Milióny nyní mrtvých budou opět žít
MILIÓNY nyní mrtvých budou opět žít! Je to vzrušující naděje. Ale je reálná? Co by tě přesvědčilo? Abys nějakému slibu věřil, musíš si být jist, že ten, kdo slib dává, je ochoten a schopen jej splnit. Kdo tedy slibuje, že milióny nyní mrtvých budou opět žít?
Na jaře roku 31 n. l. Ježíš Kristus směle prohlásil, že byl zmocněn Jehovou Bohem, aby křísil mrtvé. Ježíš slíbil: „Jako totiž Otec budí mrtvé a oživuje je, tak i Syn oživuje ty, které chce. Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho [Ježíšův] hlas a vyjdou.“ (Jan 5:21, 28, 29) Ano, Ježíš Kristus slíbil, že milióny nyní mrtvých budou opět žít na této zemi a budou mít vyhlídku, že na ní zůstanou navždy. (Jan 3:16; 17:3; srovnej Žalm 37:29 a Matouše 5:5.) a Protože ten slib dal Ježíš, můžeme se spolehnout, že je ochoten jej splnit. Ale je toho schopen?
Podle biblické zprávy Ježíš nikoho nevzkřísil do doby, než dal tento slib. Ale o necelé dva roky později mocně dokázal, že je jak ochoten, tak schopen vzkříšení provést.
„Lazare, pojď ven!“
Byl to dojemný výjev. Lazar byl těžce nemocen. Jeho dvě sestry Marie a Marta vzkázaly Ježíšovi, který byl tehdy za Jordánem: „Pane, pohleď, ten, ke kterému máš náklonnost, je nemocen.“ (Jan 11:3) Ano, Ježíš tuto rodinu velmi miloval. Možná byl často hostem v jejich domě v Betánii. (Lukáš 10:38–42; srovnej Lukáše 9:58.) Ale nyní je Ježíšův drahý přítel těžce nemocný.
Co však očekávaly od Ježíše Marie a Marta? Nežádaly ho, aby přišel do Betánie. Věděly však, že Ježíš Lazara miluje. Nebude snad chtít vidět svého nemocného přítele? Bezpochyby doufaly, že ho Ježíš zázračně uzdraví. Vždyť Ježíš do té doby ve své službě vykonal mnoho zázračných uzdravení a ani vzdálenost mu nebyla překážkou. (Srovnej Matouše 8:5–13.) Udělal by snad pro tak drahého přítele méně? Kupodivu, místo aby šel Ježíš okamžitě do Betánie, zůstal ještě dva dny na místě, kde byl. — Jan 11:5, 6.
Lazar zemřel nějaký čas po odeslání zprávy, možná v době, kdy ji Ježíš dostal. (Srovnej Jana 11:3, 6, 17.) Nebylo však třeba žádné další zprávy. Ježíš věděl, kdy Lazar zemřel, a hodlal v tom něco udělat. O Lazarově smrti řekl svým učedníkům: „Náš přítel Lazar si šel odpočinout, ale cestuji tam, abych ho probudil ze spánku.“ (Jan 11:11) Ježíš již vzbudil z mrtvých dvě osoby, v obou případech krátce po jejich smrti.b Tentokrát to však bude jiné. Když Ježíš konečně dorazil do Betánie, byl už jeho drahý přítel mrtvý čtyři dny. (Jan 11:17, 39) Může Ježíš vrátit k životu někoho, kdo je mrtev již tak dlouho a jehož tělo se začalo rozkládat?
Když slyšela Marta, žena činu, že Ježíš přichází, vyběhla mu vstříc. (Srovnej Lukáše 10:38–42.) Jakmile se s Ježíšem setkala, srdce ji pohnulo, aby řekla: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.“ Přesto vyjádřila víru: „Vím, ať poprosíš Boha o cokoli, Bůh ti dá.“ Ježíš dojatý její bolestí ji ujistil: „Tvůj bratr vstane.“ Když ukázala, že věří v budoucí vzkříšení, Ježíš jí jasně řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i kdyby zemřel, přijde k životu.“ — Jan 11:20–25.
Když došli k hrobce, Ježíš přikázal, aby odvalili kámen, který uzavíral její vchod. Marta zprvu namítala: „Pane, teď už je jistě cítit, protože je to čtyři dny.“ Ale Ježíš ji ubezpečil: „Neřekl jsem ti, že když uvěříš, uvidíš Boží slávu?“ Pak po hlasité modlitbě přikázal: „Lazare, pojď ven!“ Lazar na Ježíšův příkaz vyšel, ačkoli byl již čtyři dny mrtvý! — Jan 11:38–44.
Stalo se to doopravdy?
Zpráva o vzkříšení Lazara je v Janově evangeliu předložena jako historická skutečnost. Podrobnosti jsou příliš živé na to, aby to byla alegorie. Zpochybňovat její autentičnost znamená zpochybňovat všechny zázraky v Bibli, včetně vzkříšení samotného Ježíše Krista.c A popírat vzkříšení Ježíše znamená popírat křesťanskou víru jako celek. —1. Korinťanům 15:13–15.
Ale když připustíš existenci Boha, nemělo by ti být za těžko věřit ve vzkříšení. Znázorněme to: Člověk si může nahrát na video svou poslední vůli a závěť, a když zemře, jeho příbuzní a přátelé jej mohou vidět a slyšet, jak vysvětluje, co se má udělat s pozůstalostí. Před sto lety bylo něco takového nemyslitelné. I pro některé lidi žijící dnes v odlehlých částech světa je „zázrak“ videozáznamu nepochopitelný. Jestliže lidé mohou vědecké principy ustanovené stvořitelem použít k rekonstrukci takového viditelného a slyšitelného děje, neměl by mít stvořitel schopnost vykonat mnohem víc? Není rozumné, aby ten, kdo život stvořil, byl schopen vzkřísit osobu tím, že obnoví její osobnost v nově utvořeném těle?
Zázrak Lazarova návratu do života posloužil k posílení víry v Ježíše a ve vzkříšení. (Jan 11:41, 42; 12:9–11, 17–19) Dojemně také zjevuje ochotu a touhu Jehovy a jeho Syna provádět vzkříšení.
‚Bůh bude dychtit‘
Ježíšova reakce na Lazarovu smrt zjevuje velmi něžnou povahu Božího Syna. Jeho hluboké city při této příležitosti jasně ukazují jeho silnou touhu křísit mrtvé. Čteme: „Marie, když přišla, kde byl Ježíš, a zahlédla ho, padla mu k nohám a řekla: ‚Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.‘ A tak, když ji Ježíš uviděl, jak pláče, a Židy, kteří s ní přišli, jak pláčou, zasténal v duchu, znepokojil se a řekl: ‚Kam jste ho položili?‘ Řekli mu: ‚Pane, pojď se podívat.‘ Ježíš zaslzel. Židé tedy řekli: ‚Podívejte se, jakou k němu míval náklonnost.‘“ — Jan 11:32–36.
Ježíšův upřímný soucit tu naznačují tři výrazy: „zasténal“, „znepokojil se“ a „zaslzel“. Slova v originálu, použitá apoštolem Janem při zaznamenávání tohoto dojemného výjevu, naznačují, do jaké míry byl Ježíš pohnut.
Řecké slovo přeložené jako „zasténal“ je ze slovesa (embrimaomai), jež označuje bolestné, hluboké pohnutí. Biblický komentátor William Barclay poznamenává: „V běžné klasické řečtině se [embrimaomai] obvykle užívá na koňské frkání. Zde to může znamenat jen to, že se Ježíše zmocnilo tak hluboké pohnutí, že se mu ze srdce vydral mimovolný sten.“
Výraz přeložený jako „znepokojil se“ pochází z řeckého slova (tarasso), jež naznačuje rozčilení. Podle Thayerova Nového řecko–anglického lexikonu Nového zákona tento výraz znamená „způsobit někomu vnitřní rozrušení. . . způsobit velkou bolest nebo žal“. Výraz „zaslzel“ pochází z řeckého slovesa (dakryo), které znamená „prolévat slzy, tiše plakat“. To je v protikladu k ‚pláči‘ Marie a Židů s ní, o nichž je řeč u Jana 11:33. Tam použité řecké slovo (z klaio) znamená plakat slyšitelně či hlasitě.d
Ježíš byl tedy hluboce pohnut smrtí svého drahého přítele Lazara a pohledem na Lazarovu sestru. Srdce se mu tak zaplnilo citem, že mu z očí vytryskly slzy. Velmi pozoruhodné je to, že Ježíš již přivedl zpět k životu dva lidi a při této příležitosti byl plně odhodlán udělat totéž s Lazarem. (Jan 11:11, 23, 25) Přesto „zaplakal“. Vracet lidem život není pro Ježíše jen technická záležitost. Jeho něžné a hluboké city, které se projevily při této příležitosti, jasně ukazují jeho silnou touhu odstranit škody páchané smrtí.
Protože je ‚přesným znázorněním bytosti Jehovy Boha‘, právem neočekáváme od svého nebeského Otce o nic méně. (Hebrejcům 1:3) O Jehovově vlastní ochotě provádět vzkříšení řekl věrný muž Job: „Jestliže zdatný muž zemře, může opět ožít?. . . Zavoláš a já ti odpovím. Budeš dychtit po díle svých rukou.“ (Job 14:14, 15) Slovo v originálu, přeložené „budeš dychtit“, značí opravdovou touhu a přání. (1. Mojžíšova 31:30; Žalm 84:2; 84:3, KB) Jehova se tedy musí těšit na vzkříšení.
Můžeme skutečně věřit slibu vzkříšení? Rozhodně není pochyb, že Jehova a jeho Syn jsou jak ochotni, tak i schopni jej splnit. Co to znamená pro tebe? Máš vyhlídku, že se znovu shledáš se svými drahými zemřelými právě tady na zemi v pokojných podmínkách.
Takovou naději má nyní Roberta (o níž mluví předešlý článek). Několik let po smrti její matky jí svědkové Jehovovi pomohli při důkladném studiu Bible. Vzpomíná: „Když jsem se dozvěděla o naději na vzkříšení, rozplakala jsem se. Bylo úžasné vědět, že svou matku zase uvidím.“ Jestliže tvé srdce podobně dychtí spatřit zase někoho milovaného, jistě se budeš chtít dozvědět víc o této podivuhodné vyhlídce. O jistotě této naděje se podrobněji hovoří na stranách 18–28 tohoto časopisu.
[Poznámky pod čarou]
a Viz článek „Projevuj víru k věčnému životu“ na s. 23 až 28.
b Během času, který uplynul od Ježíšova slibu zaznamenaného u Jana 5:28, 29 do Lazarovy smrti, vzbudil Ježíš syna vdovy z Nain a Jairovu dceru. — Lukáš 7:11–17; 8:40–56.
c Viz kapitolu 6. „Zázraky — děly se skutečně?“ v knize Bible — Boží, nebo lidské slovo?, anglicky vydané Newyorskou biblickou a traktátní společností Strážná věž.
d Je zajímavé, že řecké slovo pro slyšitelný pláč (klaio) se používá na Ježíše tehdy, když předpovídal budoucí zničení Jeruzaléma. Lukášova zpráva říká: „Když se přiblížil, pohlédl na město [Jeruzalém] a zaplakal nad ním.“ — Lukáš 19:41.
[Obrázek na straně 5]
Ježíšovo vzkříšení Jairovy dcery dává základ pro víru v budoucí vzkříšení mrtvých
[Obrázek na straně 6]
Ježíš byl hluboce pohnut Lazarovou smrtí
[Obrázek na straně 7]
Radost svědků vzkříšení bude jako radost vdovy z Nain, když Ježíš vzkřísil jejího mrtvého syna