Když společně dorazí k tomuto příjemnému místu s mnoha olivovníky, dál už nepokračují všichni. Ježíš nechává osm apoštolů možná poblíž vstupu do zahrady a říká jim: „Posaďte se tady a já poodejdu a budu se modlit.“ Potom jde dál do zahrady a bere s sebou tři apoštoly – Petra, Jakuba a Jana. Svírá ho úzkost a říká jim: „Je mi nesmírně smutno, až k smrti. Zůstaňte tady a bděte se mnou.“ (Matouš 26:36–38)

Ježíš mohl z nebe sledovat, jak strašně trpěli ti, které Římané popravovali. Teď je sám člověkem, který může cítit strach a bolest, a rozhodně se netěší na to, co ho čeká. Ještě větší muka mu ale působí vědomí, že když zemře jako opovrženíhodný zločinec, může to pošpinit jméno jeho Otce. Už za pár hodin ho pověsí na kůl, jako by byl nějaký rouhač.