7, 8. Jak se objasnilo, že se Boží zákon o krvi vztahuje na křesťany?

⁷ Dějiny nám ukazují, co se stalo později, když zasedání křesťanského vedoucího sboru rozhodlo, zda musí křesťané zachovávat všechny izraelské zákony. Pod božským vedením řekli, že křesťané nejsou povinni zachovávat mojžíšský kodex, ale že je ‚nutné‘, aby „se zdržovali věcí obětovaných modlám a krve a zardoušeného [nevykrváceného masa] a smilstva“. (Skutky 15:22–29) Tak objasnili, že vyhýbat se krvi je z morálního hlediska stejně důležité jako vyhýbat se modlářství a hrubé nemravnosti.a

⁸ Křesťané v rané době tento božský zákaz dodržovali. Britský učenec Joseph Benson k tomu řekl: „Tento zákaz jíst krev, který byl dán Noemovi a celému jeho potomstvu a opakován Izraelitům. . . nebyl nikdy odvolán, ale byl naopak pod Novým zákonem potvrzen ve Skutcích xv.; a tak se stal závazným natrvalo.“ Vylučoval by však biblický zákaz ohledně krve i takové moderní lékařské metody jako transfúze, které se za dnů Noemových ani v době apoštolů jistě nepoužívaly?