V nazaretské synagoze

V Nazaretu nepochybně panuje rozruch. Než Ježíš před víc než rokem odešel za Janem, aby se od něj dal pokřtít, pracoval zde jako tesař. Ale teď je známý tím, že dělá úžasné zázraky. Obyvatelé Nazaretu by moc rádi viděli, jak nějaké zázraky dělá i u nich.

Jejich očekávání narůstá, když Ježíš, jak to má ve zvyku, přijde do místní synagogy. Stejně jako v jiných synagogách i tady se každý sabat konají bohoslužby, ke kterým patří modlitba a čtení z Mojžíšových knih. (Skutky 15:21) Čtou se také úseky z prorockých knih. Když se Ježíš postaví, aby četl, pravděpodobně rozpoznává tváře mnoha lidí, se kterými sem léta chodil. Dostane do ruky svitek proroka Izajáše a najde pasáž, kde se mluví o člověku, který je pomazán Jehovovým duchem. Dnes ji můžeme najít v Izajášovi 61:1, 2.

Ježíš čte, jak bude tento pomazaný kázat o osvobození zajatých, o navrácení zraku slepým a o příchodu roku Jehovovy přízně. Potom podá svitek sloužícímu a posadí se. Oči všech přítomných se na něj upírají. Ježíš k nim začne mluvit a mimo jiné říká tuto důležitou věc: „Dnes se splnila část Písma, kterou jste právě slyšeli.“ (Lukáš 4:21)

Lidé nad „jeho poutavými slovy“ žasnou a navzájem si říkají: „Copak to není Josefův syn?“ Ježíš si ale uvědomuje, že chtějí vidět podobné zázraky, o jakých slyšeli, a pokračuje: „Jistě na mě vztáhnete toto rčení: ‚Lékaři, vyleč se sám. Udělej i tady ve svém domovském území to, o čem jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum.‘“ (Lukáš 4:22, 23) Lidé z Nazaretu si pravděpodobně myslí, že měl začít uzdravovat nejdřív u nich, protože jsou jeho krajané. Můžou mít pocit, že je Ježíš celou tu dobu přehlíží.

Ježíš jejich postoj zná, a tak se zmiňuje o některých událostech z izraelských dějin. Říká jim, že v době, kdy žil Elijáš, bylo v Izraeli hodně vdov, ale Bůh Elijáše neposlal za žádnou z nich. Poslal ho k vdově, která nebyla Izraelitka a bydlela v Carefatu blízko Sidonu. Tam Elijáš provedl mimořádný zázrak. (1. Královská 17:8–16) A v Elišově době bylo v Izraeli hodně malomocných, ale prorok uzdravil jenom Syřana Naamana. (2. Královská 5:1, 8–14)

Ježíšovi posluchači v synagoze to možná vnímají jako nelichotivé historické paralely, které odhalují jejich sobectví a nedostatek víry. Jak na to zareagují? Rozzuří se, vstanou a ženou Ježíše za město. Když se dostanou na sráz hory, na které leží Nazaret, chtějí ho shodit dolů. Ježíš jim ale unikne a dostane se do bezpečí. Potom zamíří do Kafarnaum na severozápadním pobřeží Galilejského moře.