Otázky čtenářů
Budou vzkříšeni lidé, kteří nyní nepřijmou pravé křesťanství a zemřou před začátkem velkého soužení?
Pro nás všechny je dobré odolávat každému sklonu jednat jako soudci, neboť si uvědomujeme, že konečnou platnost má Jehovův soud prostřednictvím Ježíše Krista. (Jan 5:22; Skutky 10:42; 2. Timoteovi 4:1) Písma však pro odpověď na uvedenou otázku poskytují některé užitečné informace.
Celosvětové kázání dobré zprávy o Božím Království je životně důležitým rysem ‚znamení Ježíšovy přítomnosti‘. Toto znamení se od počátku našeho století nedá přehlédnout. Výsledkem kazatelského díla je rozdělení lidí ze všech národů, čímž se plní podobenství o „ovcích a kozlech“. Až se dovrší tato činnost, kdy se káže a dochází k dělení lidí, „velké soužení“ přinese konec současného ničemného systému věcí. — Matouš 24:3, 21, 22; 25:31–46.
Jehova spolu se svým Synem posoudí, zda ten, kdo poselství o Království odmítá a zemře před vypuknutím velkého soužení, patří do třídy kozlů. Ježíš řekl, že kozlové „odejdou do věčného odříznutí“. Z toho můžeme usoudit, že ty, o nichž Bůh rozhodl jako o kozlech, nečeká vzkříšení. Bude nad nimi vynesen podobný rozsudek jako nad těmi, kteří v době velkého soužení „podstoupí soudcovský trest věčného zničení“. — 2. Tesaloničanům 1:9.
Co však ti, kdo snad nebyli před svou smrtí v těchto „posledních dnech“ dostatečně vystaveni vlivu poselství o Království, aby mohli vědomě učinit rozhodnutí pro pravdu nebo proti ní? — 2. Timoteovi 3:1.
Je zjevné, že mnozí lidé, kteří umírají před velkým soužením, zatímco kazatelské dílo pokračuje, budou vzkříšeni. To je naznačeno ve Zjevení 6:7, 8, kde čteme o jízdě symbolických jezdců. Mnoho lidí zemřelo jako oběti válek, nedostatku potravin a smrtelných morů. Tyto oběti „smrti“ si žádá „hádes“, a proto budou tito lidé vzkříšeni během Kristovy tisícileté vlády, kdy hádes vydá všechny mrtvé, kteří jsou v něm. (Zjevení 20:13) Řada lidí, kteří budou vzbuzeni k životu, se před svou smrtí možná do určité míry setkala s poselstvím o Království.
Můžeme být opravdu vděční, že Ježíš nenechal na lidech, aby rozhodli, kdo se podobá ovci a kdo kozlu! Nedokonalí lidé nemohou správně posoudit, do jaké míry měl určitý člověk příležitost slyšet a přijmout dobrou zprávu. Můžeme vědět, jaký byl stav jeho srdce nebo zda opravdu miloval spravedlnost? Můžeme změřit, nakolik byla jeho reakce ovlivněna rodinou, náboženským prostředím nebo jinými vlivy? Pochopitelně, že ne. Ale můžeme si být jisti, že Jehova Bůh a Ježíš Kristus dokáží tyto věci posoudit, a dojít tak k rozsudku, který je dokonalý, správný a spravedlivý. — 5. Mojžíšova 32:4; Izajáš 11:1–5.
Nemáme tedy žádný důvod spekulovat o tom, kdo z lidí, kteří nedávno zemřeli, snad bude, nebo nebude vzkříšen. Tím jsme nebyli pověřeni. (Srovnej Lukáše 12:13, 14.) Je daleko moudřejší, abychom počkali na rozhodnutí spravedlivých Soudců, Jehovy Boha a Ježíše Krista. To nám jako Jehovovým služebníkům přinese větší pokoj mysli. Také nám to pomůže, abychom věnovali více pozornosti tomu, čím jsme byli pověřeni — ‚chodit a činit učedníky z lidí všech národů a vyučovat je, aby zachovávali všechno, co Ježíš přikázal‘. — Matouš 28:19, 20.
[Podpisek obrázku na straně 31]
Leicesterské ovce, Meyers