Obrázky ze Zaslíbené země

Nazaret, domov proroka

„ZÁSTUPY lidí znovu a znovu říkaly: ‚To je ten prorok Ježíš z Nazaretu v Galileji!‘“ Ano, již během Ježíšovy služby pouhá zmínka o něm přiváděla na mysl nyní slavné město Nazaret. Proto ti, kteří ho šli zatknout, neříkali, že hledají Ježíše, ale „Ježíše Nazaretského“. — Matouš 21:11; 26:71; Jan 18:3–5; Skutky 26:9.

Obrázek nahoře ukazuje, co uvidíš, když navštívíš Nazaret dnes. Je mnohem větší, než když přišel „do galilejského města zvaného Nazaret“ anděl, aby řekl Marii, že porodí Božího Syna. (Lukáš 1:26–33) Tehdy se Nazaret víc podobal vesnici na následující straně: shluku čtverhranných domků ve stráni. V podobném domku pravděpodobně bydlel i Josef a Marie. Ale těsně předtím, než měla Marie porodit, museli odejít na jih do Betléma a tam se narodil Ježíš. Později uprchli do Egypta, aby dítě ochránili před Herodovými vražednými úklady. Potom se „vrátili. . . do Galileje do svého vlastního města Nazaretu“. — Lukáš 2:4, 39; Matouš 2:13–23.

Ježíš tedy nevyrostl v rušném středisku, jako byl Jeruzalém nebo Tiberias, ale na klidném místě. Nazaret ležel v pánvi obklopené dolnogalilejskými kopci, kde se dařilo obilí, hroznům, olivám a fíkům. Byla tam příjemně chladná léta, ale zimy nebyly tak drsné jako v Horní Galileji.

Josef živil svou manželku, syny a dcery tesařskou prací. Snad měl podobnou dílnu, jako je tato v moderním Nazaretu. Mohl vyrábět střešní trámy a dřevěné dveře pro domy ve městě, nebo stoly, židle a jiný dřevěný nábytek. Víme, že ho Ježíš pozoroval a učil se, protože i jemu říkali „tesař“. (Marek 6:3; Matouš 13:55) Zemědělství okolo Nazaretu asi vyžadovalo i jiné práce. Možná, že Ježíš zhotovoval jha jako to, které na sobě mají tato zvířata. Josef mezitím možná jiným nářadím vyráběl pluhy nebo mláticí saně (smyky), které se za jhem tahaly. — 2. Samuelova 24:22; Izajáš 44:13.

Ježíš jako chlapec asi chodíval do okolí Nazaretu, třeba do „Galilejské Kany“ 13 kilometrů na sever, kde později vykonal svůj první zázrak. (Jan 2:1–12) Když šel asi 10 kilometrů na jihovýchod k údolí Jezreel a pahorku More, dostal se do města Nain vyobrazeného na straně 17.a (Soudcům 6:33; 7:1) Vzpomeň si, že během své první kazatelské cesty zastihl Ježíš nedaleko Nain pohřební průvod. Pohnut lítostí vzkřísil syna vdovy. — Lukáš 7:11–16.

Nazaret neležel na žádné hlavní cestě napříč zemí, ale měl k nim snadný přístup. To je vidět na mapě obalu Kalendáře svědků Jehovových na rok 1990, kde je také větší obrázek dnešního Nazaretu. Východozápadní trasa přes údolí Jezreel spojovala přístav Akru neboli Ptolemaidu s Galilejským mořem a jordánským údolím. Křížila se s ní trasa na jih z Damašku, vedoucí přes Samaří do Jeruzaléma.

Nazaret měl vlastní synagógu a Ježíš tam na počátku své služby „podle svého zvyku“ šel. Přečetl Izajáše 61:1, 2 a uplatnil jej na sebe. Jak zareagují městští rodáci, z nichž jej někteří viděli vyrůstat a možná, že mu i platili za tesařské práce? Rozzuřili se a chtěli jej shodit se skály, ale Ježíš unikl. (Lukáš 4:16–30) Do Nazaretu zřejmě došly zprávy o tom, co později udělal v Nain a jinde. Když se totiž vrátil a vyučoval v místní synagóze, nikdo nemluvil o jeho zabití. Přesto: „Neučinil tam mnoho mocných skutků“, protože známí v Nazaretu v něho neuvěřili jako v proroka. — Matouš 13:53–58.

Marek zaznamenává Ježíšovu reakci. „Prorok není v necti vyjma ve svém domovském území, mezi svými příbuznými a ve vlastním domě.“ Škoda, že to platilo o mnohých v Nazaretu. Přesto můžeme to město vnímat jako domov proroka, kterého chceme ctít. — Marek 6:4.

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 16]

Obrazový archív (Dějiny Blízkého východu)