Když Ježíš odpovídal na otázku svých učedníků o své budoucí přítomnosti a závěru existujícího systému věcí, použil podobenství, které pojednávalo o ‚věrném a rozvážném otroku‘. Pán ustanovil věrného otroka nad domácími sluhy, aby jim zajišťoval pokrm. Jestliže ho jeho pán při svém návratu (zjevně z nějaké cesty) schválí, odmění otroka tím, že ho ustanoví nade vším svým majetkem. (Mt 24:3, 45–51)

Čeleď jsou všichni ti, kdo patří do křesťanského sboru a dostávají duchovní jídlo, ať už jsou to pomazaní, nebo „jiné ovce“. (Jan 10:16) Zahrnuje to i jednotlivce, kteří dohromady tvoří „věrného a rozvážného otroka“, protože i pro ně je duchovní jídlo určené. Pokud ti, kdo tvoří věrného otroka, zůstanou věrní až do pánova slíbeného příchodu, dostanou ještě větší odpovědnost. Až obdrží nebeskou odměnu a stanou se spoluvládci Krista, ten je ustanoví nad „vším svým majetkem“. Oni a ostatní ze 144 000 budou sdílet obrovskou pravomoc, jakou Kristus má jako nebeský vládce. (Mt 24:46, 47; Lk 12:43, 44)