Život a služba Ježíše

Pokora při posledním pasach

PETR a Jan již přišli do Jeruzaléma, aby tam vykonali podle Ježíšových pokynů přípravy pro pasach. Ježíš tam přichází později odpoledne, zřejmě s ostatními deseti učedníky. Když Ježíš a jeho společníci sestupují z Olivové hory a překračují údolí Cedronu, klesá slunce k obzoru. Za dne už Ježíš město neuvidí, dokud nebude vzkříšen.

Zanedlouho přichází Ježíš se svými společníky do města a ubírají se do domu, kde budou slavit pasach. Vystupují po schodech do velké horní místnosti, kde nacházejí všechno připravené pro svou soukromou oslavu pasach. Ježíš se těšil na tuto událost. Říká o tom: „Velmi jsem si přál, abych s vámi jedl tento pasach, dříve než budu trpět.“

Podle tradice pijí účastníci pasach čtyři poháry vína. Když Ježíš přijal pohár, který je zřejmě třetí, vzdává díky a říká: „Vezměte ho a podávejte si ho navzájem mezi sebou, neboť vám říkám: Od nynějška již nebudu pít z plodu révy, dokud nepřijde Boží království.“

Někdy během jídla Ježíš vstává, odkládá své svrchní oděvy, bere ručník a plní umyvadlo vodou. O to, aby byly hostům umyty nohy, se obvykle stará hostitel. Při této příležitosti však není přítomen žádný hostitel, a proto se o tuto osobní službu postará Ježíš. Kterýkoli z apoštolů se mohl chopit této příležitosti. Zřejmě je však mezi nimi stále ještě nějaké soupeření, a tak žádný z nich této příležitosti nevyužívá. Nyní jsou v rozpacích, když jim začíná umývat nohy Ježíš.

Ježíš dochází k Petrovi, a ten namítá: „Ty mi jistě nikdy nebudeš mýt nohy.“

„Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl,“ říká Ježíš.

„Pane,“ odpovídá Petr, „ne pouze mé nohy, ale také mé ruce a hlavu.“

„Kdo se vykoupal,“ odpovídá Ježíš, „nepotřebuje víc, než aby si umyl nohy, a je zcela čistý. A vy jste čistí, ale ne všichni.“ Říká to, protože ví, že Jidáš Iškariotský plánuje, že ho zradí.

Když Ježíš umyl nohy všem dvanácti, také svému zrádci, Jidášovi, obléká si svrchní oděv a opět se pokládá ke stolu. Pak se ptá: „Víte, co jsem vám učinil? Oslovujete mne ‚Učiteli‘ a ‚Pane‘ a mluvíte správně, neboť já jím jsem. Jestliže jsem tedy já vám umyl nohy, ačkoli jsem Pán a Učitel, máte si také vy navzájem umývat nohy. Dal jsem vám totiž vzor, abyste také vy činili tak, jak jsem já učinil vám. Vpravdě, vpravdě vám říkám: Otrok není větší než jeho pán, ani ten, kdo je vyslán, není větší než ten, kdo ho poslal. Jestliže to víte, jste šťastní, děláte-li to.“

Je to opravdu krásné poučení o pokorné službě. Apoštolové neměli usilovat o první místo a neměli si myslet, že jsou tak důležití, že by jim měli druzí stále sloužit. Musí jednat podle vzoru, který jim dal Ježíš. Tímto vzorem není rituální omývání nohou, ale ochota sloužit bez předsudků, bez ohledu na to, jak podřadná nebo nepříjemná práce to může být. Matouš 26:20, 21; Marek 14:17, 18; Lukáš 22:14–18; 7:44; Jan 13:17.

◆ Co je zvláštního na tom, jak vidí Ježíš Jeruzalém, když tam přichází slavit pasach?

◆ Který pohár zřejmě Ježíš podává při pasach dvanácti apoštolům, když vyslovil požehnání?

◆ Která osobní služba byla obvykle poskytována hostům, když byl Ježíš na zemi, a proč nebyla poskytnuta při pasach, který slavil Ježíš s apoštoly?

◆ Jaký cíl sledoval Ježíš tím, že vykonal podřadnou službu, když umyl svým apoštolům nohy?