Život a služba Ježíše
Památná večeře
KDYŽ Ježíš umyl apoštolům nohy, cituje text Žalmu 41:9 (41:10, KB) a říká: „Ten, kdo se živil mým chlebem, pozvedl svou patu proti mně.“ Potom je znepokojen v duchu a vysvětluje: „Jeden z vás mne zradí.“
Apoštolové se zarmoutí a jeden po druhém říkají Ježíšovi: „Že to nejsem já?“ Zeptá se i Jidáš Iškariotský. Jan, který leží u stolu vedle Ježíše, se opře dozadu Ježíšovi o prsa a zeptá se: „Pane, kdo je to?“
„Jeden ze dvanácti, který si se mnou namáčí ve společné míse,“ odpovídá Ježíš. „Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, ale běda tomu člověku, skrze kterého je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lépe, kdyby se nebyl narodil.“ Potom satan opět vstupuje do Jidáše. Využívá přístupnosti jeho srdce, které se stalo ničemným. Ježíš později toho večera nazve Jidáše vhodně „synem zničení“.
Ježíš nyní Jidášovi říká: „Co děláš, dodělej rychleji.“ Nikdo z ostatních apoštolů nechápe, co má Ježíš na mysli. Podle mínění některých říká Ježíš Jidášovi: „Kup věci, které potřebujeme na svátek“, protože Jidáš má u sebe pokladnu; nebo aby šel a dal něco chudým.
Když Jidáš odejde, zavede Ježíš se svými věrnými apoštoly zcela novou oslavu neboli památnou slavnost. Bere chléb, pronáší děkovnou modlitbu, láme jej a dává jim jej se slovy: „Vezměte, jezte.“ Vysvětluje: „To znamená mé tělo, které má být dáno ve váš prospěch. Stále to čiňte jako upomínku na mne.“
Když každý pojedl chléb, Ježíš bere pohár vína, zřejmě čtvrtý pohár používaný při obřadu pasach. Také nad ním pronáší děkovnou modlitbu, podává jim jej, žádá je, aby z něho pili, a sděluje: „Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve, která má být vylita ve váš prospěch.“
Je to tedy vlastně připomínka Ježíšovy smrti. Jak říká Ježíš, má se opakovat každý rok 14. nisana na jeho památku. Připomene oslavujícím, co učinili Ježíš a jeho nebeský Otec, aby opatřili únik lidstvu z odsouzení k smrti. Pro Židy, kteří se stanou Kristovými následovníky, nahradí ta slavnost pasach.
Nová smlouva, která začne platit dík Ježíšově prolité krvi, nahradí smlouvu Zákona. Ježíš Kristus ji zprostředkovává mezi dvěma stranami — na jedné straně je Jehova Bůh a na druhé 144 000 duchem zplozených křesťanů. Kromě odpuštění hříchů umožňuje smlouva vytvoření nebeského národa králů–kněží. Matouš 26:21–29; Marek 14:18–25; Lukáš 22:19–23; Jan 13:18–30; 17:12; 1. Korinťanům 5:7.
◆ Které biblické proroctví ohledně jednoho svého druha cituje Ježíš a jak je uplatňuje?
◆ Proč se apoštolové hluboce rmoutí a nač se každý z nich ptá?
◆ Co říká Ježíš Jidášovi, aby udělal, ale jak chápou ten pokyn ostatní apoštolové?
◆ Jakou slavnost zavádí Ježíš po Jidášově odchodu a jakému účelu ta slavnost slouží?
◆ Kdo tvoří dvě strany nové smlouvy a čeho smlouva dosahuje?