SYKOMORA

[heb. šiq·mahʹ, řec. sy·ko·mo·reʹa].

Tento strom zmíněný ve Svatém Písmu není nijak příbuzný se severoamerickou sykomorou, která patří do čeledi platanovitých. Když Zacheus, muž malé postavy, chtěl lépe vidět Krista Ježíše, „vylezl na sykomoru“. (Lk 19:4) Řecké pojmenování stromu poukazuje na fíkovník (řec. sy·keʹ), který má listy jako moruše (řec. mo·reʹa). Oba stromy patří do stejné čeledi. Tento strom je dnes nazýván fíkovník sykomora (Ficus sycomorus) a má ovoce podobné známým fíkům, jeho listy však připomínají listy moruše. Dorůstá výšky 10 až 15 m, je statný a může žít až několik staletí. Na rozdíl od fíkovníku smokvoně je sykomora neopadavá. Její srdcovité listy jsou menší než listy fíkovníku, avšak koruna je hustá a košatá, takže strom dává dobrý stín. Kvůli tomu se často sázela podél silnic. Krátký tlustý kmen se větví nevysoko nad zemí, a tak na něj malý Zacheus mohl snadno vylézt, když se chtěl podívat na Ježíše. (Lk 19:2–4)

Fíky rostou v bohatých trsech, jsou menší než fíky fíkovníku smokvoně a nejsou tak kvalitní. V současnosti je zvykem Egypťanů a obyvatel Kypru, kteří pěstují sykomory, probodávat nezralé plody hřebíkem či jiným ostrým předmětem, aby byly jedlé. Zranění či probodení sykomorových fíků v době, kdy začínají zrát, působí prudký nárůst tvorby etylenu, což je plyn, který značně urychluje růst a zrání ovoce (třikrát až osmkrát). Je to důležité, protože jinak by ovoce plně nedozrálo a zůstalo by tvrdé nebo by je zničily parazitické vosičky, které se do ovoce zavrtávají a žijí v něm v zájmu své reprodukce. To vrhá jisté světlo na zaměstnání Amose, který řekl, že byl „honákem a nařezávačem fíků sykomor“. (Am 7:14)

Sykomory rostly nejen v údolí Jordánu (Lk 19:1, 4) a kolem Tekoy (Am 1:1; 7:14), ale zvláště hojně se vyskytovaly také v nížinách Šefely (1Kr 10:27; 2Pa 1:15; 9:27), a ačkoli se jejich ovoce kvalitou nevyrovnalo plodům fíkovníku smokvoně, král David je považoval za dostatečně hodnotné na to, aby háje v Šefele svěřil do péče správce. (1Pa 27:28) Sykomory se zjevně hojně vyskytovaly v Egyptě v době deseti ran a i dnes tam jsou zdrojem potravy. (Ža 78:47) Dřevo je poněkud měkké, porézní a značně horší než dřevo cedrové, je však velmi trvanlivé a hodně se užívalo ve stavebnictví. (Iz 9:10) V egyptských hrobkách byly nalezeny mumie v sykomorových rakvích, které jsou po 3 000 letech stále v dobrém stavu.