Jobova ryzost — Kdo ji může napodobit?

„Zváží mě na přesných vahách a Bůh pozná mou ryzost.“ — JOB 31:6.

1. Proč je dobré uvažovat o Jobově příkladu a jaké jsou položeny otázky?

JOB důvěřoval ve svou ryzost, a tak si přál, aby jej Bůh zkoumal. Jeho příklad může být pro nás dnes velkým povzbuzením, zejména když se satan ďábel zoufale snaží zlomit ryzost všech, kteří slouží Bohu. (1. Petra 5:8) Učedník Jakub to rozpoznal a řekl: „Vezměte si ve snášení zla a v projevování trpělivosti za vzor proroky“, jmenovitě Joba. (Jak. 5:10, 11) Ale kdo může napodobit Jobovu ryzost? Můžeme to být my? V čem nám dal Job příklad, jak zachovávat ryzost?

2. a) Co znamená jméno Job? b) Čeho bylo dosaženo tím, že Job zachoval ryzost?

² Jméno Job znamená „předmět nepřátelství“, a tím se Job rozhodně stal. Ale když Jehova vyhověl satanově žádosti a odstranil od Joba ochranný plot, nic, co mohl satan udělat, nedokázalo zlomit Jobovu ryzost vůči Bohu. (Job 1:1–2:10) Job tím poskytl odpověď na satanovo popichování, že může kohokoli odvrátit od služby Bohu. (Přísl. 27:11) Tím, že zachoval ryzost, prohlásil vlastně Job celému vesmíru: ‚Satane, jsi opovrženíhodný lhář, protože Jehova je můj Bůh a já mu zachovám ryzost, ať se děje, co se děje!‘ — Job 27:5.

Ti, kteří jsou jako Job

3. Kdo byl chráněn v nebi? Jaké otázky byly ohledně něho položeny?

³ Všimněme si, že sporná otázka mezi Jehovou a satanem byla univerzální, týkala se i duchovní říše. Tam, v nebi, obklopeno Jehovovou ochrannou péčí, bylo zaslíbené „semeno“, jehož prostřednictvím Bůh hodlal uskutečnit svá velkolepá předsevzetí. (1. Mojž. 3:15) Ale až bude zbaveno ‚ochranného plotu‘, bude skutečně napodobovat Jobovu ryzost? Podaří se mu dokázat, že dokonalý člověk, jako byl Adam, může zachovat dokonalou ryzost vůči Bohu? (1. Kor. 15:45) Satan činil přípravy na to, že toto „semeno“ podrobí nejtvrdší zkoušce, jakmile se objeví na zemi.

4. a) Kdo se stal hlavním předmětem satanova nepřátelství? Jak víme, že mu Bůh odňal svou ochrannou péči? b) Co opatřil Ježíš pro Jehovu?

⁴ „Semenem“ vyslaným z nebe se prokázal být Ježíš Kristus. Tak se stal středem satanovy pozornosti, ano hlavním předmětem satanova nepřátelství. O tom, že Jehova odstranil svůj plot ochranné péče, svědčil Kristův výkřik na mučednickém kůlu: „Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?“ (Mat. 27:46; Žalm 22:1, 22:2, „KB“) Přestože Ježíš pronikavě cítil, že mu Bůh odňal svou ochranu, nezhřešil ani nepřipsal Bohu nic nepatřičného, stejně jako Job. (Job 1:22) Napodobil Joba, zachoval dokonalou ryzost Bohu a tím prokázal, že ‚na zemi nebyl nikdo jako on‘. (Job 1:8) Tak má Jehova v samotném Ježíšovi úplnou a věčnou odpověď na satanovo falešné obvinění, že Bůh nemůže postavit na zem člověka, který mu zůstane věrný v nejtěžší zkoušce.

5. a) Co stále dělá satan? b) Co dělal satan, když byl odstraněn z nebe?

⁵ A přece se satan dožaduje ještě další odpovědi a stále obviňuje Ježíšovy duchovní bratry, kteří spolu s Ježíšem tvoří „semeno“ Boží organizace podobné ženě. Když Bible popisuje zřízení království v nebi, říká o satanovi: „Byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňuje před naším Bohem!“ Satan však nejen obviňuje, ale vede také nepřátelský útok! Bible vysvětluje, že po vypuzení z nebe „drak [satan] se rozzlobil na ženu a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a konají dílo vydávání svědectví pro Ježíše“. — Zjev. 12:7–12, 17.

6. a) Kdo je dnes v čele kazatelského díla a kdo se k nim připojil? b) Co se jim všem pokouší satan dělat?

⁶ „Zbývající z [ženina] semene“ jsou Jehovovi pomazaní svědkové, kteří ještě dnes zůstali na zemi. Jsou v čele „díla vydávání svědectví pro Ježíše“, veřejně oznamují po celém světě, že on je nyní dosazen na trůn jako král a brzy skoncuje s tímto nespravedlivým systémem. (Mat. 24:14; Dan. 2:44) Ale zdaleka nejsou sami! Nyní se k nim připojil obrovský zástup více než tří miliónů lidí a vytvořila se sjednocená světaširá organizace zachovávající ryzost. Ti všichni, kteří zachovávají ryzost, se také stali předmětem satanova nepřátelského pronásledování a jejich nebeský Otec Jehova má zalíbení v jejich ryzosti. — 2. Tim. 3:12; Přísl. 27:11.

7. Proč můžeme s důvěrou čelit satanovým útokům?

⁷ Je to jistě velice vážné uvědomit si, že stejně, jako na Joba se satanova zlobná pozornost soustřeďuje i na nás, kteří se snažíme zachovat ryzost Bohu. Ale nemusíme být rozrušeni. Proč? Protože „Jehova je plný něžné náklonnosti a milosrdný“ a „ani tě neopustí ani tě úplně nezanechá“. (Jak. 5:11; 5. Mojž. 31:6) Ano, Jehova nás podpoří. „Pro ty, kteří chodí v ryzosti, je štítem,“ říká Bible. (Přísl. 2:7) To ovšem neznamená, že Jehova nás nenechá vyzkoušet. Udělá to, jako to udělal s Jobem. „Ale Bůh je věrný,“ poznamenal apoštol Pavel, „a nepřipustí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést, ale spolu s pokušením opatří také východisko, abyste je mohli vydržet.“ — 1. Kor. 10:13.

Když jsme ve zkoušce

8. Jak můžeme dnes těžit z Jobova příkladu?

⁸ Jobův příklad nám může prospět, zejména když čelíme tvrdým zkouškám. Job trpěl tolik, že si přál zemřít a být ukryt v šeolu, společném hrobě lidstva. (Job 14:13) I dnes se někteří lidé cítili podobně a později prohlásili, že se ztotožňovali s Jobem v jeho velikém utrpení. Možná, že ses i ty někdy cítil podobně. Četba o Jobově utrpení může vskutku působit, jako by nám dával povzbuzení přítel, který prošel ještě tvrdší zkouškou než my. Když víme, že někdo jiný vytrval a chápe nás, jistě nám to pomáhá vydržet.

9. Jaký prospěch máme z toho, že jiní zachovávají ryzost?

⁹ Jehova zná naše potřeby, a proto dal zaznamenat knihu o Jobovi, aby nám pomohl zachovat ryzost, jako ji zachoval Job. (Řím. 15:4; Jak. 5:10, 11) Bůh ví, že tak, jako jedna část těla závisí na druhé, stejně se navzájem potřebují jeho věrní služebníci. (1. Kor. 12:20, 26) Vzpomeň si na nedávné sjezdy „Lidu, který zachovává ryzost“, jichž se zúčastnily milióny čtenářů tohoto časopisu. Kdo tam byl, bude si pamatovat, jak příjemné bylo trávit čas ve společnosti tolika lidí, jejichž základním cílem v životě je zachovat ryzost Bohu. Jakým povzbuzením k zachovávání ryzosti bylo pro přítomné vědomí, že tisíce osob shromážděných kolem nich také zachovává v zaměstnání, ve škole nebo ve své obci ryzost v obtížných zkouškách! — 1. Petra 5:9.

10. a) Jak by mohl člověk ztratit správný pohled na věci? b) Jaké otázky si začal klást Job?

¹⁰ Přesto si možná vždy neudržíme správný pohled na věci, jako se to nepodařilo Jobovi. Ten, kdo velmi trpí a je sklíčen na mysli, si může myslet nebo říkat: ‚Proč mi to Bůh dělá? Proč dopouští, aby se tohle stalo?‘ Může dokonce dospět až k otázce: ‚K čemu mi je, abych sloužil Bohu?‘ Job si neuvědomoval, odkud pramení jeho utrpení, a proto se ptal, zda je nyní prospěšné být spravedlivý, když se zdá, že dobří trpí stejně, ne-li víc než špatní. (Job 9:22) Elihu Jobovi vyčetl, že řekl: „Co z toho máš? Co mi prospěje, nebudu-li hřešit?“ (Job 35:3, „EP“) Ale my si nemůžeme dovolit tolik se pohroužit do svých těžkostí, že bychom ztratili správný pohled na věci a ptali se, jakou hodnotu má služba Bohu.

11. Jaké znamenité napomenutí dal Elihu Jobovi?

¹¹ Elihu poskytl Jobovi potřebné napomenutí a postavil věci do správného světla tím, že poukázal, jak vysoko nad Jobem stojí Jehova. (Job 35:4, 5) Ukázal, že bychom nikdy, děj se co děj, neměli dojít k závěru, ze Bůh o nás nedbá, a neměli bychom dovozovat, že mu můžeme udělat něco na zlost pro to, co pokládáme z jeho strany za křivdu. „Jestliže opravdu zhřešíš, zeptal se Elihu Joba, co proti němu svedeš? A jestliže opravdu přibude tvých vzbouření, co mu uděláš?“ (Job 35:6) Ano, jestliže Bohu na zlost chceš opustit jeho cesty nebo jeho službu, ublížíš jedině sobě, ne jemu.

12. Jak se dotýká Boha naše zachovávání ryzosti?

¹² Na druhé straně ukázal Elihu, že Jehova nemá osobní prospěch z toho, jednáme-li správně. Bůh má samozřejmě radost, když zachováváme ryzost, ale zároveň není nijak závislý na našem uctívání, jak vyplývá z toho, nač se Elihu ptal Joba: „Jestliže jsi skutečně v právu, co mu dáváš, nebo co přijímá z tvé ruky?“ (Job 35:7) Bůh nám dal život, a díky tomu dýcháme a pohybujeme se a existujeme. Patří mu všechno! (Sk. 17:25; 1. Par. 29:14) Naše ničemnost nebo spravedlnost nemůže Boha osobně postihnout. — Job 35:8.

Když jsme napomínáni

13. a) Jak reagoval Job na napomenutí? b) Jaký problém máme všichni, i vynikající křesťané jako Petr?

¹³ Jak reagoval Job na napomenutí, nejprve od Elihua a potom od samotného Jehovy? Přijal je, činil pokání „v prachu a popeli“. (Job 42:6) Ano, Job se pokořil, uznal svůj omyl. A neobdivujeme snad takovou pokoru? Ale co my? Přestože snad statečně zachováváme ryzost jako Job, všichni jsme náchylní k chybám a všelijakým ztrátám rovnováhy. (Jak. 3:2; Gal. 2:11–14) Co uděláme, když jsme upozorněni na svou chybu nebo nedokonalost, třeba i někým mladším, jako byl Elihu? — Job 32:4.

14. a) K čemu je člověk běžně náchylný, když je napomínán? b) Co může přispět k omylům nebo nesprávným úsudkům a proč je často tak důležité uznat chyby?

¹⁴ Není vždy snadné přijmout napomenutí. (Žid. 12:11; Přísl. 3:11, 12) Máme sklon ospravedlňovat se. Snad jsme jako Job vědomě neřekli ani neudělali nic nesprávného. Naše pohnutka mohla být dobrá. Ale možná, že jsme promluvili bez plného poznání a s nedostatkem porozumění nebo citlivosti. Možná, že naše poznámka zrcadlila rasovou nebo národnostní nadřazenost nebo biblicky nepodloženou tvrdost v nějaké záležitosti. Snad jsme upozorněni, že to, co jsme řekli, zrcadlí spíš naše osobní smýšlení a ublížilo to jiným do té míry, že je ohroženo jejich duchovní smýšlení. Když jsme napomenuti, uznáme jako Job, že jsme ‚hovořili a nerozuměli‘ a ‚odvoláváme‘? — Job 42:3, 6.

Důvěřovat v boha, ne v bohatství

15. Jak víme, že Job nespoléhal na své bohatství?

¹⁵ Bildad se otázal, v co Job důvěřuje, a naznačil, že Job zapomněl na Boha a vložil důvěru v cosi jiného. (Job 8:13, 14) Ale přestože Job míval velké hmotné požehnání, nevkládal důvěru ve věci. Jeho ryzostí nijak neotřáslo, když ztratil všechen svůj majetek. (Job 1:21) Ve své závěrečné obhajobě řekl Job: „Jestliže jsem se spolehl na zlato, nebo jsem řekl zlatu: ‚Ty jsi má důvěra!‘, jestliže jsem se radovával, protože mého majetku bylo mnoho a protože má ruka našla hodně věcí . . . i to by bylo provinění hodné pozornosti soudců, vždyť bych byl zapřel pravého Boha nahoře.“ — Job 31:24–28.

16. a) Jak bychom se měli zkoumat? b) Jaké sliby dává Bůh těm, kteří v něho důvěřují?

¹⁶ A co my? V co vkládáme svou důvěru — v Jehovu, nebo v hmotný majetek? Kdybychom byli zváženi na přesných vahách, jako si přál Job, poznal by Bůh naši ryzost v této věci? Je skutečně naším hlavním životním zájmem, abychom tím, že zachováme ryzost, opatřili Jehovovi odpověď na satanovo popichování? Nebo nás zajímá zejména to, jak uspokojit své touhy po požitcích a po majetku? Jak znamenité je, můžeme-li být jako Job a můžeme-li rozradostnit Jehovovo srdce tím, že důvěřujeme v Boha a nepřipisujeme nepatřičnou důležitost ani sobě, ani hmotným věcem, které se dají získat! Jestliže důvěřujeme v Jehovu a klademe jeho zájmy na první místo, slibuje, že nás nikdy neopustí ani nezanechá. — Mat. 6:31–33; Žid. 13:5, 6.

Sexuální mravnost

17. Jaké nařčení vyslovili Jobovi „utěšitelé“, ale co řekl o svém mravním chování Job?

¹⁷ Joba jeho falešní utěšitelé přímo neobvinili ze sexuálního prohřešku, ale nejednou naznačili, že se provinil nějakou tajnou chybou, za kterou ho Bůh trestá. Jako zámožný člověk, ano jako „největší ze všech Orientálců“, měl Job jistě příležitosti k mimomanželskému sexu. (Job 1:3; 24:15) Jiní Boží služebníci před ním i po něm podlehli sexuálnímu pokušení. (1. Mojž. 38:15–23; 2. Sam. 11:1–5) Job se však bránil jakýmkoli nařčením z takového provinění a prohlásil: „Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima. Jak bych tedy mohl projevit pozornost panně? Jestliže bylo mé srdce zlákáno k nějaké ženě a číhal jsem přímo u vstupní cesty svého druha, . . . to by bylo volné chování a to by bylo provinění hodné pozornosti soudců.“ — Job 31:1, 9, 11.

18. Proč je tak těžké zachovávat sexuální mravnost, ale proč budeme šťastní, když ji zachováme?

¹⁸ Snad ničím jiným se satanovi tolik nedařilo podrývat ryzost Božích služebníků jako tím, že je naváděl k smilstvu. (4. Mojž., 25. kap.) Dokážeš napodobovat Jobovu ryzost a odolávat všem svodům k sexuálnímu prohřešku? Je to vskutku problém, a to zejména v tomto světě šílícím po sexu, kde tak převládá nemravnost. Ale pomysli, jak znamenité bude, když budeš při účtování schopen s důvěrou říci jako Job: „Bůh pozná mou ryzost!“ — Job 31:6.

Co nám může pomoci?

19. Co je nezbytnou pomocí k zachování ryzosti?

¹⁹ Není snadné napodobovat Jobovu ryzost, protože satan se dnes stejně usilovně snaží zlomit naši ryzost, jako se snažil zlomit ryzost Jobovu. Proto je nezbytné obléknout si úplnou výzbroj od Boha. (Ef. 6:10–18) K tomu patří i to, že se stále zaměřujeme na Boha jako Job a stále si uvědomujeme, že se mu máme líbit ve všem, co děláme my nebo naše rodina. (Job 1:5) Proto je životně důležité studium Bible, pravidelné společenství se spoluvěřícími a veřejné oznamování naší víry. — 2. Tim. 2:15; Žid. 10:25; Řím. 10:10.

20. a) Jaká naděje nás může podpořit ve zkouškách? b) Jakou odměnu za zachování ryzosti, o níž se zmiňuje žalmista, můžeme obdržet?

²⁰ Co nás však zejména může podpořit ve zkoušce, je to, co podporovalo Joba: jeho pevná důvěra, že tento život není vším. „Jestliže zdatný muž zemře, může opět ožít?“ ptal se Job. „Zavoláš, a já ti odpovím.“ (Job 14:13–15) Máme-li touž naprostou důvěru, že Jehova vzkřísí své věrné služebníky, může nám to také pomoci čelit jakékoli zkoušce, kterou na nás může uvalit satan. (Žid. 6:10) Už kdysi napsal biblický žalmista: „Mne jsi podepřel pro mou ryzost a postavíš mě před svým obličejem na neurčitý čas.“ (Žalm 41:12, 41:13, „KB“) Kéž právě to je šťastnou budoucností každého z nás — že nás Jehova podepře a zachová nás navždy, protože jsme jeho služebníky, kteří zachovávají ryzost!

Můžeš odpovědět?

◆ Kdo všechno se prokázal jako Job a jak se mohou srovnávat s Jobem?

◆ Čemu se můžeme naučit z toho, jak Job reagoval na své zkoušky?

◆ Jak reagoval Job na napomenutí a čemu se z toho můžeme naučit?

◆ Jaký znamenitý příklad opatřil Job vzhledem k hmotným věcem a k sexuální mravnosti?

◆ Co nám může pomoci, abychom zachovali ryzost jako Job?