanosti?
22 Budou ti, kteří nemilují Boha, navždy urážet Jehovovy věrné a oddané služebníky? Rozhodně ne. Co se stalo v Noemově době? Na Boží pokyn se Noe se svou rodinou přestěhoval do dokončené archy. Potom, v době, kterou Bůh určil, „se provalila všechna zřídla ohromné vodní hlubiny a nebeská stavidla se otevřela“. Potopa trvala, dokud nebyly zaplaveny i hory. (1. Mojžíšova 7:11, 17–20) Andělé, kteří se předtím vzdálili ze svého správného bydliště, museli opustit svá zhmotněná lidská těla a vrátit se do duchovní říše. Nefilim a celý zbývající svět bezbožných lidí, včetně těch, kteří byli příliš lhostejní, než aby jednali podle Noemovy výstrahy, byli zničeni. Naproti tomu Noe a jeho manželka a jejich tři synové a manželky jejich synů byli zachráněni. Tak Jehova vysvobodil Noema a jeho domácnost ze zkoušky, ve které věrně vytrvávali tolik let.
23 Učiní Bůh pro lidi zbožné oddanosti dnes totéž? O tom rozhodně nemůžeme pochybovat. Slíbil to a nemůže lhát. — Titovi 1:2; 2. Petra 3:5–7.
[Poznámka pod čarou]
a „Anomia je neúcta nebo otevřený odpor k Božím zákonům, asebeia [substantivní forma slova překládaného výrazem ‚bezbožní lidé‘] je stejný postoj vůči osobě Boha.“ — Vine‘s Expository Dictionary of Old and New Testament Words, svazek 4, strana 17O.
Vzpomínáš si?
◻ Jak ukázal Petr, že Jehova ví, jak vysvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti?
◻ Které okolnosti přispívaly k násilí v Noemově době?
◻ Jakou odpovědnost měl Noe vzhledem k nadcházející světaširé potopě?
◻ Jak se okolnosti v dnešní době podobají okolnostem za dnů Noemových?
[Obrázek na straně 12]
Stavění archy si vyžádalo řadu let tvrdé práce
[Obrázek na straně 13]
Noe věnoval čas tomu, aby ve své rodině budoval duchovní smýšlení