-
„On nejdřív miloval nás“Přibližte se k Jehovovi
-
-
Největší projev lásky
4. Jak jeden římský voják poznal, že Ježíš není obyčejný člověk, a k jakému závěru dospěl?
4 Římský setník, který dohlížel na Ježíšovu popravu, byl naplněn úžasem – jak ze tmy, která Ježíšově smrti předcházela, tak i z mohutného zemětřesení, jež následovalo. „Opravdu to byl Boží Syn,“ řekl. (Matouš 27:54) Ano, Ježíš nebyl obyčejný člověk. Onen voják tak vlastně napomáhal tomu, aby byl popraven jediný Syn Nejvyššího Boha. Jak drahý byl svému Otci tento Syn?
5. Jak je možné znázornit to obrovské množství času, které Jehova a jeho Syn strávili společně v nebi?
5 Bible o Ježíšovi říká, že je „prvorozený ze všeho, co bylo stvořeno“. (Kolosanům 1:15) Jen si to představme – Jehovův Syn existoval ještě dříve než hmotný vesmír. Jak dlouho tedy byli Otec a Syn spolu? Někteří vědci odhadují, že vesmír je starý 13 miliard let. Dokážeme si vůbec představit, kolik času to je? V jednom planetáriu chtěli lidem pomoci, aby pochopili, jak starý je podle odhadu vědců vesmír, a proto tam vytvořili časovou úsečku 110 metrů dlouhou. Když návštěvníci procházejí podél této úsečky, každý jejich krok představuje asi 75 milionů let existence vesmíru. Na konci této časové úsečky je označena etapa celých lidských dějin – svou délkou odpovídá tloušťce lidského vlasu. I kdyby byl tento odhad správný, přesto by celá tato časová úsečka nebyla dost dlouhá na to, aby mohla představovat délku života Jehovova Syna. Co bylo po všechny ty věky náplní jeho života?
6. a) Čím se během své předlidské existence zabýval Jehovův Syn? b) Jaké pouto existuje mezi Jehovou a jeho Synem?
6 Syn šťastně sloužil svému Otci jako zručný řemeslník. (Přísloví 8:30) Bible říká: „Bez něho nezačalo existovat nic.“ (Jan 1:3) Jehova a jeho Syn tedy pracovali společně, aby uvedli v existenci všechno ostatní. Jistě to pro ně bylo úžasné, šťastné období. Mnoho lidí bude určitě souhlasit s tím, že láska mezi rodičem a dítětem je neobyčejně silná. A láska je také „dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:14) Kdo z nás tedy dokáže pochopit, jak silné bylo pouto, které existovalo po tak nesmírně dlouhou dobu? Je zřejmé, že Bůh Jehova a jeho Syn jsou sjednoceni tím nejsilnějším poutem lásky, jaké kdy vzniklo.
7. Jak Jehova vyjádřil, co cítí ke svému Synovi, když byl Ježíš pokřtěn?
7 Otec však poslal svého Syna na zemi, aby se narodil jako lidské dítě. To znamenalo, že Jehova se v nebi musel na několik desetiletí vzdát důvěrného společenství se svým milovaným Synem. Odtud s hlubokým zájmem sledoval, jak z Ježíše vyrůstá dokonalý člověk. Když bylo Ježíšovi asi 30 let, dal se pokřtít. Nemusíme pouze odhadovat, co k němu Jehova asi cítil. Otec totiž sám promluvil z nebe: „To je můj milovaný Syn, který má moje schválení.“ (Matouš 3:17) Když Otec viděl, že Ježíš věrně dělá všechno, co o něm prorokoval, všechno, co od něho žádal, měl z toho určitě velkou radost. (Jan 5:36; 17:4)
8., 9. a) Co musel Ježíš podstoupit 14. nisanu roku 33 n. l. a jak to působilo na jeho nebeského Otce? b) Proč Jehova dovolil, aby jeho Syn trpěl a zemřel?
8 Co však Jehova pociťoval 14. nisanu roku 33 n. l.? Co prožíval, když byl té noci Ježíš zrazen a potom zadržen davem? Když Ježíše opustili jeho přátelé a když musel podstoupit nezákonné soudní přelíčení? Když se mu lidé vysmívali, plivali na něj a bili ho pěstmi? Když ho mrskali, až měl záda rozedraná do masa? Když ho za ruce a nohy přibili k dřevěnému kůlu a nechali ho tam viset a přitom mu spílali? Co asi Otec cítil, když k němu jeho milovaný Syn volal ve chvílích, kdy prožíval strašnou bolest? Jaké pocity Jehova měl, když Ježíš vydechl naposledy a poprvé od počátku celého stvoření neexistoval? (Matouš 26:14–16, 46, 47, 56, 59, 67; 27:38–44, 46; Jan 19:1)
9 Pro to nenacházíme slov. Jehova není necitelný, a tudíž nedokážeme ani popsat, jakou bolest zakoušel při smrti svého Syna. Co však vyjádřit lze, je pohnutka, která Jehovu vedla k tomu, že to dopustil. Proč se vystavil takovým pocitům? U Jana 3:16, což je tak důležitý biblický verš, že bývá označován jako evangelium v malém, nám Jehova sděluje něco podivuhodného. Píše se tam: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nikdo, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“ Jehovovou pohnutkou byla láska. Dar, který Jehova věnoval – to, že poslal svého Syna, aby trpěl a pak za nás zemřel – byl tím největším projevem lásky v celých dějinách.
„Bůh … dal svého jediného Syna“
-
-
„On nejdřív miloval nás“Přibližte se k Jehovovi
-
-
12 Slovo agapé v Bibli často popisuje lásku, která je vedena zásadami. Je to tedy víc než jen citová reakce na projevy jiného člověka. Má širší působnost, je v podstatě promyšlenější a uvážená. Křesťanská láska je však především zcela nesobecká. Podívejme se například znovu na slova u Jana 3:16. Co je „svět“, který Bůh tak miloval, že za něj dal svého jediného Syna? Je to svět lidí, kteří mohou být vykoupeni. K nim patří mnoho těch, kdo žijí hříšným způsobem. Miluje snad Jehova každého z nich jako osobního přítele, podobně jako miloval věrného Abrahama? (Jakub 2:23) Ne, ale všem Jehova láskyplně projevuje dobrotu, i když sám musí platit vysokou cenu. Chce, aby všichni činili pokání a změnili svůj způsob života. (2. Petra 3:9) Mnozí lidé to dělají. Ty pak Jehova šťastně přijímá za své přátele.
-